Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.
Například rodina, která má roční spotřebu elektřiny tři megawatthodiny (MWh), po zastropování cen energií na zálohách zaplatí měsíčně maximálně asi 2300 korun. Do této částky se kromě samotné ceny silové elektřiny započítávají i další poplatky, například za distribuci.
„Ti, kteří elektřinou nejen svítí, ale třeba i topí či vaří, i po zastropování musejí počítat s tím, že ceny budou dál vysoké. V takovém případě se měsíční zálohy mohou pohybovat kolem sedmi i více tisíc,“ doplnil redaktor ČT Vladimír Piskala.
Úřad vlády už v pondělí zveřejnil několik dalších příkladů, jak cenový strop ovlivní účty domácností za energie. Ty, které využívají elektřinu jen ke svícení a k napájení běžných spotřebičů, zaplatí letos skoro čtrnáct tisíc korun. Příští rok by je elektřina podle odhadů vlády mohla stát přes 38 tisíc - díky zastropování cen energií to ale bude o dvacet tisíc méně.
Přibližně třetinu celkové ceny, kterou za elektřinu platíme, tvoří různé poplatky. Nejde jen o poplatek za distribuci, tedy že se elektřina dostane z elektrárny až do jednotlivých domácností, ale například o další regulované složky ceny - třeba za obsluhu energetické sítě.
„Lidé, kteří si zafixovali cenu elektřiny třeba v březnu, mohou mít stále cenu, která je nižší než ta nyní zastropovaná. Zároveň těm, kterým fixace v této době končí, velcí dodavatelé zpravidla nabízejí výhodnější ceny než novým zákazníkům,“ upozornil Piskala. I tyto nově nabídnuté ceny mohou stále být pod zastropovaným limitem.
Informace a nové rozpisy měsíčních záloh budou rozesílat sami dodavatelé energií a měli by zastropování automaticky zohlednit. Zatím ale podle Piskaly není zcela jasné, jak bude schválený cenový strop „spolupracovat“ s už dříve vládou oznámeným úsporným tarifem. Jasněji by mohlo být v následujících dnech, nejpozději však do začátku listopadu, odkdy má zastropování cen plynu a elektřiny fungovat.
Lidé s fixacemi se nemusejí zatím o nic starat
Domácnosti, kterým končí cenová fixace na začátku příštího roku, se zatím nemusejí o nic starat, zálohy jim zůstávají stejné jako doposud. S koncem fixace nebudou platit vyšší cenu, než je ta zastropovaná. Vyšší cenu jim dodavatel nabídnout nemůže.
Pokud jde o plyn, tak například rodina, která za rok spotřebuje devět MWh plynu, po zastropování zaplatí měsíční zálohu maximálně kolem 2800 korun. Piskala upozornil, že lidé si samozřejmě mohou určit vlastní výši záloh. Pokud je ale nastaví příliš nízko, musí domácnosti počítat s tím, že po vyúčtování budou více doplácet.
Například majitelé velkých rodinných domů, jejichž roční spotřeba plynu je i kvůli vytápění třeba 20 MWh za rok, pak musejí počítat s tím, že měsíční záloha může být i po zastropování třeba osm tisíc korun.
A například ti, kteří používají plyn k vaření, po zavedení cenového stropu zaplatí příští rok na zálohách místo předpokládaných pěti tisíc o necelé dva tisíce méně. Domácnosti, které využívají plyn k ohřevu vody, za to letos zaplatí necelých deset tisíc korun. V příštím roce sice budou platit skoro dvojnásobek, kdyby ale nebyly ceny zastropované, museli by dát za plyn přes 35 tisíc.
I při platbách za plyn přitom odběratelé peníze vydávají nejen za samotnou energetickou surovinu, ale i za vedlejší poplatky. Ale ty netvoří tak velkou část celkové ceny jako u elektřiny - přibližně pětinu oproti už zmíněné jedné třetině.
Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal upozorňuje, že šest korun za kilowatthodinu je pouze cena za silovou elektřinu. „Pak se k tomu ještě musí připočíst takzvaná regulovaná složka, takže jsme někde na osmi, devíti korunách za kilowatthodinu“.
Šmejkal také připomíná, že stanovené maximální ceny energií dodavatelé zohlední již v listopadových zálohách.
Úsporný tarif a stanovení maximálních cen energií podle Šmejkala problémy nízkopříjmových domácností řeší jen částečně. „Je třeba si říct, že nízkopříjmovým domácnostem je spíše určen příspěvek na bydlení,“ uvádí.
Zásadní jsou podle Šmejkala úspory. „Měli bychom vycházet z vlastního rozpočtu, aby ta rána nebyla příliš velká“.
Podle některých odborníků je důležité uskromnit se. Josef Hodboď, vedoucí redaktor vytápění portálu TZB-info, doporučuje omezit vytápění na chodbách a v méně využívaných místnostech, a také vyměnit koupel za sprchování.
Na noc je podle něj vhodné zatahovat těžké záclony, aby neutíkalo teplo. „Okna jsou zpravidla nejpropustnější,“ říká. Lidé by však neměli přestat pravidelně větrat, upozorňuje.
V České republice zhruba čtyři miliony obyvatel využívá dálkové vytápění. Podle výkonného ředitele Teplárenského sdružení České republiky Martina Hájka je v tuto chvíli nejasné, zda se vládní energetický zákon bude vztahovat i na ně.
„Je to otázka nařízení vlády, které teprve bude muset přijmout. V tuto chvíli nevíme, co vláda zamýšlí,“ říká Hájek.
