ČEZu klesl za tři čtvrtletí čistý zisk o více než šest miliard

6 minut
Události: Kam směřuje česká energetika
Zdroj: ČT24

Energetická skupina ČEZ vydělala v prvních třech čtvrtletích letošního roku 23,4 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o 6,4 miliardy. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také nižší výnosy z těžby. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl na sto miliard, vyplývá z údajů, které v úterý společnost zveřejnila. Vedení podniku zároveň navýšilo svá očekávání celoročního provozního zisku EBITDA na 126 až 130 miliard, očištěný čistý zisk pak předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.

Společnost už letos jednou svůj celoroční výhled provozního zisku navyšovala, v polovině roku očekávala 118 až 122 miliard. Původní odhady ze začátku letošního roku byly 115 až 120 miliard. Provozní zisk letos oproti loňsku o pět miliard posílilo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v Česku.

Podle analytika XTB Tomáše Cverny bude odvod na windfall tax podobný jako onen zmíněný očištěný celoroční čistý zisk. „Je velká pravděpodobnost, že odvod bude nad třicet miliard korun, což je pro akcionáře dost negativní. Je to zhruba stejná suma, jakou si mohou pak rozdělit na dividendách,“ popisuje.

„Výsledky hospodaření za tři čtvrtletí naplnily naše očekávání. Celoroční výhled provozního zisku před odpisy navyšujeme zejména ze dvou důvodů – převzali jsme společnost GasNet s příspěvkem asi čtyř miliard do letošní EBITDA a soud potvrdil náš nárok ve sporu se Správou železnic ohledně dodávky elektřiny v roce 2010,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Do hospodaření skupiny se tak poprvé promítla nová akvizice plynárenské společnosti GasNet, jejíž většinový podíl ČEZ převzal v závěru srpna. Ve výsledcích se tak GasNet, který zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje, projevil zatím za jeden měsíc. ČEZ letos odkoupil 55,2 procenta GasNetu od Macquarie Asset Management za 846,5 milionu eur (přes 21,4 miliardy korun).

ČEZ rovněž v úterý oznámil, že prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Vypořádání obchodu podléhá schválení polského antimonopolního úřadu. Prodej je součástí dekarbonizačního úsilí ČEZu.

Více se investuje

Investice ČEZu za prvních devět měsíců činily 34,8 miliardy, což je meziročně o 6,8 miliardy více. Investice podle podniku rostly ve všech segmentech mimo Těžbu, zejména pak do obnovitelných a jaderných zdrojů a do distribučních sítí. Investice nové akvizice GasNet dosud činily 1,1 miliardy. ČEZ Distribuce investovala meziročně o 1,1 miliardy více, zejména vlivem nárůstu zákaznických požadavků na připojení nových obnovitelných zdrojů.

Podle Cverny se ČEZ aktuálně soustředí na investice do teplárenské infrastruktury. „Jedná se o poměrně logický krok, (ČEZ) potřebuje vynaložit prostředky, aby na jednu stranu možná alternativně zoptimalizoval daňový základ na windfall daň. Potom je to investice do budoucna, což se může pozitivně propsat do hospodářských výsledků v následujících letech,“ míní.

8 minut
Analytik Cverna k výdělku ČEZu za tři čtvrtletí
Zdroj: ČT24

Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů zůstala meziročně stejná na úrovni 25 terawatthodin (TWh). Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily o 0,2 TWh elektřiny více, zejména díky nadprůměrným hydrologickým podmínkám, výroba jaderných zdrojů naopak poklesla o 0,1 TWh vlivem plánovaných odstávek elektrárny Dukovany. Výroba z emisních zdrojů podle ČEZu meziročně klesla o dvě procenta na 11,8 TWh. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o jedno procento na 24,6 TWh.

ČEZ je největší energetická firma v Česku, jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V loňském roce firma zaznamenala čistý zisk 29,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční propad o 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...