Kvůli tendru na systém dálničních známek vláda zpřísní schvalování IT zakázek

Veškeré zakázky na informační technologie státních institucí v ceně nad šest milionů korun bude schvalovat odbor hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra. V pondělí o tom rozhodla vláda po kauze se zakázkou na systém prodeje dálničních známek, která byla podle vlády i odborníků předražená.

Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla upřesnil, že pravidla se budou týkat i tendrů příspěvkových organizací. „Veškeré IT zakázky budou podléhat schvalování hlavního architekta,“ konstatoval. Specialisté státu na informační technologie tak budou mít podle něj přehled, budou moci zakázky propojovat a využívat různé synergie, věří zmocněnec.

Informaci bude podle Dzurilly povinně posílat státní správa, ministerstva, příspěvkové organizace a státní podniky. Hranice šest milionů korun prý byla zvolena proto, aby útvar hlavního architekta nemusel posuzovat „každý nákup tiskáren“. Doposud platila pro hlášení pouze některých institucí.

Úřad hlavního architekta kvůli návalu nové práce zaměstná deset lidí.„ Proto jsme navyšovali v rámci ministerstva vnitra i rozpočet,“ uvedl. V současnosti podle něj nelze odhadnout, kolik takových zakázek bude. „To uvidíme. Dnes nemáme představu. To jste viděli u SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury). My jsme nevěděli, že se tam nějaká taková zakázka děje,“ vysvětluje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil nařízení za tvrdé a prohlásil, že pokud vznikne rozpor mezi úřadem architekta a zadavatelem, bude o zakázce informován jeho kabinet.

Kontroverze kolem dálničních známek

Za informační systém k elektronickým dálničním známkám měl původně stát zaplatit 401 milionů korun, zakázku po velké kritice Státní fond dopravní infrastruktury zrušil. V té souvislosti skončil minulý týden i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).  

Kontroverzní zakázka vyvolala také odezvu od programátorů, kteří se nabídli, že e-shop na elektronické dálniční známky vytvoří v krátké době a stát ho bude mít bezplatně.

O víkendu se tak experti na informační technologie sešli na takzvaném hackathonu. V neděli před 19:00 výsledek spustili. V příštích týdnech ho chtějí zdarma předat státu, oznámil organizátor akce Tomáš Vondráček. Systém vyvíjelo 60 dobrovolníků. 

E-shop je volně přístupný veřejnosti na internetových stránkách ferznamka.cz. Programátoři vytvořili všechny veřejné části, které měl stát v zadání. Část, která v původní zakázce podléhala utajení, si podle Vondráčka musí stát zařídit přes firmy s bezpečnostní prověrkou.

Systém obsahuje také interaktivní podporu a je vytvořen v několika jazykových mutacích,  je otevřený pro napojení ostatních partnerů jako e-shopů, benzinových pump, bankovních aplikací a dalších, uvedl Vondráček. Otestována byla i kontrola platby u projíždějících vozidel. 

„Pokud budeme mít záruky, že ten produkt bude funkční a bude za něj někdo odpovědný, tak předpokládáme, že ho použijeme. Pak budeme soutěžit provoz toho systému,“ uvedl premiér Babiš.

Odpovědný by za funkčnost systému neměl být stát. Do tendru na provoz by se podle premiéra už nepřihlásila skupina kolem organizátora hackathonu Tomáše Vondráčka.

Bude systém digitálních dálničních kuponů sledovat, kdo kam jede?

Týdeník Respekt pak píše, že v případě zakázky na elektronické dálniční známky měly úřady v původním zadání požadavek, aby nový systém uměl pro bezpečnostní složky státu skladovat data o tom, kdy a kde jaké auto projelo. Vyplývá to z informací týdeníků a z reakcí příslušných vládních činitelů, které Respekt kvůli tomu oslovil. O této funkci přitom nikdo v souvislosti s přechodem na elektronické dálniční známky nemluvil.

Systémovou automatickou kontrolu měly obstarávat hlavně kamery přimontované na mýtné brány a měly umět fotit SPZ všech projíždějících aut a posílat je do systému kvůli kontrole, zda má daný vůz zaplaceno.

Zároveň měl ale systém údajně data o průjezdech všech aut – tedy platičů i neplatičů – uchovávat. Díky tomu by měl stát kompletní přehled, kdo kdy přes kterou mýtnou bránu projel, upozorňuje Respekt. Zatím podle něj přitom nelze vyloučit, že tato funkce bude obsažena i v systému, na kterém se nyní začalo pracovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 12 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 12 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
včera v 07:30

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...