Čeští zbrojaři prožívají rekordní éru. Loni vyvezli vojenský materiál za 94 miliard korun, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobek. Je to dané ruskou válkou na Ukrajině i posílenou poptávkou ozbrojených složek. Firmy z oboru proto ve velkém investují a rozšiřují kapacity.
Rekordní produkce se u českých zbrojařů odráží v příznivých hospodářských výsledcích. Třeba vlašimský výrobce munice Sellier & Bellot loni vydělal jednu miliardu a sedm set milionů korun, tedy o půl miliardy více než rok předtím.
Ani dvě stě let od založení si tak český výrobce střeliva nemůže na nedostatek práce stěžovat. Náboje dodává pro civilní trh i ozbrojeným složkám.
„(Děláme) náboje 5,56, což je náboj pro samopal. To je základní vybavení vojáka, samopalová ráže. Vyrábíme i další náboje – pro civilní trh, pro sportovní střelce, náboje s okrajovým zápalem, pistolové náboje, lovecké náboje,“ vypočítává obchodní ředitel Sellier & Bellot Josef Strnad.
V závodě vyprodukují zhruba čtyři miliony kusů nábojů denně. Poptávka po nich se zvýšila, firma tak v posledních letech zdvojnásobila své kapacity. Devadesát procent produkce jde do zahraničí, pro firmu jsou stěžejní armády NATO a evropských států. Společnost dodává i na Ukrajinu, jde ale o méně než desetinu její produkce.
Výroba pro českou armádu
Roste také zájem české armády. „Máme podepsané i mobilizační dodávky, to znamená, že v okamžiku, kdy by se na českém území, nedej bože, něco semlelo, tak primárně začneme dodávat našim armádám,“ dodává generální ředitel Sellier & Bellot Vladimír Rada.
Zájem je i o pozemní techniku. Výrobu tak ve svých firmách navyšuje také největší český zbrojařský holding Czechoslovak Group, který na podzim otevře novou halu ve Šternberku a investice půjdou i do kopřivnického závodu. Vzniknout mají stovky pracovních míst.
„Investice do nových hal ve Šternberku a v Kopřivnici celkově dosahuje jedné miliardy korun, jak co se týče výstavby nových hal, tak co se týče technologií,“ doplňuje mluvčí holdingu Andrej Čírtek.
I Czechoslovak Group teď devadesát procent produkce vyváží. „Očekáváme, že budeme plnit do budoucna další projekty pro českou armádu zejména v oblasti pozemní techniky,“ uvádí Čírtek.
Hodnotnější zakázky
Armáda teď s tuzemskými i zahraničními firmami uzavírá hodnotnější závazky. Zatímco v roce 2022 se jednalo o smlouvy za 53 miliard korun, rok poté to byl víc než dvojnásobek a loni šlo o téměř 244 miliard. Často jsou to víceleté kontrakty. Kolik přesně ale dodávají čeští zbrojaři, není jasné.
„My bychom chtěli pokrýt veškeré potřeby české armády, ale samozřejmě závisí na ministerstvu obrany, jakým způsobem bude nakupovat a jestli bude preferovat české výrobce,“ komentuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.
V případě navyšování výdajů na obranu pak zbrojaři upozorňují na to, že musí vědět, co státy budou chtít a kdy.
Kapacity jsou na hranici možností
Další skokové navýšení už ale samy zbrojovky vidí jako obtížné. Na celý sektor podle jeho zástupců doléhají problémy, které produkci brzdí, třeba nedostatek střelného prachu, ale i další věci. „Ať už to jsou haly, logistické celky nebo výrobní linky – výroba jedné linky, poptání a dodání jedné výrobní linky se dneska pohybuje v řádech šestnácti až osmnácti měsíců, ne-li déle,“ říká Rada.
„Kapacity se od začátku války na Ukrajině podařilo navýšit velmi výrazně, já bych si troufnul říct, že jsme na hranici možností. Chybí nám zaměstnanci, chybí nám prostory, chybí nám technologie a samozřejmě chybí i finanční prostředky. Děláme, co můžeme, ale myslím si, že už tak výrazně navyšovat nebudeme,“ uvedl prezident zbrojařské asociace Hynek.
Vývoz rychle roste poslední tři roky
Právě od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je rychlý nárůst vývozu vojenského materiálu patrný. Zbrojaři tehdy exportovali materiál za 34 miliard korun, tedy více než dvojnásobek toho co předtím. Od té doby se suma stále zvyšuje – v roce 2023 šlo o padesát miliard a loni už o 94 miliard korun.
Více než polovina produkce mířila do evropských zemí, které nejsou členy EU – vedle Ukrajiny třeba do Velké Británie. Do států sedmadvacítky putovala třetina výroby. Menší část pak šla do zemí jihovýchodní Asie nebo na Blízký východ.
Nejvíc materiálu zbrojaři vyvezli na Ukrajinu, jeho hodnota přesáhla 47 miliard korun. Následuje Bulharsko, Nizozemsko a Vietnam.
„Více než devadesát procent toho, co se dnes v Česku vyrobí, se vyváží. Vyváží se to do zhruba sto zemí světa, ale nejvíce toho dodáváme na Ukrajinu. A to buď přímo, nebo prostřednictvím některých zemí, které financují dodávky na Ukrajinu, jako je třeba Nizozemsko, které se na tom výrazně podílí. Odhaduji, že téměř osmdesát procent toho, co jsme v roce 2024 exportovali, tak bylo právě na Ukrajinu,“ uzavřel Hynek.
