Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Konkrétně německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla nejvíce od roku 2009, je už v recesi. A Evropský parlament žádá nové příjmy rozpočtu a dva biliony eur na obnovu ekonomik.
V březnu, tedy v posledním měsíci čtvrtletí, většina členských zemí zavedla omezení pohybu, aby tak zabránila šíření nemoci covid-19. V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny zvýšila o 0,1 procenta, ekonomika EU o 0,2 procenta.
V meziročním srovnání ekonomika zemí platících eurem klesla o 3,2 procenta, ekonomika celé EU pak o 2,6 procenta. To byl nejhlubší propad od třetího čtvrtletí 2009. V eurozóně i v EU však byl pokles o 0,1 procentního bodu mírnější, než Eurostat uváděl v rychlém odhadu.
Nejvyšší mezičtvrtletní propad zaznamenala Francie, kde HDP klesl o 5,8 procenta. Následovaly Slovensko (5,4 procenta) a Španělsko (5,2 procenta). Italská ekonomika klesla o 4,7 procenta, a oficiálně tak vstoupila do recese, protože v předchozím čtvrtletí její HDP klesl o 0,1 procenta.
Německu, největší evropské ekonomice, se podařilo zvládnout začátek koronavirových omezení o něco lépe, její HDP se snížil o 2,2 procenta. Jedinou zemí, která zaznamenala růst, bylo Finsko, jehož HDP se zvýšil o 0,1 procenta.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu klesla meziročně o 2,2 procenta, mezičtvrtletně o 3,6 procenta. HDP Polska meziročně vzrostl o 1,9 procenta, mezičtvrtletně se však o půl procenta snížil. Maďarská ekonomika meziročně vzrostla o 2,2 procenta, proti předchozímu kvartálu ale o 0,4 procenta klesla.
Statistický úřad také uvedl, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v EU i v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Klesl tak poprvé od začátku roku 2013. Meziročně se sice zaměstnanost zvýšila o 0,3 procenta v eurozóně i v EU, pro eurozónu to však byl nejslabší růst od prvního čtvrtletí 2014 a pro EU od konce roku 2013.
Na druhé čtvrtletí ekonomové předpovídají ještě hlubší propad. V anketě agentury Reuters uskutečněné minulý měsíc uváděli, že za duben až červen ekonomika eurozóny klesne o 9,3 procenta. Dodali ale, že zatím se plně neprojevily dopady karanténních opatření, takže pokles může být i hlubší. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta. Evropská komise v jarní prognóze odhadla, že hospodářství EU letos klesne o rekordních 7,4 procenta, hospodářství eurozóny pak o 7,7 procenta.
Německá ekonomika je v recesi
Německá ekonomika pak v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, oznámil v rychlém odhadu německý statistický úřad. Jde o nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Na vině je šíření koronaviru a s ním spojená omezení, která nařídila vláda. V předchozím čtvrtletí ekonomika vykázala pokles o 0,1 procenta, takže je teď v recesi.
V meziročním srovnání hrubý domácí produkt (HDP) podle sezonně přepočtených dat klesl o 2,3 procenta. O čtvrtletí dříve ještě největší ekonomika v Evropě vykazovala meziroční růst, a to o 0,4 procenta.
Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, se v Německu musely uzavřít například školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. To ale bylo až v březnu, tedy v závěru čtvrtletí. Proto se výraznější dopady čekají až v tomto kvartálu, ačkoliv země už začala některá omezení uvolňovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesne proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Meziročně pak čekali propad o dvě procenta.
Vláda v Berlíně už dříve uvedla, že na letošní rok počítá kvůli koronaviru s propadem ekonomiky o 6,3 procenta, což by bylo nejvíce za dobu existence spolkové republiky. V příštím roce by se podle odhadů mohla ekonomika do značné míry zotavit.
Automobilky V4 žádají Evropskou unii o odklad regulace
Automobilky zemí Visegrádské skupiny vyzvaly EU k odložení některých regulatorních požadavků, které letos vstoupily nebo vstoupí v platnost, alespoň o půl roku nebo o rok. Patří mezi ně nová emisní norma Euro 6/IV, nařízení typového schvalování vozů nebo limity CO2. Důvodem je dopad koronavirové epidemie na odvětví. Výzvu podepsali prezidenti sdružení autoprůmyslu ČR, Slovenska, Polska a Maďarska.
V Česku se vyrábí vozy Škoda, Hyundai, Toyota, Peugeot a Citroën, na Slovensku jsou to například VW, Kia nebo Jaguar, v Maďarsku je Daimler, Suzuki, Audi a Opel a v Polsku se mimo jiné vyrábí vozy Fiat, Opel, Toyota a VW.
