Napjatá situace na trhu práce trápí také lázeňská zařízení. Chybějí zdravotníci i další profese a vede to k tomu, že lidé musejí v sezoně čekat na lázně i měsíce. Potíže s hledáním vhodného termínu zažily tisíce pacientů.
Čekání na pobyt v lázních se prodlužuje, protože chybí personál. Lepší situace je mimo hlavní sezonu
Dlouhé čekací doby většinu pacientů překvapí, stejně jako Olgu Fialkovskou, klientku Lázní Jáchymov. Volný termín byl k dispozici až za půl roku.
Důvodem je nedostatek personálu. Podle předpisů totiž musí na jednoho zdravotníka v lázních připadat jen předepsaný počet hostů. Když je málo pracovníků, smí do lázní méně lidí. „Odpovídáme ministerstvu zdravotnictví za to, že naplníme tabulkově počty zaměstnanců v profesích lékař, masér, fyzioterapeut, zdravotní sestra a další profese,“ uvedl ředitel lázeňského komplexu Curie Lázní Jáchymov Karel Denk.
Lázním nyní chybějí hlavně maséři. „Z celkového počtu 29 nám chybí devět masérů,“ řekl Denk. Nedostává se také kuchařů. Jen v Jáchymově do stravovacích provozů shánějí kolem 30 zaměstnanců. Protože nejde o zdravotníky, vyřízení jejich povolení by měla urychlit připravovaná novela zákona o pobytu cizinců. Od ní si ministerstvo zahraničí slibuje, že vláda získá možnost rozhodovat o celkovém počtu zpracovávaných žádostí o zaměstnanecké karty na jednotlivých zastupitelských úřadech v jednom roce.
Než se změny projeví, mohou si ti, kteří se chtějí vyhnout dlouhému čekání, naplánovat lázně mimo hlavní sezonu. Například právě na zimní období.
Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha by viděl jako možné řešení přilákat lékaře z Ukrajiny. A těm usnadnit proces akceptace jejich vzdělání, který je podle něho příliš zdlouhavý, velmi často byrokratický a téměř kontraproduktivní.
O změně zavedených postupů však ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli neuvažuje. Chce udržet kvalitu zdravotní péče poskytované v Česku na současné vysoké úrovni.
Současný stav zaměstnávání zahraničních lékařů totiž vede ke sporům mezi ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komoru (ČLK). Ta chce od úřadu dostávat informace o udělovaných výjimkách zahraničním lékařům ze zemí mimo Evropskou unii, kteří nemají splněné potřebné zkoušky.
Komora chce vědět, kde tito lékaři ordinují a kteří lékaři vykonávají odborný dohled nad jejich odbornou praxí. Ten je v jejich případě daný zákonem, řekl v listopadu agentuře ČTK prezident ČLK Milan Kubek.
Komora v září zveřejnila na základě informace získané od ministerstva seznam 427 lékařů z ciziny, kteří za poslední dva roky pracovali v českých nemocnicích na základě výjimky od ministerstva bez potřebné aprobační zkoušky. Z nich 145 pracovalo v rámci projektu Ukrajina, který komora kritizuje. Podle ministerstva mají lékaři z ciziny na doplnění zkoušek nejvýše rok od zahájení praxe a do té doby musejí pracovat pod stálým dohledem jiného lékaře.
Podle komory se tak však neděje a v některých nemocnicích pracují bez dozoru, což do složení aprobační zkoušky nesmějí.
Lékaři z jiných zemí by podle Kubka měli také skládat zkoušku z českého jazyka, aby byli schopni se dorozumět s pacienty a spolupracovníky.
Vstřícnost, ale i přísnost vůči lékařům ze zahraničí
Podle novely, kterou v prosinci podepsal prezident republiky Miloš Zeman, čeká zahraniční lékaře změna podmínek aprobační zkoušky, po jejímž absolvování budou moci pracovat v Česku. O složení se budou moci pokoušet maximálně čtyřikrát, rozložit by si ji ale mohli do dvou dnů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) již dříve změnu zdůvodnil tím, že omezení pokusů zabrání tomu, aby zahraniční lékaři například z Ukrajiny žádali „donekonečna“ o uznání svých schopností léčit české pacienty. Rozdělení čtyřdílné zkoušky do dvou dnů má podle ministra naopak přispět k tomu, aby ji lékaři z ciziny mohli zdárně složit. Je to podle něj v zájmu regionálních nemocnic, které se potýkají s nedostatkem lékařů.