Dukovany mají 35 let, životnost měla být třicet. Ukázalo se, že komponenty stárnou pomaleji, říká expertka

Start prvního reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany začal 12. února 1985. Jednalo se o první štěpnou řetězovou reakci energetického reaktoru na českém území. Na plný výkon najel zhruba za měsíc a v listopadu 1985 byl uveden do trvalého provozu.

Historie Jaderné elektrárny (JE) Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 MW.

V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě. Výstavba dukovanské elektrárny byla zahájena v roce 1978, poslední čtvrtý blok byl uveden do provozu v roce 1987.

Dukovanská elektrárna byla do roku 2012 největším dodavatelem elektřiny v Česku, poté ji překonal mladší jihočeský Temelín. V roce 2013 se Dukovany opět dostaly na první místo. V roce 2018 elektrárna vyrobila 14,25 TWh elektřiny, aktuálně tak pokrývá z 20 procent spotřebu elektřiny v Česku.

Nahrávám video
Elektrárna v Dukovanech funguje už 35 let
Zdroj: ČT24

„První reaktor v Dukovanech byl pátým reaktorem, který se v tehdejším Československu spustil, už od roku 1955 se tady rozvíjela jaderná energetika, už v té době jsme budovali první výzkumný reaktor, a to v nynějším Ústavu jaderného výzkumu v Řeži,“ přiblížila Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

„A měli jsme poměrně rozsáhlé zkušenosti i vzhledem k projektu těžkovodního reaktoru, který se stavěl v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Byli jsme už tehdy jadernou zemí,“ připomněla.

A dodala, že je ráda, že se v tom dále pokračuje. „Protože už tehdy to mělo velký vliv na změnu energetického mixu, kdy jsme měli k dispozici uhlí a vodu a přechod na jádro měl poměrně významný vliv na ekologii a snížení zátěže z hlediska uhlíkové stopy,“ vysvětluje.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout“

Pozice Dukovan je přitom velmi silná. „Produkujeme asi 90 TWh, spotřebováváme asi 74 a třetina z toho jde z jaderných elektráren. A produkce Dukovan by stačila na pokrytí spotřeby domácností, což je velmi významné. Pokud bychom o tento zdroj přišli, těžko by se nám nahrazoval i s ohledem na klimatické cíle, které jsme si stanovili,“ míní.

Schéma jaderného reaktoru
Zdroj: Panther/Wikimedia Commons

Dukovany byly původně plánovány na třicet let, nyní se mluví o konci kolem roku 2037 s možností prodloužení na rok 2047. Vyvolává to tak otázku, zda lze jejich životnost prodlužovat až do nekonečna.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout,“ říká Frýbortová. Ale je potřeba si podle ní uvědomit, že odhadovaná doba životnosti 30 let vycházela z tehdejších znalostí. Navíc nebyly zkušenosti s takto dlouhým provozem jaderných reaktorů a teprve v provozu se ukázalo, že komponenty stárnou pomaleji, než se předpokládalo.

„A jak se rozvíjely technologie, provedly se úpravy, které zvýšily životnost. Týká se to třeba žíhání reaktorové nádoby, což je komponenta, která jako jediná v elektrárně opravdu vyměnit nejde. Ve chvíli, kdy tlaková nádoba nebude spolehlivá, elektrárna se dále provozovat nemůže. A je potřeba si také uvědomit, že při každé odstávce probíhá kontrola zařízení, posuzuje se periodicky schopnost elektrárny se dále provozovat,“ uvedla Frýbortová.

První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl 24. února 1985 přifázován na elektrizační soustavu
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Zmínila však, že poměrně pomalu se teď postupuje v otázkách jaderného odpadu. „Na druhou stranou ono nám nic neuteče a s postupujícím časem klesá i nebezpečnost paliva,“ říká. Dodává však, že všechny země, které jaderné elektrárny provozují, podnikají kroky z hlediska výstavby hlubinného úložiště.

Zároveň také probíhá výzkum z hlediska dlouhodobého ukládání paliva i výzkum ohledně jeho dalšího využití. „Použité palivo stále obsahuje poměrně významné množství štěpného izotopu, jak uranu 235, tak plutonia, které během provozu vzniká,“ vysvětluje.

A uzavírá, že bydlet vedle jaderné elektrárny by jí vůbec nevadilo. „Nechci tím říci, že vše je v elektrárně naprosto bezpečné, protože každá lidská činnost představuje nějaké riziko. Ale spoustu rizik akceptujeme, aniž bychom nad nimi přemýšleli. A je potřeba si uvědomit, že pravděpodobně budeme mít více problém s autonehodami, kouřením, alkoholem. Možná i chřipka, která kolem teď všude lítá, je pro nás nebezpečnější než jaderná elektrárna,“ míní.

Přibudou nové bloky?

Loni v srpnu vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko EIA k záměru výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda a společnost ČEZ se teď dohodly na vybudování nového bloku, dohoda bude zveřejněná do několika týdnů. Ještě se dolaďují poslední detaily, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu a šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Uvedl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 49 mminutami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 5 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...