Souběžně s komunálními a senátními volbami se v některých obcích konala také místní referenda. Občané se v nich většinou vyslovili proti určitému záměru – proti výstavbě spalovny komunálního odpadu, proti rozšíření těžby písku či třeba proti stavbě zoo. Referendum v Soběslavi bylo neplatné, protože se ho nezúčastnil potřebný počet lidí. V ostatních místech jsou výsledky referend platné a pro vedení obcí závazné.
Zoo v Janově nebude, Jemnice nechce velkochovy, Čeperka je proti spalovně. Lidé rozhodovali v místních referendech
Obecní referendum je ze zákona platné, pokud se ho zúčastní aspoň 35 procent oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v něm je závazné, hlasovala-li pro ně většina zúčastněných, která bude zároveň představovat alespoň 25 procent oprávněných voličů.
V Čerčanech jsou proti rozšiřování zastavitelného území
Lidé v Čerčanech na Benešovsku se v referendu vyslovili proti rozšiřování zastavitelného území. Na otázku, zda souhlasí se zákazem zařazování dalších ploch pro bydlení o velikosti více než 10 tisíc metrů čtverečních v okolí zastavěného území Čerčan do územního plánu, odpovědělo kladně 71 procent. Stejný podíl hlasujících podpořil vypuštění plochy Velký Barochov ze zastavitelného území. Účast byla 54 procent, referendum je platné a závazné, vyplynulo z informací na webu obce.
Dosavadní radní Jan Marek (nez.) řekl agentuře ČTK, že pozemky, jichž se referendum týkalo, patří starostovi Martinu Richterovi (nez.). Nápad uspořádat plebiscit podle něj vzešel od lidí, kteří bydlí na hranici toho území. O tom, že pozemky patří Richterovi, podle něj lidé věděli už před osmi lety, kdy se ucházel o funkci v čele obce. Případnou zástavbu podle radního navíc omezuje plynovod, který přes toto území vede.
Květnice je pro omezení při výstavbě domů a proti zbourání vily
Lidé v Květnici u Prahy se v referendu vyslovili pro omezení při výstavbě domů, nové obytné budovy by neměly mít ploché střechy. Zastupitelstvo o to má usilovat změnou územního plánu. Hlasující zároveň odmítli plánované bourání vily v areálu bývalého statku v centru obce. Účast byla téměř 52 procent, referendum je platné a závazné, řekl dosavadní starosta Květnice Stanislav Plocek (nez.).
Proti stavbě domů s plochými střechami se vyslovilo 69 procent lidí, proti bourání vily 61 procent. Vilu podle starosty koupil španělský developer a má již platný demoliční výměr. Obec má ale podle Plocka omezené možnosti, jak demolici zabránit. Lidé hlasovali také o regulaci týkající se polyfunkčních budov, v tomto případě ale zastupitele ke změnám územního plánu nezavázali.
Velké Přítočno nechce nový bytový komplex
Část obyvatel Velkého Přítočna na Kladensku nechce nový bytový komplex, hlasovali tak v referendu. Vyjádřil se v něm dostatek místních, aby referendum mohlo být podle zákona platné, avšak nesplnilo zákonná pravidla, aby bylo pro obec závazné. Vyplývá to ze zveřejněného zápisu na úřední desce Velkého Přítočna.
Obyvatelé odpovídali na tři otázky, které se týkaly kroků, jimiž by obecní zastupitelstvo mohlo úředně bránit výstavbě komplexu třípatrových domů, do kterých by se nastěhovalo kolem sedmi set lidí. Na seznamu voličů v obci je nyní 807 obyvatel, z nich v referendu hlasovalo téměř pět set. Pro kroky bránící projektu bylo u všech tří otázek kolem 240 až 250 hlasů, naopak nesouhlas s kroky proti navrhované výstavbě vyjádřilo kolem 220 voličů.
Jenišov odmítl stavbu větších bytových domů
Obyvatelé Jenišova na Karlovarsku v místním referendu, které se konalo zároveň s komunálními volbami, odmítli stavbu větších bytových domů v obci. Referenda se zúčastnilo 57,27 procent zapsaných voličů, což znamená, že referendum je platné. Z odvolivších 83,37 procenta řeklo ne plánům na stavbu bytových domů v obci, která má vesnickou atmosféru a asi tisíc obyvatel, kteří žijí v naprosté většině v rodinných domech.
Důvodem pro vyhlášení referenda byl hlavně spor o záměr stavby několika bytových domů, z nichž jeden už stojí. Obec tak získala mandát jednat s investorem už započatého záměru i s budoucími investory o tom, jaké stavby by měly v obci nadále vznikat. Jeden bytový dům, který už stojí, ale zatím není obydlený, zastiňuje totiž okolní domy a lidé mají obavy z dopadů na podloží. Navíc pokud by v obci vyrostly velké obytné domy s mnoha byty, vzniklo by téměř malé sídliště se stovkami obyvatel, pro které nemá obec potřebnou infrastrukturu.