Jednou z nejdůležitějších součástí řešení dopadů pandemie je podle automobilek analýza dopadů pandemie na schopnost výrobců naplnit regulatorní požadavky. „V případě emisí CO2 pro osobní vozy je stejně jako v ostatních případech nutné především provést analýzu dopadů na trhy a ekonomiky a následně učinit kroky, které by zabránily ještě většímu prohloubení současné krize a jejího vlivu na evropský průmysl,“ uvedli zástupci automobilového průmyslu ve výzvě.
Vedle postupného uvolňování trhů je pro oživení ekonomiky podle firem nutné zajistit finanční pomoc prostřednictvím fondů EU i národních rozpočtů. Jejich cílem by měla být podpora likvidity firem a zachování pracovních míst i v dalších měsících tohoto roku.
Klíčovou součástí pomoci je vzhledem k dramatickému poklesu odbytu nastartování poptávky po nových vozidlech ve všech segmentech. Programy na podporu obnovy vozového parku, tak zvané šrotovné, je podle nich nezbytné koordinovat na evropské úrovni, aby se předešlo přelévání emisí v podobě přesouvání starých či vyřazených vozidel mezi jednotlivými členskými státy.
Evropský automobilový průmysl představuje sedm procent HDP Evropské unie a zaměstnává přímo i nepřímo na 13,8 milionu lidí. Důsledky pandemie koronaviru jsou dramatické, výrazné omezení provozu výrobních závodů mělo dopad až na 1,1 milionu zaměstnanců v Evropě. Kvůli zastavení nebo omezení produkce automobilky nevyrobily 2,3 milionu vozidel, a tedy 15 procent z celoročního objemu.
V zemích V4 zaměstnávají firmy autoprůmyslu přímo 650 tisíc lidí a vytváří stejný počet navázaných pracovních míst. Produkce ze zemí střední Evropy představuje téměř pětinu celkové výroby vozidel v EU.
Evropský parlament žádá nové příjmy rozpočtu
Evropský parlament požaduje, aby Evropská unie do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů. Parlament v usnesení schváleném v pátek výraznou většinou poslanců pohrozil, že v opačném případě by mohl rozpočet zablokovat.
Evropská komise počítá s tím, že součástí příštího rozpočtu bude i fond pro oživení ekonomik po krizi vyvolané covidem-19. Objem rozpočtu dosahující v minulém období přibližně bilionu eur by tak mohl podle představ Bruselu vzrůst téměř na dvojnásobek.
Granty versus úvěry
Europoslanci na závěr plenárního zasedání v Bruselu velkou většinou hlasů schválili rezoluci vyzývající k mobilizaci až dvou bilionů eur výhradně na dopady krize. EU by je podle parlamentu měla financovat vydáním dlouhodobých dluhopisů, za něž bude jako záruka sloužit budoucí víceletý rozpočet. Členským zemím by je pak Brusel měl „vyplácet prostřednictvím půjček a převážně pak grantů“, shodli se europoslanci.
Právě o tom, zda zemím peníze půjčovat či rovnou dávat, vedou členské země již před netrpělivě očekávaným zveřejněním návrhu komise zásadní spory. Nejzasaženější jihoevropské země spolu s Francií podporují nevratné granty, zatímco severské země a Německo s Nizozemskem v obavě z rostoucího společného zadlužení prosazují co nejvyšší zastoupení úvěrů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zatím bez podrobností slibuje půjčky i přímé platby, které se mají týkat zvláště zvýšení peněz ve fondech soudržnosti.
Šéfka unijní exekutivy poslancům slíbila, že s novými zdroji příjmů bude její návrh počítat.
- Rozpočet EU je financován převážně z přímých příspěvků členských zemí, z menší části pak z daně z přidané hodnoty či celních poplatků.
- Jako o možných nových příjmech mluví o penězích z prodeje emisních povolenek, dani z finančních transakcí či poplatku za likvidaci nerecyklovaných plastů.
- Část členských zemí se však vůči těmto možnostem, které vidí jako zdroje pro vlastní rozpočty, staví odmítavě.
- Zdroj: ČTK
Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty.
Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v páteční rezoluci dali najevo, že by na rozdíl od minulých vyjednávání mohli tentokrát i vzhledem k výjimečné situaci být neústupnější. V minulosti EP víceletý rozpočet vždy schválil, navzdory tomu, že jeho podobu velká část poslanců kritizovala.
