Gigafactory, kterou by mohl v Česku postavit korejský investor, by vznikla jinde než na letišti v Líních u Plzně. To je jednou z lokalit, o kterých uvažuje pro svoji středoevropskou gigafactory Volkswagen. Obyvatelé okolních obcí i představitelé samospráv však mají proti jeho záměru výhrady. Protesty svolaly také aerokluby, které na letišti působí.
Druhá gigafactory, o které se jedná, by byla jinde než v Líních, ujistila vláda
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl v úterý, že vláda jedná momentálně se dvěma investory, kteří by mohli v Česku postavit gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Dosud se hovořilo o zájmu Volkswagenu, který si vybírá mezi třemi lokalitami ve střední Evropě, přičemž v Česku mu vyhovuje oblast, kde je nyní záložní armádní letiště Líně.
Nová je informace, že by gigafactory v Česku mohl postavit také investor z Jižní Koreje. Vláda však popřela, že i on by ji chtěl mít na Plzeňsku, kde už nyní ambice Volkswagenu narážejí na odpor místních obyvatel i některých politiků. „Tato by ale nebyla spjata s automobilovým průmyslem a šlo by o menší výrobu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Naopak Líně jsou jedinou možnou lokalitou, má-li být v Česku továrna Volkswagenu. Další varianty jsou v Polsku a Maďarsku. „My jsme si to nevybrali. Bohužel není jiné místo v Česku,“ řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Podle něj nejsou v Česku už téměř dvacet let připravované průmyslové zóny.
Premiér Fiala hovořil o gigafactory jako o projektech se zásadním významem pro konkurenceschopnost České republiky, potažmo zdejší autoprůmysl. Závod má vyrábět baterie pro elektromobily, ve kterých vidí VW svou budoucnost – a podle premiéra tak gigafactory umožní zachování a restrukturalizaci tohoto odvětví.
Odpor místních
Na středeční odpoledne svolala Hospodářská komora jednání o gigafactory u Plzně, pozvala na něj ministra průmyslu a obchodu i představitele samospráv. Ti se chystají stavbě na ploše nynějšího letiště bránit mimo jiné proto, že nechtějí mít u obcí sloupy vedení velmi vysokého napětí.
Kabinet i představitelé koncernu Volkswagen také odmítají obavy obyvatel obcí poblíž líňského letiště, že by v gigafactory pracovali agenturní pracovníci, na které si stěžují v některých jiných průmyslových zónách u Plzně. Podle kabinetu by v gigafactory našly práci tisíce kvalifikovaných pracovníků. „Je to investice do budoucnosti automobilového průmyslu. Výroba je vysoce automatizovaná a velice efektivní. Pracují tam jen vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. Představa, že tam bude nekvalifikovaný agenturní personál, je naprosto mylná,“ řekl Jahn.
Síkela také potvrdil, že MPO zaplatí studii dopadů plánované továrny na okolní region, kterou zadá po dohodě Plzeňský kraj. Náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN) ale uvedl, že kvalifikovaná analýza dopadů, kterou bude nutné projednávat s obcemi, bude trvat měsíce. Určitě se podle něj nestihne zpracovat do konce letošního roku, dokdy se má VW jako investor rozhodnout, kterou lokalitu pro stavbu gigafactory zvolí. „Vycházím z toho, že rozhodnutí o této investici padne do konce tohoto roku,“ řekl také Jahn.
Vláda musí podle Jahna Volkswagenu garantovat veřejné pobídky a připravenou průmyslovou zónu. VW požaduje dvousethektarovou plochu pro sebe a jednoho hlavního dodavatele. „Dřívější požadavky na rozlohu byly větší, protože se počítalo i s dalšími subdodavateli. Od toho jsme upustili, protože byl zájem tuto zónu zmenšit,“ uvedl.
Starostovi Dobřan Martinovi Sobotkovi (Aktivní Dobřany) se nelíbilo ministrovo vyjádření, že krajním řešením by v případě odporu obcí mohlo být vyvlastnění jejich pozemků. „Vyvlastnění má každý stát ve své legislativě. Ale nazval jsem to krajním řešením, tomu se chceme za veškerých okolností vyhnout. Je to nástroj, který použijete pouze ve stavu nouze,“ uvedl Síkela. Jeho ministerstvo bude s obcemi jednat.
Další protiargumenty byly, že by gigafactory, která má pracovat v třísměnném provozu, potřebovala příkon elektřiny 1,5násobně vyšší, než nyní spotřebuje celý Plzeňský kraj. Ministerstvo to odmítlo. Podle Jahna zajistí ČEZ kompletně nízkouhlíkovou elektřinu z fotovoltaických, větrných a možná i jaderných zdrojů. Solární zdroje by vznikly v hnědouhelných revírech, větrná elektřina by mohla být z dovozu. Vladimír Rada, majitel plzeňských kováren, uvedl, že se k němu od jara dostávají jen kusé informace a ani nyní mu nikdo nevysvětil, proč má být gigafactory v Líních. Dodal ale, že její význam pro Česko nezpochybňuje.
Proti tomu, aby nynější letiště nahradila továrna, se bouří také aerokluby, které v Líních sídlí. V úterý protestovali jejich zástupci před německou ambasádou a na 15. listopadu svolali další shromáždění přímo na letiště. Upozorňují, že letiště aktivně využívají. Za nejhorší z dobrých řešení označili variantu, že by gigafactory u Plzně vznikla, ale tak, že by zároveň bylo možné zachovat provoz na letišti.