Ústavní soud vyhověl stížnosti farmaceutické firmy, jejíž léčivý přípravek k terapii onkologického onemocnění nebyl plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění. A to i přesto, že přímo na rakovinu prostaty jiný medikament v dané době nebyl. Po aktuálním rozhodnutí se tak úřady nebo správní soudy budou muset vždy zabývat otázkou, jestli existuje plně hrazený lék.
Pojišťovna plně neproplácela lék na rakovinu prostaty. Popřela právo pacienta, rozhodl Ústavní soud
Společnost Apotex Europe si stěžovala, že její lék Apo-Flutamide nezapsaly pojišťovny v roce 2010 na seznam plně hrazených léků v případě onemocnění rakoviny prostaty. Jejich argumentem bylo, že již existuje plně hrazený přípravek Faslodex.
V ústavní stížnosti firma poukazovala na to, že výklad přijatý úřady zásadně popírá právo významné části pacientů, konkrétně všech mužů, na bezplatnou léčbu. Alternativní přípravek totiž obsahoval takzvaný antiestrogen, který je využíván zejména k terapii karcinomu prsu.
„Pro posuzovanou věc je důležité, že léky obsahovaly látky, které se používají u zcela jiných onemocnění, a která jsou zásadně nezaměnitelná pro mužské a ženské pacienty,“ odůvodnil rozsudek soudce zpravodaj Jan Filip a poukázal na porušení práva na svobodné podnikání. Stížnost totiž podala farmaceutická firma – ne pacient.
Zákon nyní rozřazuje léky do skupin podle obsahu léčivé látky a v každé takové skupině musí být jeden lék plně hrazený pojišťovnou. V případě hormonálních léčiv na rakovinu, o kterých rozhodoval Ústavní soud, se ale jednalo o dva různé léky – na rakovinu prsu a rakovinu prostaty. A to už se teď podle soudu nesmí stát.
V budoucnu tak budou muset soudy, ministerstvo nebo úřady rozhodovat tak, aby se vždy našel alespoň jeden lék plně hrazený pojišťovnou na konkrétní onemocnění. Situace se netýká pouze specifických hormonálních léčiv, ale i dalších přípravků.
Podle ministerstva zdravotnictví došlo už v roce 2012 k novele zákona, která upravuje soudem posuzovanou skupinu léčiv. „Existuje ale spousta méně jednoznačných případů, třeba genetických mutací nemocí. A tady není možné, abychom u každého jedinečného pacienta museli hledat plně hrazený lék,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.