Brusel upozornil Itálii, Řecko a Kypr na nadměrnou nerovnováhu jejich ekonomik

Evropská komise (EK) ve středu varovala Itálii, Řecko a Kypr, že se jejich ekonomika nachází v nadměrné nerovnováze. Dalších deset zemí, včetně Německa nebo Francie, EK upozornila, že také jejich hospodářství se s nerovnováhou potýká, byť v různé míře a s určitými zlepšeními. Česko by mělo podle Komise podpořit růstový potenciál i zaostalejších částí země, a to investicemi do dopravní infrastruktury a digitálních sítí.

Komise to uvedla v každoročním hodnocení ekonomické situace členských zemí EU, které je součástí pravidelného cyklu koordinace unijní hospodářské a fiskální politiky. EK posuzuje hospodářství států Unie od roku 2011 v rámci každoročního cyklu známého jako Evropský semestr.

Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis připomněl, že evropské hospodářství roste už sedmý rok v řadě, i když nyní již jen mírnějším tempem.

Itálie zmrazila reformy

V italském případě Komise, která se s Římem v posledních měsících opakovaně dostala do sporu kvůli plánům stávající italské vlády, upozornila na prakticky zmrazené reformy, vysokou nezaměstnanost a zhoršení fiskální situace. EK varuje, že stávající vývoj bude mít negativní dopad na stabilitu veřejných financí, produktivitu italské ekonomiky a možný růst HDP.

Komise proto bude pečlivě sledovat další vývoj a kroky, které Řím učiní ve snaze řešit nerovnovážný stav italského hospodářství.

Řecko stále na hraně, Kypr se nepolepšil

Řecko, které teprve loni v létě opustilo záchranný program, čelí přes značný pokrok rizikům souvisejícím s vysokou mírou zadlužení, slabým finančním sektorem a nízkým růstovým potenciálem při trvající vysoké nezaměstnanosti. Kypr podle komise udělal za rok jen málo, aby změnil situaci svého hospodářství.

Komise naopak ocenila například pozitivní změny v Chorvatsku, které EK umožnily místo varování před nadměrnou nerovnováhou letos zemi jen upozornit na nerovnovážný stav hospodářství. Podobné upozornění EK adresovala z různých důvodů také Bulharsku, Francii, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku nebo Německu. V jeho případě to ale už poněkolikáté bylo kvůli trvajícímu přebytku, kdy EK doporučuje vyšší míru investic.

V Česku se prohlubují rozdíly mezi regiony

V případě Česka komise upozornila, že data ukazující na malou míru sociální nerovnosti a rostoucí životní úroveň maskují prohlubující se rozdíly mezi různými regiony země. 

Česká republika by se proto měla zaměřit na investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikací a na rozvoj domácích inovací. Růstový potenciál i zaostalejších částí země by měly podpořit investice do dopravní infrastruktury a digitálních sítí.

Materiál komise opakovaně zmiňuje otevírající se nůžky mezi rozvinutými a zaostávajícími regiony ČR. K rozdílům přispívá chabá silniční, železniční i datová síť, která má také na svědomí nižší míru soukromých investic. 

Bohatší regiony trpí nedostatkem dostupného bydlení a tlakem na předměstskou dopravní síť, v nejchudších oblastech je velmi slabé dopravní spojení, panuje demografický tlak, existuje sociální vyloučení a jen malé soustředění se na inovace.
Z pracovního dokumentu Evropské komise

 Podle EK by potenciál pro dlouhodobý růst Česka posílily investice do podpory domácích inovací, vzdělání a vyšší kvalifikace lidí právě v oblasti datové a dopravní infrastruktury. Pomoci by měla také efektivnější politika související s pracovním trhem a dostupná předškolní péče. Komise upozorňuje i na potřebu kroků vedoucích k vyšší míře zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.

Úroveň soukromých investic by mohly zvýšit kroky vedoucí k omezení administrativní a regulační zátěže i vyšší a efektivnější výkon státní správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 5 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled