VZP odmítala proplácet lepší a podobně drahý lék na rakovinu. Byl nestandardní

Nahrávám video
Reportéři ČT: Byrokracie, nebo život
Zdroj: ČT24

Hana Dvořáková trpí rakovinou plic v posledním stadiu a v roce 2012 jí lékaři dávali jen dva roky života. Lékařka pak doporučila nový biologický lék a ten jí pomohl. Pojišťovna ho ovšem odmítla uhradit, přestože byl podobně drahý jako standardně předepisovaná chemoterapie. Paní Dvořáková se tak musela pustit do boje nejen se svou nemocí, ale i s pojišťovnou. Její případ sledovala Tereza Strnadová z týmu Reportéři ČT.

„Bez příznaků nemoci, bych řekla. Je mi dobře, je mi fajn,“ popisuje svůj stav paní Dvořáková. Nemoc ji neomezuje, nesmí jen jíst grep, který se nesnáší s lékem. Nádor se mírně zmenšil a hlavně se nerozšiřuje. Nemá ani metastáze.

Rakovinu v jejím těle způsobila vzácná mutace genu ROS1. „Úplně přesně nevíme, jak ta léčba bude v konkrétním případě probíhat,“ komentuje důsledky ojedinělosti přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha.

Hana Dvořáková absolvovala celkem pět cyklů chemoterapie. Ošetřující lékařka jí ale jako lepší a účinnější léčbu doporučila lék s názvem Xalkori. Ten je biologický a na rozdíl od chemoterapie dokáže zasáhnout jen nemocné buňky. „Po tom léku mi nic není. Vezmu ráno pilulku, večer pilulku a cítím se dobře,“ libuje si pacientka.

Paragraf 16

Problém je, že zdravotní pojišťovny tento lék hradí jen v určitých případech. „Je hrazen pouze na určitý typ mutace rakoviny, tedy nikoliv na typ rakoviny, který má zmiňovaná pacientka,“ vysvětluje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.

Hana Dvořáková proto požádala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), jejíž je klientkou, o výjimku podle paragrafu 16 o proplacení individuální léčby. Pojišťovna to ale zamítla. A zamítla i odvolání. Argumentovala tím, že pro paní Dvořákovou existuje jiná léčba v podobě chemoterapie.

„Z pohledu těchto lidí úplně chápu, že se snaží získat léčbu, o níž jim někdo řekl, že by jim mohla pomoci. Protože podle toho, kdo jim to řekl, jiná možnost léčby není. Nicméně v případech, kdy jiná možnost léčby neexistuje, tak VZP žádosti podle paragrafu 16 schvaluje, a v případě, že existuje jiná léčba, tak těm lidem je hrazena jiná léčba,“ vysvětlil v říjnu 2018 mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Právní zástupce Hany Dvořákové Jan Strnad však vidí situaci jinak: „Ve chvíli, kdy klientka podala žádost o mimořádnou úhradu, její zdravotní stav a klinické podklady, které k tomu byly, už prokazovaly účinnost léčby.“

Znovu stará metoda léčby?

Podle Váchy z Ústavu etiky je v paragrafu 16 řečeno, že výjimečně proplácený lék má být jedinou možností, což v tomto případě není. Biologická léčba je však pro pacientku významně lepší než chemoterapie.

VZP proto po klientce chtěla, aby prokázala, že při chemoterapii nedosáhne stejných výsledků jako díky přípravku Xalkori, který jí doporučila její ošetřující lékařka. To by v praxi znamenalo, že by musela vysadit Xalkori, který už v té době brala a který zafungoval, a vrátit se k chemoterapii. Teprve pokud by během ní nedosahovala podobných výsledků, jinými slovy pokud by rakovina opět postoupila, tak by to byl důkaz. To nemocná odmítla.

Rychlý soud

Lék Hany Dvořákové stojí 93 tisíc korun měsíčně. Zadlužit se nebylo kvůli hypotéce možné. Skládala se rodina a pak vznikl transparentní účet, na který chodí příspěvky. „Vybralo se přes čtyři sta tisíc korun na sbírce. Pokryly se čtyři měsíce,“ popsala pacientka loni v říjnu.

Vedle toho se rozjela právní bitva. „Doporučili jsme klientce podat na VZP žalobu. Tato žaloba byla v srpnu roku 2018 podána. Argumentovali jsme tím, že VZP neposoudila individuální stav klientky a výjimečnost případu. Městský soud potom velice rychle v rozsudku z ledna 2019 rozhodl v náš prospěch,“ popisuje pacientčin právník Strnad.

Radost zhatila kasační stížnost, kterou VZP podala. Pojišťovna nemůže komentovat případy konkrétních pacientů – proč se k tomu rozhodla, tak není jasné. Z dokumentů, které mají Reportéři ČT k dispozici, ale vyplývá, že měla dva hlavní argumenty. Prvním byla chybějící klinická studie a druhým to, že paní Dvořáková mohla jít na chemoterapii.

Stojí to stejně

Paradoxní na celé věci je, že biologická léčba by pojišťovnu stála stejně jako chemoterapie, kterou pojišťovna doporučuje jako jedinou hrazenou variantu léčby.

Hany Dvořákové se v březnu zastala i Česká onkologická společnost. Potvrdila, že biologická léčba v jejím případě funguje. VZP tedy nakonec stáhla kasační stížnost a po roce a půl schválila proplacení biologické léčby. Zatím na tři měsíce.

„Funguje to tak, že zhruba každé tři měsíce ona doloží – což doloží určitě – že ten lék jí pomáhá. A že jí pomáhá významně a že je lepší, než když by byla léčena chemoterapií. A předpokládám tedy, že VZP jí to bude platit, doufejme, do uzdravení,“ vysvětluje Vácha.

Hana Dvořáková slaví s pochybami: „Doufám, že je to vítězství. Když já už jsem tak opatrná po tom roce a půl, už bylo takových vítězství. Ale doufám, že tohle už je konečné vítězství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 47 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 23 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 23 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026
Načítání...