Komunisté dál podmiňují podporu rozpočtu škrtem v obraně. Schillerová požadavek odmítá

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání s komunisty o podobě státního rozpočtu na příští rok znovu odmítla požadované snížení výdajů na obranu o deset miliard korun. Nepočítá ani s rozpočtovým provizoriem; komunisté, o které se opírá vládní většina, přitom obrannými škrty podmiňují podporu ve sněmovně. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak návrh státního rozpočtu na příští rok nepodpoří.

„Jednání bylo hodně technické. Vysvětlovala jsem parametry rozpočtu, tedy důvody schodku, ukazovala jsem, kolik z toho je propad příjmů, nárůst výdajů, vysvětlovala jsem, proč tam není daňový balíček, ale odpovídala jsem i na detailnější věci, které se týkaly jednotlivých kapitol,“ uvedla po jednání s ústředním výborem Schillerová.

K pozměnovacím návrhům komunistů uvedla, že je připravena podpořit z nich ty, které jdou například na výstavbu školek, škol, veřejných budov či bytů. „S tím problém nemám. Ale nejsme připraveni podpořit, ani to není v tuto chvíli pro nás k jednání, snížení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard,“ zdůraznila.

Ministryně připomněla, že obrana sehrává nyní denně klíčovou roli. „(Pomáhá) při covidu, působí v chytré karanténě, na hranicích, pomáhají vojenští lékaři, máme i určité závazky k NATO, které musíme plnit – to vše spolu souvisí. Nepodpoříme proto pozměnovací návrh, rozpočet obrany snižovat nebudeme,“ uvedla. 

Filip: Ministryně byla přesvědčivá, ale nestačilo to

Po pátečním jednání se Schillerovou předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak celý návrh státního rozpočtu nepodpoří. Počítají  podle něj s tím, že stát bude začátkem příštího roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Poslanci KSČM chtějí převést deset miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. „Abychom je mohli použít spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy,“ řekl Filip.

Dále uvedl, že Schillerová byla přesvědčivá, ale nestačilo to. Měl podle jeho názoru spíše přijít ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Filip je připraven se s Metnarem sejít, a to i bez zprostředkování prezidentem Milošem Zemanem, jak hlava státu nabídla. Předseda KSČM zdůraznil, že Metnar názor komunistů nezmění. „Ale mohl by změnit názor on. Nebudeme trvat na tom, aby rezignoval,“ dodal.

Nahrávám video

Schillerová: Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali pouze na obranu

„Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali jen na rozpočet obrany. Je prorůstový, pomáhá držet úroveň seniorů, rostou důchody, obsahuje nárůst platů učitelů, je tam zajištěná dostatečně sociální oblast, která je nyní náročná. A je tam i obrovský balík peněz do investic,“ poznamenala Schillerová s tím, že pokud by nastalo rozpočtové provizorium, pak jsou právě minimálně tyto investice ohrožené. „A to by v této době těžké krize bylo velmi špatně,“ doplnila.

Ministryně dále řekla, že rozpočtové provizorium v normální situaci na jeden nebo dva měsíce problém není, ale v této krizi to problém je. „Zaplatíte všechny mandatorní výdaje a potom se hospodaří s desetinou předchozího rozpočtu. A ministr financí rozhoduje, co se může proplatit. Omezí se tak investice a rozpočtové provizorium prohlubuje hospodářskou krizi a ten problém by dopadl i na samosprávy. Byl by to dopad celospolečenský,“ upozornila.

Schillerová chtěla přesvědčit komunisty na zasedání jejích výkonného výboru, aby ve sněmovně hlasovali pro návrh rozpočtu na příští rok. Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD zatím nemá pro deficitní plán hospodaření v příštím roce podporu. Sněmovna bude o rozpočtu hlasovat ve středu.

KSČM přitom není podle Filipa spokojena s naplňováním toleranční smlouvy, na jejímž základě menšinovou vládu ČSSD a ANO ve sněmovně třetí rok podporuje. „Úplně nejsme spokojeni s plněním všech požadavků,“ uvedl.

Jako příklad jmenoval protikorupční balíček, do kterého nebyl zařazen návrh komunistů, aby byl rozšířen okruh lidí s povinností odevzdávat majetková přiznání. „Jestli si myslí vláda, že o to musíme prosit, tak my se prosit nemusíme o nic. My budeme postupovat samostatně jako suverénní politická strana,“ uzavřel.

Spor o daňový balíček

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun, celkovými výdaji 1808,3 miliardy korun a příjmy 1488,3 miliardy korun. Nepočítá ale s dopady daňového balíčku, který dosud prochází legislativním schvalováním. 

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek pak uvedl, že ČSSD ve sněmovně senátní verzi daňového balíčku nepodpoří. Znamená podle něj ještě větší zásah do rozpočtu než verze sněmovny.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Schillerová podobně jako nyní žádala komunisty o jejich hlasy před rokem, tehdy uspěla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 10 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 13 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled