VZP odmítala proplácet lepší a podobně drahý lék na rakovinu. Byl nestandardní

Nahrávám video

Hana Dvořáková trpí rakovinou plic v posledním stadiu a v roce 2012 jí lékaři dávali jen dva roky života. Lékařka pak doporučila nový biologický lék a ten jí pomohl. Pojišťovna ho ovšem odmítla uhradit, přestože byl podobně drahý jako standardně předepisovaná chemoterapie. Paní Dvořáková se tak musela pustit do boje nejen se svou nemocí, ale i s pojišťovnou. Její případ sledovala Tereza Strnadová z týmu Reportéři ČT.

„Bez příznaků nemoci, bych řekla. Je mi dobře, je mi fajn,“ popisuje svůj stav paní Dvořáková. Nemoc ji neomezuje, nesmí jen jíst grep, který se nesnáší s lékem. Nádor se mírně zmenšil a hlavně se nerozšiřuje. Nemá ani metastáze.

Rakovinu v jejím těle způsobila vzácná mutace genu ROS1. „Úplně přesně nevíme, jak ta léčba bude v konkrétním případě probíhat,“ komentuje důsledky ojedinělosti přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha.

Hana Dvořáková absolvovala celkem pět cyklů chemoterapie. Ošetřující lékařka jí ale jako lepší a účinnější léčbu doporučila lék s názvem Xalkori. Ten je biologický a na rozdíl od chemoterapie dokáže zasáhnout jen nemocné buňky. „Po tom léku mi nic není. Vezmu ráno pilulku, večer pilulku a cítím se dobře,“ libuje si pacientka.

Paragraf 16

Problém je, že zdravotní pojišťovny tento lék hradí jen v určitých případech. „Je hrazen pouze na určitý typ mutace rakoviny, tedy nikoliv na typ rakoviny, který má zmiňovaná pacientka,“ vysvětluje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.

Hana Dvořáková proto požádala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), jejíž je klientkou, o výjimku podle paragrafu 16 o proplacení individuální léčby. Pojišťovna to ale zamítla. A zamítla i odvolání. Argumentovala tím, že pro paní Dvořákovou existuje jiná léčba v podobě chemoterapie.

„Z pohledu těchto lidí úplně chápu, že se snaží získat léčbu, o níž jim někdo řekl, že by jim mohla pomoci. Protože podle toho, kdo jim to řekl, jiná možnost léčby není. Nicméně v případech, kdy jiná možnost léčby neexistuje, tak VZP žádosti podle paragrafu 16 schvaluje, a v případě, že existuje jiná léčba, tak těm lidem je hrazena jiná léčba,“ vysvětlil v říjnu 2018 mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Právní zástupce Hany Dvořákové Jan Strnad však vidí situaci jinak: „Ve chvíli, kdy klientka podala žádost o mimořádnou úhradu, její zdravotní stav a klinické podklady, které k tomu byly, už prokazovaly účinnost léčby.“

Znovu stará metoda léčby?

Podle Váchy z Ústavu etiky je v paragrafu 16 řečeno, že výjimečně proplácený lék má být jedinou možností, což v tomto případě není. Biologická léčba je však pro pacientku významně lepší než chemoterapie.

VZP proto po klientce chtěla, aby prokázala, že při chemoterapii nedosáhne stejných výsledků jako díky přípravku Xalkori, který jí doporučila její ošetřující lékařka. To by v praxi znamenalo, že by musela vysadit Xalkori, který už v té době brala a který zafungoval, a vrátit se k chemoterapii. Teprve pokud by během ní nedosahovala podobných výsledků, jinými slovy pokud by rakovina opět postoupila, tak by to byl důkaz. To nemocná odmítla.

Rychlý soud

Lék Hany Dvořákové stojí 93 tisíc korun měsíčně. Zadlužit se nebylo kvůli hypotéce možné. Skládala se rodina a pak vznikl transparentní účet, na který chodí příspěvky. „Vybralo se přes čtyři sta tisíc korun na sbírce. Pokryly se čtyři měsíce,“ popsala pacientka loni v říjnu.

