Vládní strany se stále nedohodly na parametrech kurzarbeitu. Kabinet o podobě opatření, které má pomoci firmám v době koronavirové krize, diskutuje už od pondělka, přitom už ve středu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o nalezeném kompromisu. Hosté čtvrtečního pořadu Události, komentáře se ale shodli, že nakonec kurzarbeit bude. „Já tomu stoprocentně věřím, možná už v pondělí, nejpozději 5. října po volbách,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Hanák: Stoprocentně věřím, že kurzarbeit bude, možná už v pondělí, nejpozději po volbách
16 minut
UK: Proč se protahuje čekání na kurzarbeit?
„Vládní strana slibovala sociálním partnerům, že do 31. října bude působit Antivirus a 1. listopadu vstoupíme do kurzarbeitu. Že to není, je prostě špatně. Ministerstvo financí to podle mého názoru asi schválně zdržuje. Není to o penězích, protože rozhazovat se budou desítky miliard jinde, v jiných věcech, jako je stravenkový paušál, jako je zrušení superhrubé mzdy a podobně, takže není to tak velký problém. Nelíbí se mi, že to není schváleno,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská souhlasí s tím, že zaměstnanci i zaměstnavatelé potřebují aspoň trochu jistoty, stability, mít nějaký pevný kámen, o který by se mohli opřít.
„Vláda místo toho, aby snižovala míru rizika v této ekonomice a v této těžké době, tak míru rizika zvyšuje. To znamená přilévá olej do ohně a našim podnikatelům způsobuje to, že nevědí, jak bude vypadat situace na začátku prosince,“ zdůraznila.
Třetí host pořadu, vedoucí katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové v Praze Petr Studnička (ODS), pak připomněl, že zrovna cestovní ruch je nejzasaženějším sektorem ekonomiky a pracuje v něm 230 tisíc lidí.
„Pokud tyto zaměstnance nechceme hodit přes palubu, tak by měli zaměstnavatelé vědět, zda bude prodloužen program Antivirus i od 1. listopadu dále, anebo bude schválen kurzarbeit, který může být vhodným nástrojem k udržení zaměstnanosti. Protože i z hlediska fiskálního je kurzarbeit krátkodobější stimul, ale s dlouhodobějším efektem, to znamená, velmi dobře se potom může projevit na trhu práce,“ uvedl.
S každým jednáním ubývají z návrhu předjednané věci, poukazuje Hanák
Prezident Svazu průmyslu a dopravy také poukázal na to, že při každém dalším jednání o kurzarbeitu ubývají v návrhu věci, které byly předjednány se sociálními partnery. „Bylo dohodnuto, že tam bude jedenapůlnásobek průměrné mzdy. To není náš výmysl, ale je to proto, že chceme, aby tam byli zahrnuti vysoce kvalifikovaní pracovníci, jde nám o opravdu dobrou ekonomiku a ne tak, jak to vláda teď nastavila,“ říká. A dodává, že v něm není třeba ani podpora vzdělávání zaměstnanců, když budou doma, anebo že vypadlo sociální zabezpečení.
„Paní ministryně financí asi schválně přináší věci, aby nemohlo dojít k dohodě. Myslím si, že pan předseda vlády je tady od toho, aby rozhodl,“ zdůraznil.
Ekonomka Horská s ním souhlasí. „Stále se posouváme do nižší platové a mzdové třídy, a to zase ukazuje, že vláda se nepoučila a snaží se v ekonomice pořád maximalizovat zaměstnanost, a to za situace, kdy mnohým firmám chybí zaměstnanci a bojují o ně. Přitom ale vědí, že jiné firmy z okolí mají třeba problémy, ale protože čerpají Antivirus, protože se chystají čerpat kurzarbeit, tak je neuvolní,“ konstatuje s tím, že to je nevýhodné jak pro stát, tak firmu i zaměstnance.
