Českým zdravotníkům se nelíbí tuzemská praxe kolem přijímání kolegů z Ukrajiny. Požadují důslednou kontrolu diplomů a vyšší požadavky na odborné znalosti. Stavovským komorám vadí, že v rámci vládního programu pro kvalifikované pracovníky můžou v Česku začít pracovat bez zkoušek. Ministerstvo zdravotnictví souhlasí s tím, že by se mělo přísněji kontrolovat vzdělání uchazečů. Systém zkoušek ale měnit nehodlá a ani nechce projekt rušit, jak žádají komory.
Ukrajinští lékaři v Česku pracují i bez zkoušek, komorám to vadí
Ukrajinští lékaři v Česku pracují i bez zkoušek, komorám to vadí (zdroj: ČT24)
„Jsem anesteziolog na ARO. Pro nás je to šance pracovat v oblíbeném oboru, zlepšovat se, získávat nové znalosti a mít za to normální plat,“ vysvětluje lékařka Inna Mymryková. Její kolega Artem Jacevuk dodává, že získat vízum trvalo čtyři měsíce a bylo to náročné.
Medicínu vystudovali na Ukrajině, teď pracují v Česku a jsou novou posilou týmu Karlovarské krajské nemocnice.
Právě do oborů intenzivní medicíny tato nemocnice těžko shání české lékaře. Chybí jí taky na sto sester. Proto začala oslovovat zdravotníky přes projekt pro kvalifikované Ukrajince. Po uznání vzdělání z domovské země pak mohou začít hned pracovat – zatím bez aprobace pod dohledem jiného lékaře.
Komory varují před dopady na péči
To však kritizují profesní komory. „My máme problém vůbec s tím, aby u nás pracovali lékaři ještě před složením zkoušky,“ říká šéf České lékařské komory Milan Kubek.
„Nesouhlasíme s tím, společně se zubaři a lékaři, aby podmínky byly zjednodušovány, protože to může mít dopad na kvalitu péče,“ dodává prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Šéfům komor vadí, že projekt využívá ministerské výjimky, která je podle nich v zákoně pro případy například hostování zahraničního specialisty na českém pracovišti, ale ne pro nábor nových zaměstnanců.
Ministerstvo odmítá, že by to mohlo ohrozit péči o pacienty. „Během toho procesu se za ně zaručí instituce, která je tu chce. A pokud jsou tady, tak pracují pod dohledem nebo dozorem. A ve finále tu zkoušku stejně musí složit,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula.
U zkoušky uspěje jen jeden z deseti
Zkoušku lékaři skládají v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Po pětiměsíční praxi je čekají písemné a posléze ústní zkoušky v češtině. „Můj kolega z oddělení říkal, že zkouška je moc náročná a musím se k ní dobře připravit,“ uvedla lékařka Inna Mymryková.
„Úspěšnost není příliš vysoká, je okolo deseti procent,“ upozorňuje ředitel institutu Antonín Malina. Podle něj je spíš než v jazyce problém se samotnými znalostmi z oboru.
„Školy na východ od České republiky nemají takovou úroveň jako školy v Evropské unii,“ potvrzuje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Například u zubařů se komora setkává dokonce s falešnými diplomy, což potvrzuje i ministerstvo.
„Oni si přinesou nějaký diplom, ale ten není úplně validní, není z univerzity, která by garantovala dostatečně kvalitní vzdělání,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Prymula.
Řešením by podle resortu mohl být seznam univerzit, ze kterých stát uchazeče brát nebude. S komorami o tom chce jednat příští týden.
Ukrajinští zdravotníci v Česku
- Přes projekt Ukrajina se do Česka dostalo 151 lékařů, 50 zubařů a jeden lékárník.
- Nejvíce doktorů směřovalo do Ústeckého a Pardubického kraje, a Prahy. Nejméně naopak do Jihočeského, Jihomoravského, Olomouckého kraje a na Vysočinu.
- Cizinci míří do Česka i prostřednictvím běžného režimu pracovních víz. Lékařů ze zahraniční pracovalo v Česku už před spuštěním projektu přes 2500 – nejvíc ze Slovenska, z Ukrajiny a Ruska.
- Zdroj: Ministerstvo vnitra