Dánsko souhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2

Dánsko i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura AP, která uvedla, že souhlas vydal dánský energetický úřad spadající pod ministerstvo energetiky.

Mluvčí projektu Nord Stream 2 Steffen Ebert sdělil, že ruský plyn by mohl začít potrubím proudit do konce roku. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodnutí Dánska přivítal a řekl, že vychází vstříc evropským zájmům. Podle německé vlády musí mít ale budoucnost i tranzit plynu přes Ukrajinu.

Dánský energetický úřad rozhodoval o několika alternativách trasy plynovodu. Nakonec dal přednost trase jihovýchodně od ostrova Bornholm, která je asi o osm kilometrů delší než ta, kterou si přála ruská společnost Gazprom. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom projekt dokončili v následujících měsících,“ uvedl Ebert.

Ruský prezident Putin během dnešní návštěvy Maďarska rozhodnutí dánského úřadu přivítal a uvedl, že je v souladu s evropskými zájmy. Po setkání s premiérem Viktorem Orbánem také uvedl, že má Budapešť zájem se příští rok připojit k plynovodu TurkStream, který je další součástí plánů Kremlu, jak při zásobování Evropy plynem obejít Ukrajinu.

Dánský souhlas se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba v nadcházejících týdnech začne. Podle agentury Reuters tak padla poslední vážnější překážka projektu, který rozděluje i země Evropské unie.

Budovaný plynovod Nord Stream 2 obejde země, přes které byla dosud do západní Evropy transportována velká část ruského plynu. Plynovod se nelíbí především Ukrajině a Polsku, ale i některým dalším zemím. Hlasitým odpůrcem projektu jsou i Spojené státy, které upozorňují na zvyšující se závislost na ruských energetických dodávkách.

Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Zahájení provozu plynovodu se kvůli průtahům při získávání potřebných povolení očekává v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...