Vedle toho se rozjela právní bitva. „Doporučili jsme klientce podat na VZP žalobu. Tato žaloba byla v srpnu roku 2018 podána. Argumentovali jsme tím, že VZP neposoudila individuální stav klientky a výjimečnost případu. Městský soud potom velice rychle v rozsudku z ledna 2019 rozhodl v náš prospěch,“ popisuje pacientčin právník Strnad.

Radost zhatila kasační stížnost, kterou VZP podala. Pojišťovna nemůže komentovat případy konkrétních pacientů – proč se k tomu rozhodla, tak není jasné. Z dokumentů, které mají Reportéři ČT k dispozici, ale vyplývá, že měla dva hlavní argumenty. Prvním byla chybějící klinická studie a druhým to, že paní Dvořáková mohla jít na chemoterapii.

Stojí to stejně

Paradoxní na celé věci je, že biologická léčba by pojišťovnu stála stejně jako chemoterapie, kterou pojišťovna doporučuje jako jedinou hrazenou variantu léčby.

Hany Dvořákové se v březnu zastala i Česká onkologická společnost. Potvrdila, že biologická léčba v jejím případě funguje. VZP tedy nakonec stáhla kasační stížnost a po roce a půl schválila proplacení biologické léčby. Zatím na tři měsíce.

„Funguje to tak, že zhruba každé tři měsíce ona doloží – což doloží určitě – že ten lék jí pomáhá. A že jí pomáhá významně a že je lepší, než když by byla léčena chemoterapií. A předpokládám tedy, že VZP jí to bude platit, doufejme, do uzdravení,“ vysvětluje Vácha.

Hana Dvořáková slaví s pochybami: „Doufám, že je to vítězství. Když já už jsem tak opatrná po tom roce a půl, už bylo takových vítězství. Ale doufám, že tohle už je konečné vítězství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhoduje o vazbě pro zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie krátce před desátou hodinou přivezla k okresnímu soudu v České Lípě muže podezřelého z krádeže vzácné relikvie, lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Pětatřicetiletý pachatel podle policie lebku ukradl v úterý, zalil ji do betonu a chtěl ji pohřbít. Soud bude rozhodovat, jestli ho umístí do vazby. Jednání je neveřejné. Policie navrhla vazbu kvůli obavám, aby podezřelý trestnou činnost neopakoval, neovlivňoval svědky a nechtěl utéct.
10:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v pátečním referendu odmítli stavbu větrné elektrárny nebo elektráren v katastrálních územích Vrančice a Mýšlovice. Plebiscit je platný a závazný, vyplývá z informací na webu obce.
před 1 hhodinou

Samosběr jahod začne u některých pěstitelů už v květnu, ceny mírně porostou

Samosběr jahod v Česku začne letos už v druhé polovině května, například Kunratická Jahodárna v Praze plánuje zahájení nejpozději 20. května. Další oslovení pěstitelé otevřou na přelomu května a června. Ceny by měly zůstat podobné loňsku, producenti jahod počítají jen s mírným zdražením.
před 2 hhodinami

VideoK zavedení chytrých kamer na stadionech jsou nutné legislativní změny

Po sobotním nedohraném derby v pražském Edenu se znovu otevírá otázka používání kamer s využitím biometrických údajů na stadionech. Nyní to zakazuje legislativa. Tento systém se smí používat pouze na mezinárodních letištích, což je v Česku letiště Václava Havla. Když systém na letišti za pomoci umělé inteligence najde mezi lidmi shodu s někým, kdo je v celostátním pátrání, okamžitě o tom ví cizinecká policie. Vzniknout by tedy mohl registr fanoušků, kteří již mají zákaz chození na stadiony. Systém by pak fungoval podobně, jako na pražském letišti.
před 3 hhodinami

Některé řeky nedosahují ani třetiny květnových průtoků, vodáci ruší i závody

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.
před 4 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zástupci resortů představovali návrh akceleračních zón. Jednání narušili kritici

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na tři stovky připomínek se sešlo ke změně financování veřejnoprávních médií

Na tři stovky připomínek se sešlo k návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. Ministerstva předloze vytkla nejasnosti nebo legislativní chyby, ale i samotný záměr převést Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet bez jasného odůvodnění. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) je připravený provést úpravy. Podle opozice má zákon tolik chyb, že oprava není možná.
před 13 hhodinami
Načítání...