Brusel upozornil Itálii, Řecko a Kypr na nadměrnou nerovnováhu jejich ekonomik

Evropská komise (EK) ve středu varovala Itálii, Řecko a Kypr, že se jejich ekonomika nachází v nadměrné nerovnováze. Dalších deset zemí, včetně Německa nebo Francie, EK upozornila, že také jejich hospodářství se s nerovnováhou potýká, byť v různé míře a s určitými zlepšeními. Česko by mělo podle Komise podpořit růstový potenciál i zaostalejších částí země, a to investicemi do dopravní infrastruktury a digitálních sítí.

Komise to uvedla v každoročním hodnocení ekonomické situace členských zemí EU, které je součástí pravidelného cyklu koordinace unijní hospodářské a fiskální politiky. EK posuzuje hospodářství států Unie od roku 2011 v rámci každoročního cyklu známého jako Evropský semestr.

Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis připomněl, že evropské hospodářství roste už sedmý rok v řadě, i když nyní již jen mírnějším tempem.

Itálie zmrazila reformy

V italském případě Komise, která se s Římem v posledních měsících opakovaně dostala do sporu kvůli plánům stávající italské vlády, upozornila na prakticky zmrazené reformy, vysokou nezaměstnanost a zhoršení fiskální situace. EK varuje, že stávající vývoj bude mít negativní dopad na stabilitu veřejných financí, produktivitu italské ekonomiky a možný růst HDP.

Komise proto bude pečlivě sledovat další vývoj a kroky, které Řím učiní ve snaze řešit nerovnovážný stav italského hospodářství.

Řecko stále na hraně, Kypr se nepolepšil

Řecko, které teprve loni v létě opustilo záchranný program, čelí přes značný pokrok rizikům souvisejícím s vysokou mírou zadlužení, slabým finančním sektorem a nízkým růstovým potenciálem při trvající vysoké nezaměstnanosti. Kypr podle komise udělal za rok jen málo, aby změnil situaci svého hospodářství.

Komise naopak ocenila například pozitivní změny v Chorvatsku, které EK umožnily místo varování před nadměrnou nerovnováhou letos zemi jen upozornit na nerovnovážný stav hospodářství. Podobné upozornění EK adresovala z různých důvodů také Bulharsku, Francii, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku nebo Německu. V jeho případě to ale už poněkolikáté bylo kvůli trvajícímu přebytku, kdy EK doporučuje vyšší míru investic.

V Česku se prohlubují rozdíly mezi regiony

V případě Česka komise upozornila, že data ukazující na malou míru sociální nerovnosti a rostoucí životní úroveň maskují prohlubující se rozdíly mezi různými regiony země. 

Česká republika by se proto měla zaměřit na investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikací a na rozvoj domácích inovací. Růstový potenciál i zaostalejších částí země by měly podpořit investice do dopravní infrastruktury a digitálních sítí.

Materiál komise opakovaně zmiňuje otevírající se nůžky mezi rozvinutými a zaostávajícími regiony ČR. K rozdílům přispívá chabá silniční, železniční i datová síť, která má také na svědomí nižší míru soukromých investic. 

Bohatší regiony trpí nedostatkem dostupného bydlení a tlakem na předměstskou dopravní síť, v nejchudších oblastech je velmi slabé dopravní spojení, panuje demografický tlak, existuje sociální vyloučení a jen malé soustředění se na inovace.
Z pracovního dokumentu Evropské komise

 Podle EK by potenciál pro dlouhodobý růst Česka posílily investice do podpory domácích inovací, vzdělání a vyšší kvalifikace lidí právě v oblasti datové a dopravní infrastruktury. Pomoci by měla také efektivnější politika související s pracovním trhem a dostupná předškolní péče. Komise upozorňuje i na potřebu kroků vedoucích k vyšší míře zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.

Úroveň soukromých investic by mohly zvýšit kroky vedoucí k omezení administrativní a regulační zátěže i vyšší a efektivnější výkon státní správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 11 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 16 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...