Komunisté dál podmiňují podporu rozpočtu škrtem v obraně. Schillerová požadavek odmítá

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání s komunisty o podobě státního rozpočtu na příští rok znovu odmítla požadované snížení výdajů na obranu o deset miliard korun. Nepočítá ani s rozpočtovým provizoriem; komunisté, o které se opírá vládní většina, přitom obrannými škrty podmiňují podporu ve sněmovně. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak návrh státního rozpočtu na příští rok nepodpoří.

„Jednání bylo hodně technické. Vysvětlovala jsem parametry rozpočtu, tedy důvody schodku, ukazovala jsem, kolik z toho je propad příjmů, nárůst výdajů, vysvětlovala jsem, proč tam není daňový balíček, ale odpovídala jsem i na detailnější věci, které se týkaly jednotlivých kapitol,“ uvedla po jednání s ústředním výborem Schillerová.

K pozměnovacím návrhům komunistů uvedla, že je připravena podpořit z nich ty, které jdou například na výstavbu školek, škol, veřejných budov či bytů. „S tím problém nemám. Ale nejsme připraveni podpořit, ani to není v tuto chvíli pro nás k jednání, snížení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard,“ zdůraznila.

Ministryně připomněla, že obrana sehrává nyní denně klíčovou roli. „(Pomáhá) při covidu, působí v chytré karanténě, na hranicích, pomáhají vojenští lékaři, máme i určité závazky k NATO, které musíme plnit – to vše spolu souvisí. Nepodpoříme proto pozměnovací návrh, rozpočet obrany snižovat nebudeme,“ uvedla. 

Filip: Ministryně byla přesvědčivá, ale nestačilo to

Po pátečním jednání se Schillerovou předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak celý návrh státního rozpočtu nepodpoří. Počítají  podle něj s tím, že stát bude začátkem příštího roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Poslanci KSČM chtějí převést deset miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. „Abychom je mohli použít spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy,“ řekl Filip.

Dále uvedl, že Schillerová byla přesvědčivá, ale nestačilo to. Měl podle jeho názoru spíše přijít ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Filip je připraven se s Metnarem sejít, a to i bez zprostředkování prezidentem Milošem Zemanem, jak hlava státu nabídla. Předseda KSČM zdůraznil, že Metnar názor komunistů nezmění. „Ale mohl by změnit názor on. Nebudeme trvat na tom, aby rezignoval,“ dodal.

Nahrávám video
Události: Komunisté dál odmítají podpořit rozpočet
Zdroj: ČT24

Schillerová: Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali pouze na obranu

„Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali jen na rozpočet obrany. Je prorůstový, pomáhá držet úroveň seniorů, rostou důchody, obsahuje nárůst platů učitelů, je tam zajištěná dostatečně sociální oblast, která je nyní náročná. A je tam i obrovský balík peněz do investic,“ poznamenala Schillerová s tím, že pokud by nastalo rozpočtové provizorium, pak jsou právě minimálně tyto investice ohrožené. „A to by v této době těžké krize bylo velmi špatně,“ doplnila.

Ministryně dále řekla, že rozpočtové provizorium v normální situaci na jeden nebo dva měsíce problém není, ale v této krizi to problém je. „Zaplatíte všechny mandatorní výdaje a potom se hospodaří s desetinou předchozího rozpočtu. A ministr financí rozhoduje, co se může proplatit. Omezí se tak investice a rozpočtové provizorium prohlubuje hospodářskou krizi a ten problém by dopadl i na samosprávy. Byl by to dopad celospolečenský,“ upozornila.

Schillerová chtěla přesvědčit komunisty na zasedání jejích výkonného výboru, aby ve sněmovně hlasovali pro návrh rozpočtu na příští rok. Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD zatím nemá pro deficitní plán hospodaření v příštím roce podporu. Sněmovna bude o rozpočtu hlasovat ve středu.

KSČM přitom není podle Filipa spokojena s naplňováním toleranční smlouvy, na jejímž základě menšinovou vládu ČSSD a ANO ve sněmovně třetí rok podporuje. „Úplně nejsme spokojeni s plněním všech požadavků,“ uvedl.

Jako příklad jmenoval protikorupční balíček, do kterého nebyl zařazen návrh komunistů, aby byl rozšířen okruh lidí s povinností odevzdávat majetková přiznání. „Jestli si myslí vláda, že o to musíme prosit, tak my se prosit nemusíme o nic. My budeme postupovat samostatně jako suverénní politická strana,“ uzavřel.

Spor o daňový balíček

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun, celkovými výdaji 1808,3 miliardy korun a příjmy 1488,3 miliardy korun. Nepočítá ale s dopady daňového balíčku, který dosud prochází legislativním schvalováním. 

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek pak uvedl, že ČSSD ve sněmovně senátní verzi daňového balíčku nepodpoří. Znamená podle něj ještě větší zásah do rozpočtu než verze sněmovny.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Schillerová podobně jako nyní žádala komunisty o jejich hlasy před rokem, tehdy uspěla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 11 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 11 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 21 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...