Dukovany mají 35 let, životnost měla být třicet. Ukázalo se, že komponenty stárnou pomaleji, říká expertka

Start prvního reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany začal 12. února 1985. Jednalo se o první štěpnou řetězovou reakci energetického reaktoru na českém území. Na plný výkon najel zhruba za měsíc a v listopadu 1985 byl uveden do trvalého provozu.

Historie Jaderné elektrárny (JE) Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 MW.

V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě. Výstavba dukovanské elektrárny byla zahájena v roce 1978, poslední čtvrtý blok byl uveden do provozu v roce 1987.

Dukovanská elektrárna byla do roku 2012 největším dodavatelem elektřiny v Česku, poté ji překonal mladší jihočeský Temelín. V roce 2013 se Dukovany opět dostaly na první místo. V roce 2018 elektrárna vyrobila 14,25 TWh elektřiny, aktuálně tak pokrývá z 20 procent spotřebu elektřiny v Česku.

12 minut
Elektrárna v Dukovanech funguje už 35 let
Zdroj: ČT24

„První reaktor v Dukovanech byl pátým reaktorem, který se v tehdejším Československu spustil, už od roku 1955 se tady rozvíjela jaderná energetika, už v té době jsme budovali první výzkumný reaktor, a to v nynějším Ústavu jaderného výzkumu v Řeži,“ přiblížila Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

„A měli jsme poměrně rozsáhlé zkušenosti i vzhledem k projektu těžkovodního reaktoru, který se stavěl v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Byli jsme už tehdy jadernou zemí,“ připomněla.

A dodala, že je ráda, že se v tom dále pokračuje. „Protože už tehdy to mělo velký vliv na změnu energetického mixu, kdy jsme měli k dispozici uhlí a vodu a přechod na jádro měl poměrně významný vliv na ekologii a snížení zátěže z hlediska uhlíkové stopy,“ vysvětluje.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout“

Pozice Dukovan je přitom velmi silná. „Produkujeme asi 90 TWh, spotřebováváme asi 74 a třetina z toho jde z jaderných elektráren. A produkce Dukovan by stačila na pokrytí spotřeby domácností, což je velmi významné. Pokud bychom o tento zdroj přišli, těžko by se nám nahrazoval i s ohledem na klimatické cíle, které jsme si stanovili,“ míní.

Schéma jaderného reaktoru
Zdroj: Panther/Wikimedia Commons

Dukovany byly původně plánovány na třicet let, nyní se mluví o konci kolem roku 2037 s možností prodloužení na rok 2047. Vyvolává to tak otázku, zda lze jejich životnost prodlužovat až do nekonečna.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout,“ říká Frýbortová. Ale je potřeba si podle ní uvědomit, že odhadovaná doba životnosti 30 let vycházela z tehdejších znalostí. Navíc nebyly zkušenosti s takto dlouhým provozem jaderných reaktorů a teprve v provozu se ukázalo, že komponenty stárnou pomaleji, než se předpokládalo.

„A jak se rozvíjely technologie, provedly se úpravy, které zvýšily životnost. Týká se to třeba žíhání reaktorové nádoby, což je komponenta, která jako jediná v elektrárně opravdu vyměnit nejde. Ve chvíli, kdy tlaková nádoba nebude spolehlivá, elektrárna se dále provozovat nemůže. A je potřeba si také uvědomit, že při každé odstávce probíhá kontrola zařízení, posuzuje se periodicky schopnost elektrárny se dále provozovat,“ uvedla Frýbortová.

První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl 24. února 1985 přifázován na elektrizační soustavu
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Zmínila však, že poměrně pomalu se teď postupuje v otázkách jaderného odpadu. „Na druhou stranou ono nám nic neuteče a s postupujícím časem klesá i nebezpečnost paliva,“ říká. Dodává však, že všechny země, které jaderné elektrárny provozují, podnikají kroky z hlediska výstavby hlubinného úložiště.

Zároveň také probíhá výzkum z hlediska dlouhodobého ukládání paliva i výzkum ohledně jeho dalšího využití. „Použité palivo stále obsahuje poměrně významné množství štěpného izotopu, jak uranu 235, tak plutonia, které během provozu vzniká,“ vysvětluje.

A uzavírá, že bydlet vedle jaderné elektrárny by jí vůbec nevadilo. „Nechci tím říci, že vše je v elektrárně naprosto bezpečné, protože každá lidská činnost představuje nějaké riziko. Ale spoustu rizik akceptujeme, aniž bychom nad nimi přemýšleli. A je potřeba si uvědomit, že pravděpodobně budeme mít více problém s autonehodami, kouřením, alkoholem. Možná i chřipka, která kolem teď všude lítá, je pro nás nebezpečnější než jaderná elektrárna,“ míní.

Přibudou nové bloky?

Loni v srpnu vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko EIA k záměru výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda a společnost ČEZ se teď dohodly na vybudování nového bloku, dohoda bude zveřejněná do několika týdnů. Ještě se dolaďují poslední detaily, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu a šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Uvedl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...