Kalek nesouhlasí s masivní výstavbou nových domů
Referendum v Kalku na Chomutovsku bylo rozděleno do tří otázek, z odpovědí vyplývá, že většina místních masivní stavbu nových domů v několika částech obce nechce. Z 212 oprávněných voličů hlasovalo 149 lidí, což je 70,28 procenta.
Referendum je tak platné a závazné. Konalo se zejména kvůli pozemkům mimo současné zastavěné území obce, které po roce 1990 stát vydával podle restitučního zákona, především za účelem zemědělského hospodaření. Na soukromých pozemcích se vytyčilo sedmdesát uvažovaných stavebních parcel, čtyřicet z nich pak podle některých zastupitelů v problematických lokalitách. Další stavební pozemky vlastní obec, s jejich využitím se také počítá.
Svatý Jan nad Malší podpořil výstavbu bytového domu
Výjimku z výsledků místních referend přineslo hlasování v obci Svatý Jan nad Malší na Českobudějovicku, kde chtějí výstavbu obecního bytového domu. Při účasti 63,5 procenta bylo pro 53,6 procenta hlasujících. Řekla to starostka Svatého Jana nad Malší Růžena Balláková. Obec má šest stovek obyvatel.
„Vítáme rozhodnutí obyvatel. Už jsme na projektu začali pracovat a referendum nám potvrdilo, že v něm máme pokračovat,“ uvedla Balláková. Ve Svatém Janu nad Malší je 472 voličů. Z nich 300 chtělo rozhodovat v referendu a z 280 platných hlasů bylo 161 pro pokračování projektu. „Musíme teď upravit územní plán a postupně pokračovat. Je to otázka dvou nebo tří let, než bude vše realizováno,“ řekla starostka. Komplex domů se bude skládat z deseti bytů. V menších z nich budou bydlet senioři, byty s větší plochou pak chce obec využít pro rodiny s dětmi.
Jemnice se postavila proti velkochovům a masokombinátu
Lidé v Jemnici na Třebíčsku nepodpořili vznik velkochovů a zpracovatelských závodů drůbeže ve městě. Referendum je platné a závazné. Vyplývá to z informací na webu Jemnice.
V referendu hlasovalo 1938 z 3229 voličů. Mělo čtyři otázky, voliči v nich vyjadřovali souhlas či nesouhlas s tím, aby zastupitelé svými rozhodnutími bránili vzniku chovu dobytka, kdy by na jednom místě bylo ustájeno více než dvě stě dobytčích jednotek. V další otázce se řešilo to, zda mají zastupitelé umožnit změny územního plánu, které by vedly ke vzniku zemědělské výroby na více než hektarové ploše.
Referendum bylo také o možnosti zřízení zpracovatelského závodu drůbeže s kapacitou přes 400 tun ročně. Čtvrtý bod referenda řešil to, zda mají zastupitelé činit všechny kroky k tomu, aby se plocha k zemědělské výrobě při Slavonické ulici územním plánem změnila na plochu umožňující i stavbu rodinných domů.
Obec Vrčeň rozhodla nechat místní rybník v pronájmu spolku
Opatský rybník ve Vrčeni na jižním Plzeňsku by měl dál zůstat v pronájmu spolku, který o něj už deset let pečuje. Rozhodli o tom lidé v místním referendu. Konalo se proto, že zastupitelé se v létě neshodli na žádném ze dvou zájemců o pronájem půlhektarového rybníka. V referendu nakonec hlasovalo 190 z 265 oprávněných voličů, tedy 71,7 procenta. Pro uzavření nájmu na dobu neurčitou s dosavadním nájemcem hlasovalo 147 lidí, tedy 77,4 procenta. Výsledky hlasování uvedla obec na webu.
Spor o pronájem začal v létě, kdy spolku končil pronájem rybníka a obec vyhlásila záměr dalšího pronájmu. Spolek nabídl za roční nájem sedm tisíc korun, soukromý zájemce, který tam chtěl provozovat rybářský revír a prodávat povolenky, nabídl přes dvacet tisíc korun. „Žádná z nabídek nezískala potřebnou většinovou podporu zastupitelů. Část zastupitelů preferovala výši ceny, část zastupitelů podporu spolkového života a společenský přínos. Oba tyto názory jsou legitimní,“ uvedl starosta a zároveň předseda spolku Vratislav Chodora (Pro Vrčeň).
Veverská Bítýška si přeje eliminovat rizika z nové laminační linky
Radnice ve Veverské Bítýšce na Brněnsku by měla usilovat o eliminaci rizika vzniku a šíření zápachu z nové laminační linky. Vyplývá to z výsledků referenda, které je pro radnici závazné. Radnice ho zveřejnila na webových stránkách. Vybudování laminační linky je soukromým investičním záměrem společnosti Hartmann-Rico. Referendum vyhlásil soud.