„Zaměstnanec v progresivnější, úspěšnější firmě by dostal lépe placené místo, měl by větší šanci na postupné zvyšování platu. A stát by dostal vyšší daně, vyšší sociální a zdravotní odvody,“ vysvětluje.
Zároveň upřesňuje, že v aktuálním nastavení kurzarbeitu se jí nelíbí ještě i další věci. Například to, že by o něm měla rozhodovat vláda.
„Myslím si, že kurzarbeit byl vymýšlen a laděn dvacet let v Německu. Proč pořád v Česku musíme vymýšlet kočkopsa a nepoužít a neinspirovat se v Německu? Proč musí rozhodovat o kurzarbeitu vláda, zatímco v Německu jsou to úřady práce na přesně daných, stanovených parametrech?“ pozastavuje se Horská.
Další věcí je podle ní už zmíněná kvalifikace. Nelíbí se jí, že v Česku se během kurzarbeitu nemá podporovat rekvalifikace nebo zvyšování kvalifikace zaměstnanců, přestože je žádoucí, aby česká ekonomika přestala být levnou ekonomikou s nižší přidanou hodnotou.
„A to nejbolavější, to jsou vysoké odvody sociálního a zdravotního pojištění, které platí firmy. Stát by měl začít něco dělat s jednou z nejvyšších sazeb sociálního pojištění, které platí firmy v České republice a aspoň v rámci tohoto programu kurzarbeitu sazbu snížit,“ dodala.
Jsme nepoučitelní, obává se Horská
S tím souhlasí i vedoucí katedry Studnička. Upozornil, že v sektoru hotelnictví a gastronomie přes devadesát podniků jsou mikropodniky, tedy mezi nula a deseti zaměstnanci.
„A vedle kurzarbeitu, kde je nutné vědět, jak dlouho ho vlastně bude možné uplatňovat, sdílím i názor kolegyně Horské, že by více pomohlo snížení odvodů pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatelů,“ uvedl.
Ekonomka Horská také vyslovila obavu nad tím, jak moc je teď ekonomika připravená na druhou vlnu pandemie. Podle ní se toho totiž moc nezměnilo.
„Jsme nepoučitelní, v tomto smyslu mám ještě větší obavy, že kdyby opravdu přišla taková vlna, která by omezovala pohyb osob, začala dělat problémy, co se týká dodávek zboží, chyběli by zaměstnanci kvůli stále většímu počtu karantén, nemocí, rodičů na ošetřovném; to by ekonomiku výrazně paralyzovalo,“ uvedla.
A zvláště by to platilo podle ní pro sektory, které zahrnují hotely, restaurace, kulturu. V nich totiž provozovatelé ani během léta neměli šanci vrátit svůj byznys do původních kolejí, natož aby měli v zásobě rezervy. Opravdu masivní druhá vlna by tak v některých těchto případech mohla být podle ní i smrtící.
V případě výrobních podniků pak Hanák připomněl, že zpracovatelský průmysl měl v červenci propad jenom ve výši pěti procent proti roku 2019, což byla podle něho skvělá zpráva.
„Já se děsím jenom toho, aby se to nezhoršilo. Protože, jak začnou zase další plošná opatření, tak to bude prostě špatně. Tady se řídí plošně, a to je: důchody plošně, OSVČ všichni plošně, najednou jich je milion sto tisíc, ve skutečnosti jich je přitom 550 tisíc… a všechno děláme pořád plošně, a to se mi nelíbí,“ uvedl s tím, že věří samotným firmám. Řada jich podle něho funguje velmi dobře.
„Všichni mi ale říkají, buď tak hodný a v Praze jim řekni, ať nám nehází klacky pod nohy, ať nás nezdržují od práce a ať omezí byrokracii a propustí tisíce úředníků, kteří nejsou potřeba, ať nám prokáží, jak zvládli digitalizaci,“ doplnil.
Přesto se všichni tři hosté pořadu Události, komentáře na závěr shodli na tom, že se kurzarbeit nakonec podaří přece jen schválit tak, aby mohl v listopadu vystřídat aktuální Antivirus.
