Odklad splátek úvěrů, neboli moratorium, by podnikatelům, kteří museli kvůli pandemii zavřít provozy, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pomohl. Bude o to usilovat, potvrdil v pořadu Otázky Václava Moravce. Aktuálně nastavený systém kompenzací ale měnit nehodlá, způsobilo by to zmatky, uvedl. Podle ekonomky Danuše Nerudové by však bylo lepší ho upravit tak, aby zohledňoval i tržby, tak jako v Německu či Rakousku.
Havlíček bude jednat o opětovném zavedení odkladů splátek, systém podpor měnit nechce
61 minut
Otázky Václava Moravce: Konec podnikání?
Havlíček uznává, že moratorium, po kterém volají podnikatelské organizace, by bylo dobrým podpůrným nástrojem v současné krizi. Není ale podle něj v rukou vlády, ale České národní banky a bank.
„Já bych si hrozně přál, kdyby se postiženým segmentům umožnil odklad splátek třeba o dalších šest měsíců. Nesmírně by to pomohlo a chtěl bych pro to udělat maximum. Na druhou stranu ale nemůžu nevnímat pozici ČNB. Ta varuje, že pokud v tuto chvíli oslabíme banky, tak tady máme problém všichni. Je to tanec na tenkém ledě,“ uvedl.
Další host pořadu OVM, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, se však pozastavil nad tím, že ČNB přece roky tvdí to, že české bankovnictví je „nejstabilnější na světě“. „A najednou si nemůže dovolit po tři měsíce počkat se splátkami u relativně malé části svého úvěrového portfolia,“ diví se. A dodává, že průmyslové podniky z velké části běží, proto ty pomoc zase tolik nepotřebují a jde tak pouze o několik velmi úzce vymezených segmentů.
Havlíček uvedl, že o tom rozhodně dále bude jednat, a to s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), Českou národní bankou, bankovní asociací i samotnými bankami.
Kdyby moratorium možné bylo, mělo by být podle něho ideálně dostupné pro ty, kteří kvůli vládním opatřením museli zavřít provozy, nebo zaznamenali například 80procentní pokles tržeb. Především tedy jde o obchod a služby. „Tohle kdyby se totiž podařilo, tak by tím spadl kámen ze srdce i státnímu rozpočtu,“ dodal.
Úvěrové moratorium už jednou umožnilo dlužníkům z řad spotřebitelů, podnikatelů a firem odložit splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem loňského roku, a to do konce července, nebo do konce října. Bylo závazné pro všechny banky a nebankovní poskytovatele úvěrů, klienti jej mohli využít dobrovolně.
Systém podpor Havlíček měnit nechce
Vláda na jaře slibovala pomoc ekonomice za bezmála 1,2 bilionu korun. Podle posledních dat ministerstva financí stát vloni vydal na přijatá opatření nakonec 283,4 miliard korun, z toho přímá podpora činila zhruba 130 miliard. Částka zahrnuje například kompenzační bonusy nebo program Anitivirus či další podpůrné covidové programy.
Předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí, ekonomka a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová v OVM však upozornila, že zájem firem byl především o přímou pomoc a tam doteklo jen zhruba osmnáct procent z proklamované částky, což je málo.
Vládní pomoc
„Nesouhlasím s tím, podpora není malá. V rámci přímé dáváme 5,5 procenta hrubého domácího produktu, což je více než Belgie s 1,4 procenta HDP, stejně jako Dánsko a o něco více než Francie, Itálie či Nizozemsko,“ uvedl Havlíček. A doplnil, že dalších zhruba sedm set milionů korun je také určených na nepřímou, takzvanou záruční podporu. Z ní je nyní vyčerpáno zhruba 64 miliard.
„Máme zde možnost až na pět set miliard korun čerpat záruky v rámci menších firem a v rámci větších je to 150 miliard, zbytek jsou další podpory,“ vyčíslil.
Podle Nerudové ale právě to, že je z ní zatím vyčerpáno jen 64,2 miliardy, svědčí o tom, že se podnikatelé nechtějí v krizi dále zadlužovat a že zájem mají o přímou pomoc.
„Podnikatelé chtěli odložit daně, chtěli vypnout daňový systém a nechtěli si brát úvěry,“ uvedla. A dodala, že i to, jak dopadlo hospodaření státu za loňský rok, o něčem svědčí.
„To, že jsme nenaplnili schodek pět set miliard a že příjmy byly vyšší o 111 miliard, jednoznačně znamená, že podnikatelé i přesto, že jim doteklo osmnáct procent z proklamované podpory, byli schopni i v době krize vygenerovat takové daně, že o 111 miliard převýšily odhadované příjmy ministerstva financí,“ zdůraznila s tím, že pokud vezme v úvahu, že daňový výběr DPH činí za rok zhruba 430 miliard, tedy přibližně 35 miliard korun za měsíc, mohla být na jaře klidně na měsíc či dva odpuštěna DPH podnikatelům.
„A nebylo na to potřeba žádných úředníků a byla by to okamžitá pomoc, která se dala využít,“ uvedla.
Zdůraznila pak také to, že by podle ní bylo výhodnější současný systém kompenzací v Česku upravit na takový, jako mají v Německu a Rakousku, kde se jedná o kombinaci tržeb a nákladů.
