Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu aprobačních zkoušek pro lékaře ze zahraničí. Úspěšnost uchazečů se totiž pohybuje jen kolem deseti procent. Cizinci musí zvládnout zkoušky v češtině ze čtyř oborů, a to v rámci jediného dne. Pokud neuspějí v jednom z oborů, tak musí příště skládat znovu všechny čtyři.
Lékaři ze zahraničí nezvládají náročné testy, ministerstvo chystá změny
Události ČT: Lékaři ze zahraničí nezvládají testy, ministerstvo chystá změny (zdroj: ČT24)
Pro řadu nemocnic jsou lékaři ze zahraničí jedinou možností, jak doplnit stavy. Primář děčínské nemocnice Michal Hanauer zaměstnal tři cizince. Jenže takhle náročné zkoušky by podle něj nezvládla ani polovina českých mediků.
Primář se jich poprvé zúčastnil osobně – do Prahy doprovodil jednoho ze svých lékařů. „Pan doktor Anatolij Ovečkin je jeden z asi nejschopnějších lékařů, kteří k nám přišli ze zahraničí. Je pracovitý, snaživý, má pro mě velkou cenu, takže ten důvod byl i osobní,“ pochvaluje si primář Hanauer.
Anatolij u zkoušky uspěl hned napoprvé. Mezi kolegy – cizinci, kteří do Česka přicházejí hlavně z Ukrajiny a Ruska – je ale výjimkou. „Občas jsem začínal v osm ráno a končil jsem učení v jedenáct ve dvanáct v noci a ještě jsem pracoval, měl jsem šest až osm služeb měsíčně. Ta příprava byla docela náročná,“ řekl lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení děčínské nemocnice Ovečkin.
To potvrzuje i senátor za ANO Ladislav Václavec, který je současně ředitelem Slezské nemocnice v Opavě a Nemocnice v Krnově. „Zkoušky jsou nastaveny tak, že je velmi obtížné, ne-li nemožné, aby je lékaři udělali. Za dobu, co dělám ředitele, od roku 2007, se podařilo zkoušku udělat dvěma ukrajinským lékařům,“ řekl Václavec.
Ministr chce u zkoušek více lidí z praxe
Někteří lékaři ke zkouškám přicházejí opakovaně – jeden z lékařů před komisi předstoupil už posedmé. Úspěšnost je přitom v posledních letech velmi nízká, například předloni ústní zkoušky zvládlo jen 98 z téměř dvanácti set uchazečů.
V Rusku vystudovaný psychiatr Alexander Dorofejev šel před komisi poprvé – neuspěl, a přestože ze čtyř předmětů zvládl tři, bude muset opakovat všechny. „Chci být přínosný pro společnost, být přínosný tuto zemi, takže je to na mě a doufám, že budu příště úspěšný,“ nevzdává své šance Dorofejev.
Pravidla teď, po řadě stížností, slibuje zmírnit ministerstvo zdravotnictví. „Chceme, aby ty zkoušky byly víc praktické, aby to nebylo akademické, aby tam byli lidé z praxe, primáři z okresních nemocnic,“ nastínil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestraník za ANO). Ministerstvo také hodlá navrhnout, aby zahraniční lékaři nově zkoušky skládali jen ze dvou oborů v jeden den. A opakovali by jen ten, který nezvládli.
„Systém se musí změnit, nikomu nejde o to, aby se zjednodušil co do kvality. Písemný test by neměl být nastavený tak, že odpovědi na otázky jsou jednoznačné a správná je jenom jedna odpověď. U ústní zkoušky by mělo platit to, že ta část, kterou lékař při zkoušce splní, by mu byla započítána a mohl se soustředit na část, kterou neudělal,“ navrhl senátor a ředitel krnovské a opavské nemocnice Václavec.
Odbory: Zkoušky mají být stejně přísné jako pro české lékaře
Podle České lékařské komory je změna namístě, chce ale stejně přísné podmínky jako pro české studenty medicíny. Vzdělání získané ve východních zemích totiž považuje za méně kvalitní. „Nejlepší by bylo, kdyby zkoušky probíhaly se zkouškami našich mediků, tím by bylo zaručeno, že ta náročnost je úplně stejná,“ domnívá se prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Odbory zaměstnávání lékařů z východu kritizují dlouhodobě, i kvůli jejich tlaku teď ministerstvo zdravotnictví stanovilo povinnost pro nově příchozí lékaře, že si musí aprobační zkoušku dodělat do roka.