Otázka v referendu zněla, zda lidé požadují, aby orgány obce aktivně vyvíjely v rámci své samostatné působnosti maximální možné a přípustné úsilí k tomu, aby bylo v maximální možné míře eliminováno riziko vzniku a šíření zápachu ze vznikající laminační linky na území města. V obci bylo 2556 oprávněných voličů, obálky odevzdalo 1123 z nich, což je 43,93 procenta. Znamená to, že je referendum platné.
Náklo hodlá zabránit rozšíření těžby písku
Obyvatelé Nákla na Olomoucku v místním referendu rozhodli, že obec má zabránit plánovanému rozšíření těžby štěrkopísku na svých pozemcích. Výsledky hlasování jsou závazné. Bylo to zveřejněno na webových stránkách obecního úřadu v Nákle.
Firma Cemex chce u Nákla rozšířit těžbu na pozemcích vedle místní pískovny, vzniknout mají tři menší jezera. Obec vlastní některé pozemky v okolí pískovny i přístupové komunikace. V referendu bylo vydáno 583 hlasovacích lístků, přičemž pro odmítavý postoj obce vůči záměru těžební společnosti se vyslovilo 366 voličů.
Čeperka odmítla výstavbu spalovny komunálního odpadu
Lidé z Čeperky na Pardubicku v referendu odmítli výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru obce, kterou chtěla postavit elektrárna Opatovice. Proti hlasovalo 299 voličů, pro bylo 201, pět hlasovacích lístků zůstalo bez odpovědi. Volební účast dosáhla 57,9 procenta. Místní referendum je platné a závazné, řekla starostka Čeperky Kristina Vosáhlová.
Elektrárna chce vybudovat zařízení na pozemcích ve svém areálu. Obec připravuje změnu územního plánu, která by tomu zabránila. „Změna je v návrhu a můžeme to do ní doplnit. Výsledek referenda se také promítne do našeho stanoviska v procesu EIA, které bude záporné,“ uvedla Vosáhlová.
Podle mluvčí elektrárny Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
V Janově na Svitavsku nechtějí zoo
Obyvatelé Janova na Svitavsku odmítli v referendu stavbu menší zoo. Měla mít rozlohu 4,5 hektaru, místní chovatel ji chtěl stavět na okraji obce. Řekl to starosta Luboš Jiskra (SNK Za rozvoj obce Janov). Lidé se podle něj obávali velké návštěvnosti zoo. Obec není velká, má tisícovku obyvatel. Podle očekávání by stovky lidí denně přijížděly do zoo, dodal.
Plebiscitu se zúčastnilo 64,21 procenta voličů, z toho 55,94 procenta zoo nechtělo. Naopak 40,36 procenta hlasujících si zoo přálo. Zbylí lidé se buď zdrželi, nebo jejich hlasy byly neplatné. „Výsledek referenda je pro zastupitelstvo závazný a mělo by se jím řídit. Lidé si sami řekli, co chtějí a co nechtějí,“ řekl Jiskra.
Zoo chtěl stavět Marcel Kohout, chovatel papoušků. Žije v Janově, na Bali vlastní ptačí farmu, která se specializuje na chov loriů, ale i dalších druhů. „V podstatě jsme to čekali. Máme připravený záložní plán, zoo vybudujeme ve vedlejším městě,“ reagoval chovatel.
Obec Chýšť nesouhlasí s rozvojem průmyslové zóny
Obyvatelé Chýště na Pardubicku v referendu odmítli rozvoj průmyslové zóny, stavbu skladovacích či průmyslových hal. Výsledky plebiscitu jsou dva roky pro obec závazné. Proti se vyslovila většina ze zhruba 170 voličů. Řekl to starosta Miroslav Sirůček, který argumentoval tím, že rozvoj průmyslové zóny by obci přinesl peníze, lidem zaměstnání. Doprava do areálu by přes obec nevedla.
Pozemky v průmyslové zóně chtěla získat developerská firma CBRE a postavit tam skladovací či průmyslové haly. Územní plán z roku 2016 to povoluje. Část obyvatel byla proti tomu, aby obec pozemky prodala. Lidem také vadil zábor orné půdy.
Soběslavské referendum o rozšíření průmyslové zóny je neplatné
Místní referendum v Soběslavi na Táborsku o tom, zda lidé chtějí rozvoj průmyslové zóny v Soběslavi, není platné. Nezúčastnil se potřebný počet lidí, řekl starosta Jindřich Bláha (ODS). Přesto je pro radnici důležité, že občané se o rozvoj zóny zajímají, město to proto zohlední v omezeních daných územním plánem, řekl.
První otázka měla podle odpůrců rozšíření zóny rozhodnout, zda lidé chtějí „obětovat“ ornou půdu pro obří skladový areál. Druhá otázka pak to, zda občané chtějí v těsném sousedství města budovy, které svými rozměry značně přesahují v okolí běžnou výstavbu.