Evropská unie podporuje předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila (ODS) ve sporu s čínským ministrem zahraničí. V pořadu Interview ČT24 to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Dodala, že Vystrčil pomohl Čechům narovnat hřbety. V rozhovoru se věnovala i dalším tématům, mimo jiné uvedla, že Evropská komise dokončuje zprávu o stavu právního státu pro všechny unijní země.
Vystrčil nám pomohl narovnat hřbety, říká Jourová. Unie ho podle ní podporuje
26 minut
Eurokomisařka Věra Jourová v Interview 24
„V diplomacii a ve vztazích mezi zeměmi takováto rétorika, která má vyhrožovat a zastrašovat, absolutně nemá co dělat,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na slova čínského ministra zahraničí, který uvedl, že předseda českého Senátu za svou návštěvu Tchaj-wanu zaplatí „vysokou cenu“.
Jourová poznamenala, že Vystrčila ve sporu „absolutně podporuje“ a považuje to zároveň i za oficiální stanovisko Evropské unie. „Je to výrok, na který je třeba jasně a tvrdě reagovat. Já si myslím, že když někdo připustí, že s ním někdo jedná jako s lokajem, tak se tím lokajem stane,“ řekla.
Podle ní pomohl předseda Senátu narovnat Čechům hřbety. Jourová přiznala, že nečekala, že by Vystrčil prvotním výhrůžkám podlehl, jelikož cestu dlužil svému předchůdci Jaroslavu Kuberovi.
Věra Jourová v Interview 24
Vražda Kuciaka byla útokem na média jako taková, míní
V rozhovoru došlo také na čtvrteční verdikt slovenského soudu, který rozhodl o nevině kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera v kauze vraždy Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Jourová přiznala, že ji rozsudek zaskočil, ale respektuje ho.
„Podlehla jsem všeobecnému očekávání. Já jsem osobně mluvila s rodiči obou tragicky zavražděných lidí a vím, že to očekávání, že spravedlnost dopadne ty, kteří to způsobili, bylo velmi silné,“ vysvětlila.
Vraždu Kuciaka považuje za „útok na novináře a média jako taková“. Evropská komise podle ní hodlá novináře chránit, například otevíráním jakýchsi útočišť pro žurnalisty, kteří jsou v ohrožení.
Uvedla také, že osmdesát procent Slováků nevěří soudcům ve své vlasti. „V každé zemi se najdou černé ovce, lidi, kteří tam nemají co dělat. Lidé, kteří mají tendenci být korumpováni nebo nedělat práci zodpovědně.“ Uvedla, že se Evropská unie snaží pomáhat v reformách justice.
Zhodnocení stavu právního státu pro všechny země
Jourová připomněla, že Evropská komise dokončuje obsáhlou zprávu o stavu právního státu, která se týká všech sedmadvaceti unijních zemí. „Na demokracii se musí pracovat neustále, na právním státě taktéž,“ upozornila. Reagovala tak na závěry americké nevládní organizace Freedom House, která letos poprvé uvedla, že Maďarsko již není demokratickým režimem.
Podle Jourové není možné souhlasit s tvrzením maďarského premiéra, který prohlásil, že je tamní demokracie v lepším stavu než například německá. „Sleduji v Maďarsku několik negativních trendů: otázka médií, otázka státní služby, prostor pro občanskou společnost. Tam je kumulace tolika negativních faktorů,“ popsala.
Maďarsko mělo v minulosti tendenci reagovat na kritiku ze strany evropských politiků takzvaným whataboutismem, tedy ukázáním na podobné problémy v jiné členské zemi. Jourová uvedla, že se tomu Komise snaží předejít tím, že zprávu zaslala všem unijním státům a vyzvala je, aby do 9. září fakta případně rozporovaly. „Chceme hrát fér hru,“ dodala.
Uzavření hranic pro všechny s výjimkou V4 není podle EU v pořádku
Evropské komisi se pak nelíbí, že Maďarsko uzavřelo hranice pro všechny kromě států z Visegrádské skupiny, a oslovila Budapešť s žádostí o vysvětlení. „Bylo dohodnuto, že kritéria pro uzavírání a otevírání hranic budou čistě epidemiologická, že to nebude, kdo je z jakého státu. Představme si, že by se tak zachovalo Německo a řeklo, že jim je sympatické Nizozemsko a Belgie, tak je budou pouštět a na českou stranu to zavřou,“ dodala.
Podle Jourové nyní Komise připravuje koordinaci uzavírání hranic, jelikož nechce, aby se v Evropě opakovala situace ze začátku koronavirové pandemie. „My teď budeme znova doporučovat určitá pravidla, aby nenastala druhá vlna nekoordinovaného, překvapivého a překotného zavírání hranic,“ uvedla. Zároveň dodala, že očekává vůli jednotlivých členských států se na vzájemné komunikaci podílet.
Upozornila, že se situace dnes se situací z kraje krize nedá srovnávat. „V březnu jsem pro to měla pochopení, protože na státech leželo to břímě postarat se o zdraví lidí. Ale teď jsme v mnohém poučeni. Jsme poučeni v tom, že to nekoordinované způsobilo opravdu velké problémy,“ řekla.