„Tržby se kompenzují v době lockdownu a fixní náklady v době, kdy jsou restrikce, kdy podniky nejedou na sto procent. A uvědomme si k tomu, že daňová morálka postkomunistických zemí je velmi nízká. Jenže bohužel jsme se vydali cestou perzekuce přes EET namísto cesty edukace. A zatímco kompenzace přes tržby mají velmi výchovný charakter, protože podnikatel, který byl poctivý a který nekrátil tržby, ji dostane na základě tržeb o to vyšší, jak vysoký obrat měl, tak my firmám naopak říkáme, že čím více nákladů budou mít, více dostanou,“ vysvětlila.
Podle Havlíčka sice není princip aplikovaný v sousedních zemích špatný, nicméně v této chvíli by podle něho vnesl ještě více zmatku, proto ho měnit nechce.
„Tržbový režim realizují dnes jen dvě země, a to Rakousko, které ho snížilo na padesát procent, a Německo, které velmi váhá, zda ho bude dále aplikovat, protože je iluzorní se domnívat, že takový systém je nejspravedlivější. V těch zemích řeší úplně stejné problémy, ozývají se jim segmety, které říkají: 'Pro nás je to nespravedlivé',“ konstatuje Havlíček s tím, že raději budou v této chvíli stávající režim vylepšovat.
Vládní kompenzace
Program Covid – nájemné by se měl týkat i prádelen
Havlíček také uvedl, že do programu Covid – nájemné budou zahrnuty i provozy, které nejsou z nařízení vlády zavřené či omezené, ale kvůli protiepidemickým opatřením mají velmi nízké tržby. Týká se to například prádelen.
Při přípravě programu, kterým stát podnikatelům zasažených v souvislosti s pandemií koronaviru přispívá na komerční nájem, nebylo podle Havlíčka totiž jasné, zda otevřené provozovny dosáhnou tržeb 80 nebo 20 procent. „V tuhle chvíli na to reagujeme,“ řekl.
Podle Prouzy ale zařazení do tohoto programu pomůže jen malým prádelnám v nákupních centrech. Větší část odvětví ale podle něj tvoří velké prádelny, které jsou ve vlastních prostorách. Těm by podle něj alespoň trochu pomohl už zmíněný odklad splátek úvěrů.
Havlíček doplnil, že je připraven také program podpory pro veletrhy a výstavy. „Chceme ho aplikovat a je zejména pro středně velké subjekty. Ale musíme se na vládě dohodnout, jestli kompenzace půjde tomuto segmentu, nebo ne,“ uvedl.
V této souvislosti Nerudová také připomněla, že je potřeba schválit kurzarbeit, který představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát část výdělku za neodpracovaný čas. „Musíme mít motivaci, aby v těch oborech, kde už místa nikdy nebudou, zaměstnanci přecházeli do jiných oborů,“ řekla. Tak to podle ní umožňuje kurzarbeit, který funguje v Německu.
Prouza upozornil, že neustálé prodlužování programu Antivirus, který byl koncipován jen jako dočasný, způsobuje v podnikatelském prostředí velkou nejistotu.
Havlíček však uvedl, že pokud by teď zaměstnanci z nejpostiženějších odvětví, jako je třeba obchod nebo gastronomie, přešli například do průmyslové sféry, pak by zase po uvolnění restrikcí chyběli ve svých původních profesích. V současné době je tak podle něj v zásadě jedno, zda funguje Antivirus nebo kurzarbeit, i když zdůraznil, že jeho projednání je v nejbližší době na řadě. Dodal také, že by ale bylo lepší „ho aplikovat ve standardní době a ne v té covidové“.
Pro skiareály by mohla vláda schválit až miliardu korun
Brzy by se mohla dočkat náhrad také horská střediska. Pro ta by vláda mohla schválit až miliardu korun, přiblížil ministr Havlíček. „Výpočet bude podle typů lanovek a vleků,“ dodal. Bude stanoven ale určitý limit, kdy žadatel nebude moci dostat více než určité procento z nákladů.
Havlíček už tento týden uvedl, že součástí dohody o kompenzacích pro skiareály by mělo být to, aby provozovatelé středisek v nich přes uzavření zajistili dodržování základních bezpečnostních a hygienických pravidel.
„Dostanou zdroje na to, aby si tam, pokud možno, dali i vícero lidí. Budeme angažovat obce, budeme angažovat policii a budeme se snažit to udržet v nějakém pořádku,“ upřesnil v OVM. Dodal také, že doufá, že se vleky už po 22. lednu otevřou.
Ministr počítá, že o náhrady požádají všichni nebo téměř všichni provozovatelé. V České republice je podle něj 450 skiareálů, z toho 150 velkých. Program je podle Havlíčka velmi dobře připravený, inspirací bylo v tomto případě Německo.
Lyžařská střediska mohla v nové zimní sezoně zatím fungovat jen loni mezi 18. a 26. prosincem. Ztráta, které k neděli čelí, je podle Asociace horských středisek miliarda až 1,2 miliardy korun.
Komise by mohla zvednout limit pomoci na dvojnásobek
Havlíček dále potvrdil, že Evropská komise by mohla do konce ledna zvednout limit pomoci, kterou může jeden žadatel z veřejného podpory maximálně čerpat, a to na dvojnásobnou sumu.
V současné době platí v takzvaném dočasném rámci Evropské komise omezení pomoci na jednoho žadatele na 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Zvýšení limitu, pokud se podaří a je to předjednáno, je podle Havlíčka zásluhou i ostatních členských zemí, které o něj spolu s Českou republikou dlouhodobě usilují.
Změna by se podle Havlíčka měla promítnout do co největšího množství podpůrných programů připravených ve spojitosti s pandemií. Pokud to Komise umožní, bude v rámci nového limitu vláda poskytovat podporu i zpětně, řekl Havlíček.
