Vyšší důchody státní rozpočet zvládne, věří poslanec vládního hnutí ANO Jan Volný. S tím ale nesouhlasí exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj by vláda měla upřesnit, kde na plánovaný růst důchodů vezme peníze. Kalousek a Volný byli hosty pořadu Události, komentáře.
Kalousek: Ekonomika roste pomaleji než důchody. Kde na jejich zvyšování stát vezme?
Události, komenátře: Ekonomika vyšší důchody zvládne, tvrdí Volný (ANO). Kalousek (TOP 09) nesouhlasí (zdroj: ČT24)
„Naši důchodci žili posledních deset patnáct let na pokraji svých životních potřeb. Když roste ekonomika a zvedá se příjem obyvatel, měly by se zvednout i důchody, aby lidé mohli na stará kolena kvalitně žít,“ tvrdí člen rozpočtového výboru sněmovny Volný.
Podpořil tím návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), podle které by se průměrná penze měla v roce 2021 zvýšit o 800 korun, aby dosáhla 15 tisíc korun.
Podle někdejšího ministra financí Kalouska ale takový nárůst státní rozpočet nezvládne pokrýt. „Když ekonomika poroste o dvě až tři procenta a důchody, největší výdaje státu, o sedm osm procent? To dlouhodobě nejde, pokud vláda neřekne, na úkor čeho takový růst bude,“ upozornil s tím, že zatímco za jeho působení v čele resortu v roce 2012 dosahoval průměrný důchod 40 procent průměrné mzdy, dnes je to 38 procent.
Průměrný důchod a hrubá mzda
Sociální demokrat Pícl: Máme deset nápadů, kde na důchody vzít
Stát by mohl na vyšší důchody získat peníze například zavedením sektorové daně. Takové řešení podporuje ekonomický expert ČSSD Michal Pícl. „Dlouhodobě upozorňujeme na enormní odliv kapitálu. Poslední číslo, které jsme viděli, je přes 270 miliard korun. Nejčastěji od nás mizí peníze do zahraničí z oborů jako bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikace, vodárenství, energetika. Máme mnoho možností, kam sáhnout. Máme seznam deseti opatření, kde vzít další prostředky, předložíme to našemu koaličnímu partnerovi,“ přislíbil Pícl.
Podle něj ale není dobrý nápad oddělovat důchodový systém od státního rozpočtu, přestože vláda má toto opatření ve svém programovém prohlášení. „Jenom by to prohloubilo nejistotu, když přijdou krizová léta. Pokud jsou důchody součástí rozpočtu, jsou chráněné. Stát bude mít vždycky nějaké příjmy, případný výpadek může zachránit z jiných zdrojů,“ myslí si Pícl.
S tím nesouhlasí senátor Tomáš Goláň (SEN 21), který je také členem Komise pro spravedlivé důchody. Sám vidí řešení ve větším zapojení občanů. „Nemám pocit, že by tato komise chtěla zásadně změnit systém. V Dánsku dávají na důchody šest procent HDP jako u nás, ale důchody tam představují 80 procent průměrné mzdy. Protože je tam povinný druhý pilíř, lidé se spolupodílí, tečou tam peníze ze soukromé sféry. To musíme udělat i u nás, ale nikomu se do toho nechce.“