V Česku pracuje přes 400 lékařů z ciziny bez potřebných jazykových a odborných zkoušek, z nich 145 díky takzvanému projektu Ukrajina. Oznámila to Česká lékařská komora (ČLK) s odvoláním na seznam, který dostala od ministerstva zdravotnictví. Komora je přesvědčená, že nedostatečně prověřené lékaře zaměstnávají kraje, které tím porušují zákon, což toleruje ministerstvo zdravotnictví.
Přes 400 zahraničních lékařů nemá potřebné zkoušky a pracují nezákonně, tvrdí lékařská komora
„Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře, který má na starosti jen jeho. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru,“ řekl prezident komory Milan Kubek.
Komora také obviňuje ministerstvo zdravotnictví, že zahraničním lékařům uděluje výjimky a odklady zkoušek nad rámec svých pravomocí. Zvažuje proto, že na něj podá žalobu.
„Byl to požadavek hejtmanů, hlavně z Ústeckého a Karlovarského kraje, protože oni by si přáli zaměstnávat tyto lidi. Předpokládám, že podporují kvalifikované lékaře, kteří tam působí už dlouhodobě, takže v tom problém nevidím,“ reagoval na výtky komory premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj by ukončení projektu Ukrajina znamenalo pro krajské nemocnice velký problém. „Vedeme debatu o způsobu jejich aprobačních zkoušek,“ dodal premiér.
Zkoušky, které skoro nikdo nesloží
Lékaři ze třetích zemí musí mít diplom ověřený českou vysokou školou. Vedle toho musí ještě složit aprobační zkoušku v češtině ze čtyř oborů během jednoho dne. Pokud neuspějí v některém z oborů, musejí opakovat všechny. Zkouška je nastavena tak, že ji úspěšně zvládá jen asi deset procent lékařů.
Ministerstvo zdravotnictví proto chystá změnu aprobačních zkoušek pro lékaře ze zahraničí. Chce navrhnout, aby zkoušky skládali jen ze dvou oborů v jeden den a aby opakovali jen ten obor, který nezvládli.
Přesun lékařů na Západ
České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, a to především v krajských nemocnicích. Značná část českých doktorů totiž odchází pracovat do zemí na západ od nás. Tlačí je tam relativně nízké platy i masivní přesčasy v českých nemocnicích.
Díru po nich zaplňují lékaři ze zemí na východ od nás, jejichž podmínky doma jsou ještě horší. Představitelé mnohých krajů a krajských nemocnic tvrdí, že bez nich nedokážou zajistit potřebnou péči.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) proto v roce 2016 schválila takzvaný projekt Ukrajina, který usnadňuje zaměstnávání tamních pracovníků včetně zdravotnických. Lékařská komora ho však začala brzy kritizovat s tím, že do českých nemocnic se dostávají nedostatečně kvalifikovaní lékaři.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po dubnové schůzce této kritice ustoupil a oznámil, že projekt ukončí. Následně vyvinuli představitelé krajů a krajských nemocnic protitlak a vynutili si jeho pokračování.
Spor stále pokračuje. Komora místo přijímání lékařů z Východu navrhuje především zlepšit pracovní podmínky v nemocnicích, aby Češi neodcházeli do zahraničí, zjednodušit specializační vzdělání mladých lékařů a organizovat nábory v zemích EU, kde mají srovnatelné vzdělání. S vládou se shoduje i na nutnosti navýšit počet studentů lékařských fakult.