Lidé hromadně ruší zájezdy. Bojí se koronaviru

4 minuty
Lidé hromadně ruší zájezdy. Bojí se koronaviru
Zdroj: ČT24

Kvůli doporučení nejezdit do Itálie a obavám z koronaviru lidi hromadně ruší zájezdy. A to nejen na nejbližší dny, ale i ty na léto. Cestovní kanceláře už teď hlásí poloviční zájem ve srovnání s loňským jarem. Stát připraví návrhy, jak firmám a živnostníkům z oboru cestovního ruchu pomoci například odložením splácení daní. V pondělí to po jednání se zástupci cestovních kanceláří řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Skupina odborníků z finanční správy, ministerstva zdravotnictví nebo správy sociálního zabezpečení by měla v následujících dnech určit, kdo by mohl na daňová zmírnění dosáhnout a jak budou konkrétně vypadat. Podnikatelé v tomto sektoru mají nižší tržby kvůli epidemii koronaviru. Schillerová dodala, že někteří podnikatelé hovořili o poklesu i o 70 procent.

Podle Schillerové nepůjde o odpuštění daní, to podle ní není ani podle stávající legislativy možné. „Nadefinování podmínek na možné odložení splatnosti té daně, splátkování, prominutí poplatku za podání žádosti,“ vyjmenovala ministryně možná ulehčení pro podnikatele. Podle ní je třeba jednat rychle.

Jaké budou dopady na pracovní místa?

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) znovu zdůraznil možnost programu bezúročných půjček, na který v pondělí vláda vyčlenila 600 milionů korun. O peníze budou moci podnikatelé požádat přes Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Schválený speciální program COVID mimo jiné počítá s ročním odkladem splátek a splatností dva roky. Havlíček očekává o program velký zájem, čerpat půjčky budou moci právě i cestovní kanceláře.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý dodal, že situace ukazuje, jak velký dopad má cestovní ruch na českou ekonomiku. „Při tom trochu negativním scénáři přímé propady spotřeby, která vyplývá z návštěv zahraničních turistů, by mohlo jít v následujících týdnech a měsících až 35 miliard korun a když to nepřímo propočítáme do ještě dalších dopadů ekonomiky, tak dalších 70 miliard korun,“ řekl. Dopady choroby by pak podle něj mohly znamenat ztrátu 40 tisíc plných pracovních míst.

Vleky stojí, telefony zvoní

Zatímco vleky a lanovky v Passo del Tonale v severní Itálii stojí a jsou bez lidí, v cestovních kancelářích v Česku zvoní od pátku jeden telefon za druhým. Otázka je stále stejná: Jak stornovat zájezd do Itálie?

„Největší nápor na call centru jsme zaznamenali v pátek po rozhodnutí české vlády o čtrnáctidenní karanténě. Klienty, kteří měli do oblasti, kde je vyhlášená karanténa, vyrážet v nejbližších dnech, už jsme telefonicky kontaktovali. Nabízíme jim, že buď můžou změnit termín a destinaci, nebo případně, že vrátíme peníze,“ říká mluvčí CK Fischer a NEV-Dama Jan Bezděk.

„Tento týden pochopitelně zájem o lety do Itálie poklesl. Některé lety byly zrušeny, ale i lety, které dál fungují, například do Říma, tak tam vidíme pokles zhruba padesát procent,“ uvedla v neděli ředitelka letenkového portálu Student Agency Věra Janičinová.



Chuť Čechů jezdit do zahraničí obecně klesá. Cestovní kanceláře hlásí propad zájmu o dovolené. A to nejen na zimu, ale už i na léto.

„V porovnání s loňským rokem máme o více než čtyřicet procent menší poptávku na léto 2020,“ říká mluvčí Exim Tours Petr Kostka. „Určitě se neprodává zmíněná Itálie a určitě cítíme i větší pokles, co se týče asijských destinací,“ upřesňuje mluvčí agentury Invia Andrea Řezníčková.

Každý rok vyjede do zahraničí na dovolenou až šest milionů Čechů. Letos některé cestovní kanceláře očekávají, že by se místo odletů do ciziny mohl zvednout zájem o pobyty v tuzemsku.

Cestovní kanceláře už teď odhadují ztráty na miliardy korun. Z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi vyplývá, že dvacet procent obyvatel kvůli koronaviru ruší zahraniční dovolenou. Jen do Itálie přitom ročně jezdí v létě i v zimě přes šest set tisíc Čechů. Letos jich bude podle odhadů cestovek mnohem míň.

Citelný úbytek turistů hlásí i hotely v Česku

A ubylo i turistů, kteří jezdí do Česka. Jen Italů před rokem od ledna do března přijelo přes 93 tisíc. Firmy v cestovním ruchu už pociťují propad klientely o desítky procent. Přitom turisti ze zahraničí v Česku loni utratili přes 124 miliard korun. Z toho 15 miliard Italové, Číňani a Jihokorejci – tedy národy, které jsou koronavirem aktuálně postižené nejvíc. Jejich úbytek registruje řada firem.

„Bojíme se, že začátek sezóny nepřijde a my nebudeme schopni platit naše náklady. Podle té komunikace se zahraničními partnery očekáváme, že bude pokles něco kolem padesáti procent,“ říká majitel Premiant City Tour Zbyněk Černý, který provozuje turistické autobusy.  Oproti minulému březnu klesl počet turistů asi o deset procent.

Velký propad objednávek cítí i majitel DataAutotrans. Mají asi stovku autobusů a minibusů, které vozí turisty nejen po Česku, ale i po celé Evropě. Sezónu u nich obvykle zahajovali italští studenti. Letos nepřijedou. „Teď jsou samozřejmě vozidla odstavená a připravujeme je na prodej a tím budeme řešit aktuální situaci,“ říká majitel firmy Richard Bílý.

Problémy řeší ale i hotely. Například Olympik v Praze má přes šest set pokojů. „V tomto období máme běžnou obsazenost kolem 85 procent, teď bohužel nepřesahuje 30 procent,“ konstatuje ředitel hotelu Vlastislav Šos.

V jarních měsících do něj obvykle jezdí hlavně Italové, Španělé, Řekové a také asijská klientela – jen ta loni v březnu obsadila pět desítek pokojů denně, ale teď chybí úplně. „Pokud se v březnu a v dubnu nezlepší obsazenost, budeme naše ztráty počítat v desítkách milionů korun,“ dodává ředitel hotelu.

To by se mohlo promítnout třeba do omezení počtu zaměstnanců nebo jejich mezd. I proto budou i s dalšími hoteliéry žádat od vlády podporu. Bez ní by pro některé hotely mohl být koronavirus smrtící.

„S cestovními kancelářemi se bude jednat v pondělí, kdy se sejdeme se všemi hlavními svazy a asociacemi a budeme chtít slyšet, do jaké míry se jich to skutečně dotýká, abychom začali i trochu počítat, jaké by ztráty mohly být. A budeme se snažit pro ně také vymyslet nějaký program. Nevylučujeme, že by opět mohl být spojený s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou,“ řekl v sobotních Událostech ministr Havlíček (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025
Načítání...