Energetická skupina ČEZ vydělala v prvních třech čtvrtletích letošního roku 23,4 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o 6,4 miliardy. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také nižší výnosy z těžby. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl na sto miliard, vyplývá z údajů, které v úterý společnost zveřejnila. Vedení podniku zároveň navýšilo svá očekávání celoročního provozního zisku EBITDA na 126 až 130 miliard, očištěný čistý zisk pak předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.
Společnost už letos jednou svůj celoroční výhled provozního zisku navyšovala, v polovině roku očekávala 118 až 122 miliard. Původní odhady ze začátku letošního roku byly 115 až 120 miliard. Provozní zisk letos oproti loňsku o pět miliard posílilo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v Česku.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny bude odvod na windfall tax podobný jako onen zmíněný očištěný celoroční čistý zisk. „Je velká pravděpodobnost, že odvod bude nad třicet miliard korun, což je pro akcionáře dost negativní. Je to zhruba stejná suma, jakou si mohou pak rozdělit na dividendách,“ popisuje.
„Výsledky hospodaření za tři čtvrtletí naplnily naše očekávání. Celoroční výhled provozního zisku před odpisy navyšujeme zejména ze dvou důvodů – převzali jsme společnost GasNet s příspěvkem asi čtyř miliard do letošní EBITDA a soud potvrdil náš nárok ve sporu se Správou železnic ohledně dodávky elektřiny v roce 2010,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Do hospodaření skupiny se tak poprvé promítla nová akvizice plynárenské společnosti GasNet, jejíž většinový podíl ČEZ převzal v závěru srpna. Ve výsledcích se tak GasNet, který zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje, projevil zatím za jeden měsíc. ČEZ letos odkoupil 55,2 procenta GasNetu od Macquarie Asset Management za 846,5 milionu eur (přes 21,4 miliardy korun).
ČEZ rovněž v úterý oznámil, že prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Vypořádání obchodu podléhá schválení polského antimonopolního úřadu. Prodej je součástí dekarbonizačního úsilí ČEZu.
Více se investuje
Investice ČEZu za prvních devět měsíců činily 34,8 miliardy, což je meziročně o 6,8 miliardy více. Investice podle podniku rostly ve všech segmentech mimo Těžbu, zejména pak do obnovitelných a jaderných zdrojů a do distribučních sítí. Investice nové akvizice GasNet dosud činily 1,1 miliardy. ČEZ Distribuce investovala meziročně o 1,1 miliardy více, zejména vlivem nárůstu zákaznických požadavků na připojení nových obnovitelných zdrojů.
Podle Cverny se ČEZ aktuálně soustředí na investice do teplárenské infrastruktury. „Jedná se o poměrně logický krok, (ČEZ) potřebuje vynaložit prostředky, aby na jednu stranu možná alternativně zoptimalizoval daňový základ na windfall daň. Potom je to investice do budoucna, což se může pozitivně propsat do hospodářských výsledků v následujících letech,“ míní.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů zůstala meziročně stejná na úrovni 25 terawatthodin (TWh). Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily o 0,2 TWh elektřiny více, zejména díky nadprůměrným hydrologickým podmínkám, výroba jaderných zdrojů naopak poklesla o 0,1 TWh vlivem plánovaných odstávek elektrárny Dukovany. Výroba z emisních zdrojů podle ČEZu meziročně klesla o dvě procenta na 11,8 TWh. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o jedno procento na 24,6 TWh.
ČEZ je největší energetická firma v Česku, jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V loňském roce firma zaznamenala čistý zisk 29,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční propad o 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard.
