Dukovany mají 35 let, životnost měla být třicet. Ukázalo se, že komponenty stárnou pomaleji, říká expertka

Start prvního reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany začal 12. února 1985. Jednalo se o první štěpnou řetězovou reakci energetického reaktoru na českém území. Na plný výkon najel zhruba za měsíc a v listopadu 1985 byl uveden do trvalého provozu.

Historie Jaderné elektrárny (JE) Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 MW.

V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě. Výstavba dukovanské elektrárny byla zahájena v roce 1978, poslední čtvrtý blok byl uveden do provozu v roce 1987.

Dukovanská elektrárna byla do roku 2012 největším dodavatelem elektřiny v Česku, poté ji překonal mladší jihočeský Temelín. V roce 2013 se Dukovany opět dostaly na první místo. V roce 2018 elektrárna vyrobila 14,25 TWh elektřiny, aktuálně tak pokrývá z 20 procent spotřebu elektřiny v Česku.

12 minut
Elektrárna v Dukovanech funguje už 35 let
Zdroj: ČT24

„První reaktor v Dukovanech byl pátým reaktorem, který se v tehdejším Československu spustil, už od roku 1955 se tady rozvíjela jaderná energetika, už v té době jsme budovali první výzkumný reaktor, a to v nynějším Ústavu jaderného výzkumu v Řeži,“ přiblížila Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

„A měli jsme poměrně rozsáhlé zkušenosti i vzhledem k projektu těžkovodního reaktoru, který se stavěl v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Byli jsme už tehdy jadernou zemí,“ připomněla.

A dodala, že je ráda, že se v tom dále pokračuje. „Protože už tehdy to mělo velký vliv na změnu energetického mixu, kdy jsme měli k dispozici uhlí a vodu a přechod na jádro měl poměrně významný vliv na ekologii a snížení zátěže z hlediska uhlíkové stopy,“ vysvětluje.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout“

Pozice Dukovan je přitom velmi silná. „Produkujeme asi 90 TWh, spotřebováváme asi 74 a třetina z toho jde z jaderných elektráren. A produkce Dukovan by stačila na pokrytí spotřeby domácností, což je velmi významné. Pokud bychom o tento zdroj přišli, těžko by se nám nahrazoval i s ohledem na klimatické cíle, které jsme si stanovili,“ míní.

Schéma jaderného reaktoru
Zdroj: Panther/Wikimedia Commons

Dukovany byly původně plánovány na třicet let, nyní se mluví o konci kolem roku 2037 s možností prodloužení na rok 2047. Vyvolává to tak otázku, zda lze jejich životnost prodlužovat až do nekonečna.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout,“ říká Frýbortová. Ale je potřeba si podle ní uvědomit, že odhadovaná doba životnosti 30 let vycházela z tehdejších znalostí. Navíc nebyly zkušenosti s takto dlouhým provozem jaderných reaktorů a teprve v provozu se ukázalo, že komponenty stárnou pomaleji, než se předpokládalo.

„A jak se rozvíjely technologie, provedly se úpravy, které zvýšily životnost. Týká se to třeba žíhání reaktorové nádoby, což je komponenta, která jako jediná v elektrárně opravdu vyměnit nejde. Ve chvíli, kdy tlaková nádoba nebude spolehlivá, elektrárna se dále provozovat nemůže. A je potřeba si také uvědomit, že při každé odstávce probíhá kontrola zařízení, posuzuje se periodicky schopnost elektrárny se dále provozovat,“ uvedla Frýbortová.

První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl 24. února 1985 přifázován na elektrizační soustavu
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Zmínila však, že poměrně pomalu se teď postupuje v otázkách jaderného odpadu. „Na druhou stranou ono nám nic neuteče a s postupujícím časem klesá i nebezpečnost paliva,“ říká. Dodává však, že všechny země, které jaderné elektrárny provozují, podnikají kroky z hlediska výstavby hlubinného úložiště.

Zároveň také probíhá výzkum z hlediska dlouhodobého ukládání paliva i výzkum ohledně jeho dalšího využití. „Použité palivo stále obsahuje poměrně významné množství štěpného izotopu, jak uranu 235, tak plutonia, které během provozu vzniká,“ vysvětluje.

A uzavírá, že bydlet vedle jaderné elektrárny by jí vůbec nevadilo. „Nechci tím říci, že vše je v elektrárně naprosto bezpečné, protože každá lidská činnost představuje nějaké riziko. Ale spoustu rizik akceptujeme, aniž bychom nad nimi přemýšleli. A je potřeba si uvědomit, že pravděpodobně budeme mít více problém s autonehodami, kouřením, alkoholem. Možná i chřipka, která kolem teď všude lítá, je pro nás nebezpečnější než jaderná elektrárna,“ míní.

Přibudou nové bloky?

Loni v srpnu vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko EIA k záměru výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda a společnost ČEZ se teď dohodly na vybudování nového bloku, dohoda bude zveřejněná do několika týdnů. Ještě se dolaďují poslední detaily, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu a šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Uvedl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 57 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...