Autosalon v Detroitu: Firmy tlačí na Trumpa, aby vyřešil obchodní spory i rozpočtovou nouzi. VW a Ford uzavřely alianci

Představitelé automobilového průmyslu vyzvali na mezinárodním autosalonu v Detroitu administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa a Kongres, aby nalezly řešení obchodních sporů a otevření vládních úřadů. Politická nejistota sektor finančně zatěžuje. Německý Volkswagen a americký Ford oznámily v Detroitu uzavření globální aliance pro vývoj lehkých užitkových vozů.

Ve snaze vyhnout se novým clům Spojené státy jednají s Čínou o nové obchodní dohodě, zatímco regionální obchodní dohoda s Kanadou a Mexikem čeká na schválení v Kongresu.

Automobilky působící v USA bojují s cenami oceli a hliníku, které zvedla cla Trumpovy administrativy. Jak řekl novinářům šéf automobilky Fiat Chrysler Mike Manley, kvůli americkým clům na kovy se náklady automobilky letos zvýší o 300 až 350 milionů dolarů (6,66 až 7,77 miliardy Kč), což představuje zhruba 135 až 160 dolarů na automobil.

Kromě toho zavření čtvrtiny federálních úřadů pro firmu znamená zdržení certifikace jednoho z nových modelů nákladních automobilů. Tato vozidla přitom patří k nejvýnosnějším produktům společnosti.

Toyota už kvůli clům musela zvýšit ceny třikrát, přestože 96 procent oceli v jejích vozech pochází z amerických závodů. Podle zástupce ředitele pro Severní Ameriku Roberta Cartera cla zvýšila ceny aut v průměru o 600 dolarů.

Brian Smith ze společnosti Hyundai zase zdůraznil, že automobilky potřebují mít jasno, aby mohly přizpůsobit dodavatelské řetězce.

Německá automobilka Volkswagen AG hodlá investovat 800 milionů dolarů (17,76 miliardy Kč) do výroby nových elektromobilů ve svém závodě v americkém státě Tennessee ve městě Chattanooga. Firma to oznámila právě na autosalonu v Detroitu.

S montáží vozů na elektrický pohon, která má být zahájena v roce 2022, se zaměstnanost v závodě zvýší o 1000 míst. Automobilka tam bude vyrábět vozy na platformě MEB, kterou vyvinula pro elektromobily.

První vozy na této platformě se mají do konce letošního roku začít vyrábět v německém závodě VW ve Cvikově (Zwickau). V roce 2020 má spustit jejich montáž v čínských městech An-tching a Fo-šan a v roce 2022 v Německu v Emdenu a Hannoveru. Do roku 2023 firma hodlá do oblasti elektromobilů investovat téměř 50 miliard dolarů.

Automobilky Volkswagen a Ford na autosalonu oznámily alianci pro výrobu vanů a pick-upů. Měla by se rozběhnout prodejem vanů a středně velkých pick-upů v roce 2022. Firmy zdůraznily, že nejde o fúzi ani o výměnu akcií. 

Ford bude pro obě společnosti projektovat a vyrábět pick-upy střední třídy, stejně jako větší dodávkové vozy pro evropské zákazníky. O vývoj a výrobu městských dodávek se postará VW. Automobily by se mohly vyrábět v závodě Fordu v Turecku, oznámila německá automobilka.

Alianci bude řídit společný výbor, v jehož čele stanou šéf koncernu Volkswagen Herbert Diess a šéfa Fordu Jim Hackett. Výbor bude zahrnovat i další vysoce postavené vedoucí pracovníky z obou automobilek.

Firmy dodaly, že zkoumají rovněž možnost společného vývoje elektromobilů a samořízených vozů. Agentura Reuters v této souvislosti uvedla, že problémy na největších automobilových trzích – v Číně a v USA – zvyšují tlak na automobilky, aby snižovaly své náklady. Proto spojují své síly. 

Aliance by měla podle partnera poradenské firmy EY Petra Knapa oběma skupinám pomoci rozprostřít vývojové náklady a dosáhnout snížení jednotkových nákladů zvýšením objemů výroby. „Nižší náklady a obhájení ziskových marží bude pro obě firmy zásadní. V časech, kdy se odvětví pouští do náročných bitev v nových oblastech mobility s technologickými giganty a zároveň čelí poklesu či stagnaci hlavních trhů, jsou nákladové úspory zásadní. Pro Ford šlo možná o jednu z mála cest, jak si před akcionáři obhájit pokračování fungování v Evropě a nenásledovat společnost GM, která z Evropy odešla úplně,“ řekl Knap agentuře ČTK.

Prodej osobních aut v Číně se loni poprvé za dvacet let snížil. Klesl o šest procent na 22,7 milionu aut, oznámil Čínský svaz osobních automobilů. V USA se loni prodej nových automobilů zvýšil o 0,3 procenta na 17,27 milionu vozů, a to navzdory růstu cen, stoupajícím úrokovým sazbám a výkyvům na akciovém trhu. S odvoláním na údaje jednotlivých automobilek o tom informovala agentura AP. Spojené státy jsou druhým největším automobilovým trhem na světě po Číně. Jen málo pozorovatelů však očekává, že růstový trend bude v letech 2019 a 2020 pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.