Kvůli tendru na systém dálničních známek vláda zpřísní schvalování IT zakázek

Veškeré zakázky na informační technologie státních institucí v ceně nad šest milionů korun bude schvalovat odbor hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra. V pondělí o tom rozhodla vláda po kauze se zakázkou na systém prodeje dálničních známek, která byla podle vlády i odborníků předražená.

Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla upřesnil, že pravidla se budou týkat i tendrů příspěvkových organizací. „Veškeré IT zakázky budou podléhat schvalování hlavního architekta,“ konstatoval. Specialisté státu na informační technologie tak budou mít podle něj přehled, budou moci zakázky propojovat a využívat různé synergie, věří zmocněnec.

Informaci bude podle Dzurilly povinně posílat státní správa, ministerstva, příspěvkové organizace a státní podniky. Hranice šest milionů korun prý byla zvolena proto, aby útvar hlavního architekta nemusel posuzovat „každý nákup tiskáren“. Doposud platila pro hlášení pouze některých institucí.

Úřad hlavního architekta kvůli návalu nové práce zaměstná deset lidí.„ Proto jsme navyšovali v rámci ministerstva vnitra i rozpočet,“ uvedl. V současnosti podle něj nelze odhadnout, kolik takových zakázek bude. „To uvidíme. Dnes nemáme představu. To jste viděli u SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury). My jsme nevěděli, že se tam nějaká taková zakázka děje,“ vysvětluje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil nařízení za tvrdé a prohlásil, že pokud vznikne rozpor mezi úřadem architekta a zadavatelem, bude o zakázce informován jeho kabinet.

Kontroverze kolem dálničních známek

Za informační systém k elektronickým dálničním známkám měl původně stát zaplatit 401 milionů korun, zakázku po velké kritice Státní fond dopravní infrastruktury zrušil. V té souvislosti skončil minulý týden i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).  

Kontroverzní zakázka vyvolala také odezvu od programátorů, kteří se nabídli, že e-shop na elektronické dálniční známky vytvoří v krátké době a stát ho bude mít bezplatně.

O víkendu se tak experti na informační technologie sešli na takzvaném hackathonu. V neděli před 19:00 výsledek spustili. V příštích týdnech ho chtějí zdarma předat státu, oznámil organizátor akce Tomáš Vondráček. Systém vyvíjelo 60 dobrovolníků. 

E-shop je volně přístupný veřejnosti na internetových stránkách ferznamka.cz. Programátoři vytvořili všechny veřejné části, které měl stát v zadání. Část, která v původní zakázce podléhala utajení, si podle Vondráčka musí stát zařídit přes firmy s bezpečnostní prověrkou.

Systém obsahuje také interaktivní podporu a je vytvořen v několika jazykových mutacích,  je otevřený pro napojení ostatních partnerů jako e-shopů, benzinových pump, bankovních aplikací a dalších, uvedl Vondráček. Otestována byla i kontrola platby u projíždějících vozidel. 

„Pokud budeme mít záruky, že ten produkt bude funkční a bude za něj někdo odpovědný, tak předpokládáme, že ho použijeme. Pak budeme soutěžit provoz toho systému,“ uvedl premiér Babiš.

Odpovědný by za funkčnost systému neměl být stát. Do tendru na provoz by se podle premiéra už nepřihlásila skupina kolem organizátora hackathonu Tomáše Vondráčka.

Bude systém digitálních dálničních kuponů sledovat, kdo kam jede?

Týdeník Respekt pak píše, že v případě zakázky na elektronické dálniční známky měly úřady v původním zadání požadavek, aby nový systém uměl pro bezpečnostní složky státu skladovat data o tom, kdy a kde jaké auto projelo. Vyplývá to z informací týdeníků a z reakcí příslušných vládních činitelů, které Respekt kvůli tomu oslovil. O této funkci přitom nikdo v souvislosti s přechodem na elektronické dálniční známky nemluvil.

Systémovou automatickou kontrolu měly obstarávat hlavně kamery přimontované na mýtné brány a měly umět fotit SPZ všech projíždějících aut a posílat je do systému kvůli kontrole, zda má daný vůz zaplaceno.

Zároveň měl ale systém údajně data o průjezdech všech aut – tedy platičů i neplatičů – uchovávat. Díky tomu by měl stát kompletní přehled, kdo kdy přes kterou mýtnou bránu projel, upozorňuje Respekt. Zatím podle něj přitom nelze vyloučit, že tato funkce bude obsažena i v systému, na kterém se nyní začalo pracovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...