Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.
Meziroční inflace se v červnu téměř po roce dostala pod deset procent, i když jen těsně. V červenci se dále snížila na 8,8 procenta, analytici ale předpovídali, že v dalších měsících bude již inflace klesat pomaleji, což se potvrdilo.
Míra inflace byla v srpnu jen o 0,3 procentního bodu nižší než v předchozím měsíci. Bylo to mimo jiné tím, že v srpnu zdražovaly pohonné hmoty, zatímco loni se v druhé polovině prázdnin jejich ceny snižovaly.
Meziročně byly letos benzin a nafta srpnu o 9,1 procenta levnější, jenomže v červenci byl meziroční pokles téměř čtvrtinový. Meziměsíčně v srpnu ceny pohonných hmot a olejů vzrostly o 7,7 procenta, zatímco loni v téže době nastalo téměř desetiprocentní meziměsíční zlevnění.
„Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 koruny za litr a benzin Natural 95 za 39,40 koruny za litr. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna, a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,“ shrnula letošní vývoj vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu Pavla Šedivá.
Meziročně nejvíce vzrostly náklady na bydlení
Na to, že ceny meziročně dál rostou, mělo vliv hlavně to, co lidé zaplatili za bydlení. Nejvíce se oproti loňskému srpnu zvýšily ceny tepla a teplé vody, a to o 37,3 procenta. Zemní plyn zdražil o 34,5 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o 23,1 procenta, tuhá paliva o 22,3 procenta, vodné o 16,3 procenta a o 7,6 procenta vyšší než loni bylo nájemné.
Výrazně stouply i ceny některých potravin. Zvlášť to platilo o bramborách, které zdražily o 63,5 procenta, a cukru s nárůstem o 48,7 procenta. Na druhé straně o 14 procent zlevnila mouka, o 30 procent máslo a o 12,3 procenta polotučné mléko. U části potravin růst cen zpomalil oproti červenci, například maso bylo meziročně o 2,7 procenta dražší (v červenci o 3,2 procenta), jogurty o 5,7 procenta dražší (v červenci o 7,4 procenta), vejce o 16,9 procenta dražší (oproti červencovým 28,2 procenta).
Stravovací služby byly v srpnu o 11,6 procenta dražší než loni, ubytování o 13,1 procenta dražší.
Devátá nejvyšší inflace v Evropě, šestá nejvyšší v EU
Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko s 8,5 procenta devátou nejvyšší inflaci v Evropě. S nejvyšším meziročním růstem cen na kontinentu o 16,4 procenta se potýká Maďarsko. Vyšší inflaci než Česko mají ze zemí Evropské unie také Polsko (10,1 procenta), Slovensko (9,7 procenta), Rumunsko (9,4 procenta) a Švédsko (9,3 procenta) a z mimounijních zemí i Srbsko (12,5 procenta), Ukrajina (8,6 procenta) a Moldavsko (9,7 procenta).
Nejnižší inflaci z celé Evropy mají momentálně Švýcarsko a Lichtenštejnsko (shodně 1,6 procenta), ze zemí Evropské unie je na tom nejlépe Dánsko (2,4 procenta).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen, který vydává Eurostat a od výpočtů inflace Českého statistického úřadu, se poněkud liší, činil v Česku za srpen meziročně 10,1 procenta, což bylo nepatrně méně oproti červencovým 10,2 procenta. V eurozóně byl průměrný růst cen 5,3 procenta stejně jako v červenci. Ze zemí platících eurem byl meziroční růst nejvyšší na Slovensku, a to o 9,6 procenta, v celé Evropské unii v Maďarsku s inflací 17,5 procenta.
Centrální banka inflaci 8,5 procenta očekávala, detaily se ale od prognózy liší
Podle vedoucího sekce měnové České národní banky Petra Krále odpovídá srpnová inflace prognóze centrální banky. Připustil však, že se lišila struktura jednotlivých složek. ČNB očekávala, že více zdraží potraviny, ve srovnání s předpokladem byla menší i jádrová inflace. Naopak meziroční pokles cen pohonných hmot zůstal za očekáváním banky a více, než ČNB čekala, stouply regulované ceny.
Jádrová inflace, která zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, byla v srpnu šestiprocentní. ČNB očekávala 6,1 procenta. „V jejím postupném poklesu, který trvá již od října loňského roku, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb,“ uvedl Král.
Potraviny meziročně zdražily o 7,5 procenta, zatímco centrální banka očekávala růst cen o osm procent. „Meziroční růst cen potravin v srpnu dále zpomalil. K tomu přispívají snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka v tuzemsku,“ poznamenal Král.
Ceny pohonných hmot se meziročně snížily o 13,1 procenta, zatímco prognóza ČNB počítala s poklesem o 18,1 procenta. Regulované ceny meziročně vzrostly o 22,1 procenta, centrální banka očekávala jejich růst o 21,1 procenta.
„Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání letní prognózy, že inflace bude během léta pokračovat v poklesu. Až do září bude meziroční cenový růst zpomalovat. V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu úsporného tarifu v oblasti cen energií z konce loňského roku,“ dodal šéf měnové sekce centrální banky.
Analytici očekávají, že centrální banka ponechá sazby, kde jsou
Srpnová inflace, která byla jen o velmi málo menší než červencová, podle analytiků ukazuje, že se vyčerpává efekt vysoké srovnávací základny. „O nějaké korekci cen po letech prudkého zdražování se zatím až na výjimky hovořit nedá. A nedochází k němu ani navzdory rekordnímu útlumu poptávky a snižování některých nákladů i relativně silné koruně,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že vývoj cen v oddílech rekreace, kultury, stravování či oděvů a obuvi ukazuje, že poptávková inflace ještě nebyla poražena. „Českou národní banku aktuální data patrně přimějí k dalšímu vyčkávání a na zářijovém zasedání bankovní rady tak zřejmě ke změně úrokových sazeb nedojde. Pokud poté nedojde k výraznějším překvapením, lze první snížení očekávat v listopadu,“ míní.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale zároveň vnímá, že růst cen ztrácí na síle. „Od února do srpna letošního roku celkové ceny vzrostly o 1,8 procenta, zatímco v loňském roce v tomtéž období to bylo 10,3 procenta,“ poukázal.
I ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník očekává, že se nejpozději příští rok situace zklidní. „S rokem 2024 si myslím, že by – pokud nenastanou další krizové faktory – měla spotřeba domácností nabrat uspokojivý růst a výrazně přispět k oživení české ekonomiky,“ řekl.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA
V zahraničním obchodu klesly ceny, dovozní více než o 11 procent
Statistický úřad zveřejnil současně s mírou inflace také informace o červencovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny v červenci meziročně klesly o 4,5 procenta a dovozní o 11,6 procenta.
„Došlo zejména k výraznému meziročnímu snížení dovozních cen energií o 46 procent, hlavně plynu, ropy a ropných výrobků a elektřiny. Meziroční směnné relace dosáhly významně pozitivní hodnoty 108 procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
V meziměsíčním srovnání ceny vyváženého zboží byly nižší o 0,4 procenta, zatímco u dováženého byly o 0,1 procenta vyšší.
