Lidé hromadně ruší zájezdy. Bojí se koronaviru

Nahrávám video

Kvůli doporučení nejezdit do Itálie a obavám z koronaviru lidi hromadně ruší zájezdy. A to nejen na nejbližší dny, ale i ty na léto. Cestovní kanceláře už teď hlásí poloviční zájem ve srovnání s loňským jarem. Stát připraví návrhy, jak firmám a živnostníkům z oboru cestovního ruchu pomoci například odložením splácení daní. V pondělí to po jednání se zástupci cestovních kanceláří řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Skupina odborníků z finanční správy, ministerstva zdravotnictví nebo správy sociálního zabezpečení by měla v následujících dnech určit, kdo by mohl na daňová zmírnění dosáhnout a jak budou konkrétně vypadat. Podnikatelé v tomto sektoru mají nižší tržby kvůli epidemii koronaviru. Schillerová dodala, že někteří podnikatelé hovořili o poklesu i o 70 procent.

Podle Schillerové nepůjde o odpuštění daní, to podle ní není ani podle stávající legislativy možné. „Nadefinování podmínek na možné odložení splatnosti té daně, splátkování, prominutí poplatku za podání žádosti,“ vyjmenovala ministryně možná ulehčení pro podnikatele. Podle ní je třeba jednat rychle.

Jaké budou dopady na pracovní místa?

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) znovu zdůraznil možnost programu bezúročných půjček, na který v pondělí vláda vyčlenila 600 milionů korun. O peníze budou moci podnikatelé požádat přes Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Schválený speciální program COVID mimo jiné počítá s ročním odkladem splátek a splatností dva roky. Havlíček očekává o program velký zájem, čerpat půjčky budou moci právě i cestovní kanceláře.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý dodal, že situace ukazuje, jak velký dopad má cestovní ruch na českou ekonomiku. „Při tom trochu negativním scénáři přímé propady spotřeby, která vyplývá z návštěv zahraničních turistů, by mohlo jít v následujících týdnech a měsících až 35 miliard korun a když to nepřímo propočítáme do ještě dalších dopadů ekonomiky, tak dalších 70 miliard korun,“ řekl. Dopady choroby by pak podle něj mohly znamenat ztrátu 40 tisíc plných pracovních míst.

Vleky stojí, telefony zvoní

Zatímco vleky a lanovky v Passo del Tonale v severní Itálii stojí a jsou bez lidí, v cestovních kancelářích v Česku zvoní od pátku jeden telefon za druhým. Otázka je stále stejná: Jak stornovat zájezd do Itálie?

„Největší nápor na call centru jsme zaznamenali v pátek po rozhodnutí české vlády o čtrnáctidenní karanténě. Klienty, kteří měli do oblasti, kde je vyhlášená karanténa, vyrážet v nejbližších dnech, už jsme telefonicky kontaktovali. Nabízíme jim, že buď můžou změnit termín a destinaci, nebo případně, že vrátíme peníze,“ říká mluvčí CK Fischer a NEV-Dama Jan Bezděk.

„Tento týden pochopitelně zájem o lety do Itálie poklesl. Některé lety byly zrušeny, ale i lety, které dál fungují, například do Říma, tak tam vidíme pokles zhruba padesát procent,“ uvedla v neděli ředitelka letenkového portálu Student Agency Věra Janičinová.



Chuť Čechů jezdit do zahraničí obecně klesá. Cestovní kanceláře hlásí propad zájmu o dovolené. A to nejen na zimu, ale už i na léto.

„V porovnání s loňským rokem máme o více než čtyřicet procent menší poptávku na léto 2020,“ říká mluvčí Exim Tours Petr Kostka. „Určitě se neprodává zmíněná Itálie a určitě cítíme i větší pokles, co se týče asijských destinací,“ upřesňuje mluvčí agentury Invia Andrea Řezníčková.

Každý rok vyjede do zahraničí na dovolenou až šest milionů Čechů. Letos některé cestovní kanceláře očekávají, že by se místo odletů do ciziny mohl zvednout zájem o pobyty v tuzemsku.

Cestovní kanceláře už teď odhadují ztráty na miliardy korun. Z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi vyplývá, že dvacet procent obyvatel kvůli koronaviru ruší zahraniční dovolenou. Jen do Itálie přitom ročně jezdí v létě i v zimě přes šest set tisíc Čechů. Letos jich bude podle odhadů cestovek mnohem míň.

Citelný úbytek turistů hlásí i hotely v Česku

A ubylo i turistů, kteří jezdí do Česka. Jen Italů před rokem od ledna do března přijelo přes 93 tisíc. Firmy v cestovním ruchu už pociťují propad klientely o desítky procent. Přitom turisti ze zahraničí v Česku loni utratili přes 124 miliard korun. Z toho 15 miliard Italové, Číňani a Jihokorejci – tedy národy, které jsou koronavirem aktuálně postižené nejvíc. Jejich úbytek registruje řada firem.

„Bojíme se, že začátek sezóny nepřijde a my nebudeme schopni platit naše náklady. Podle té komunikace se zahraničními partnery očekáváme, že bude pokles něco kolem padesáti procent,“ říká majitel Premiant City Tour Zbyněk Černý, který provozuje turistické autobusy.  Oproti minulému březnu klesl počet turistů asi o deset procent.

Velký propad objednávek cítí i majitel DataAutotrans. Mají asi stovku autobusů a minibusů, které vozí turisty nejen po Česku, ale i po celé Evropě. Sezónu u nich obvykle zahajovali italští studenti. Letos nepřijedou. „Teď jsou samozřejmě vozidla odstavená a připravujeme je na prodej a tím budeme řešit aktuální situaci,“ říká majitel firmy Richard Bílý.

Problémy řeší ale i hotely. Například Olympik v Praze má přes šest set pokojů. „V tomto období máme běžnou obsazenost kolem 85 procent, teď bohužel nepřesahuje 30 procent,“ konstatuje ředitel hotelu Vlastislav Šos.

V jarních měsících do něj obvykle jezdí hlavně Italové, Španělé, Řekové a také asijská klientela – jen ta loni v březnu obsadila pět desítek pokojů denně, ale teď chybí úplně. „Pokud se v březnu a v dubnu nezlepší obsazenost, budeme naše ztráty počítat v desítkách milionů korun,“ dodává ředitel hotelu.

To by se mohlo promítnout třeba do omezení počtu zaměstnanců nebo jejich mezd. I proto budou i s dalšími hoteliéry žádat od vlády podporu. Bez ní by pro některé hotely mohl být koronavirus smrtící.

„S cestovními kancelářemi se bude jednat v pondělí, kdy se sejdeme se všemi hlavními svazy a asociacemi a budeme chtít slyšet, do jaké míry se jich to skutečně dotýká, abychom začali i trochu počítat, jaké by ztráty mohly být. A budeme se snažit pro ně také vymyslet nějaký program. Nevylučujeme, že by opět mohl být spojený s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou,“ řekl v sobotních Událostech ministr Havlíček (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 46 mminutami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 21 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...