Roste zájem o práci u policie. Podle prezidenta sboru Jana Švejdara hledají adepti jistou práci v nejisté koronavirové době. Letos přitom poprvé po osmi letech stát policistům nezvýšil platy. V čistém dostanou o něco víc jen díky zrušení superhrubé mzdy.
Zájem o práci u policie roste. Letos přitom sbor nedostane přidáno
Zájem o práci u policie roste (zdroj: ČT24)
Už deset měsíců pracují policisté napříč profesemi v covidovém režimu. Hlídkovali na hranicích, hygienikům pomáhají s trasováním lidí, v ulicích kontrolují nošení roušek a uzavření restaurací, zasahují i při demonstracích. Do toho všeho řeší i běžné trestné činy. Letos se ale policisté zvýšení platů nedočkali, částečně jim pomůže jen zrušení superhrubé mzdy.
„Byl jsem pro to, aby se policistům a hasičům přidalo do tarifu, nicméně s tím jsem u paní ministryně (financí) a pana premiéra neuspěl,“ konstatuje ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle šéfky státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) jsou důvody především ekonomické.
Reálně tak policistovi, který slouží v Praze, je v páté platové třídě a se všemi příplatky má čtyřicet tisíc hrubého, zůstane oproti loňsku navíc dva tisíce korun. „Spokojeni být nemůžeme, protože se nejedná o žádný benefit, žádné extra ocenění za covidovou dobu pro příslušníky bezpečnostních složek,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.
„Pro mě bylo zásadní docílit toho, abychom měli peníze na celý rok, což se povedlo. A druhá potřeba byla zanechat u policie stabilizační příplatek, což se také povedlo,“ uvedl policejní prezident Jan Švejdar.
I letos ho ale dostanou jen tam, kde je málo policistů. Prezidium rozdělí zhruba pět set milionů korun. Například Jablonec a Louny o stabilizační příspěvky přijdou, protože se tady podařilo sbor doplnit.
„Příslušníci to samozřejmě vnímají negativně v tom, že měli o tři tisíce větší výplatu a za půl roku jim byly odňaty a dány do vedlejšího okresu,“ říká Drexler. Podle Švejdara šla priorita k nenaplněným útvarům. „Řekli jsme si nějaké číslo, které v letošním roce je 92 procent naplněnosti. Pokud útvar má nižší naplněnost, tak má nárok na stabilizační příplatek,“ vysvětluje policejní prezident.
Hamáček chce tarifní platy zvýšit
Zvýšit tarifní platy je nyní jeden z posledních úkolů, kterého chce v končícím volebním období dosáhnout ministr vnitra. „Pokud bude politická vůle – a já věřím, že ano – příští rok přidat příslušníkům bezpečnostních sborů, tak ministerstvo vnitra připraví návrh nové tabulky,“ říká.
Reálná by podle části odborářů a politiků byla jednotná paušální částka do tarifů. „Nemám informaci o tom, že by třeba ten stabilizační dostávali všichni, tak jak měli. Takže slibovat někomu další navyšování, když ještě v tuto chvíli neplním ani to, co jsem slíbil před dvěma lety, mně přijde nemorální,“ uvedla poslankyně Výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS).
„Naposled to bylo 1500 korun, teď se můžeme bavit o částce nějaké jiné, ale řekněme stejné pro každého příslušníka,“ řekl poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Podle poslance a člena výboru pro bezpečnost Jana Bartoška (KDU-ČSL) je zásadní, aby ministerstvo financí do dalšího rozpočtu nalezlo úspory ve státním rozpočtu. „Aby nám nehrozilo v roce 2025–2026 spuštění dluhové brzdy,“ zdůraznil.
Zda a o kolik by policistům mohly v příštím roce růst platy, se začne poprvé řešit v dubnu. Schillerová ale výraznější úpravy nečeká. „S ohledem na vývoj ekonomické situace si nemyslím, že bych navrhovala nějaké razantní zvýšení platů ve veřejné sféře,“ podotkla.
Příprava restrukturalizace
Policejní prezidium také pokračuje v přípravách Národní kriminální ústředny, které by měla řídit práci vyšetřovatelů. Vzniknout mají i dva samostatné útvary – boje proti terorismu a kyber kriminalitě. Teď jsou součástí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Podle policejního prezidenta Jana Švejdara NCOZ v žádném případě nezanikne, protože útvar je potřebný. „Je potřeba v celé policii nastavit nová pravidla příslušnosti, tedy aby se na útvar nedostávaly případy, která tam nemají co dělat,“ uvedl.