Senátoři na své úterní schůzi projednali podíl Ruska na explozích ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014, šlo o hlavní téma schůze. Horní komora požaduje razantní kroky vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze může podle Senátu klesnout až na jednoho, výbuch také označili senátoři jako akt terorismu. Horní komora schválila i zvýšení ošetřovného a usnesla se na tom, že vláda při nákupu testovacích sad do škol nepostupovala podle zákona.
Výbuch byl aktem terorismu vůči celé EU, shodli se senátoři ohledně kauzy Vrbětice
České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že za výbuchy z roku 2014 stojí dva agenti ruské tajné služby. Česko proto vyhostilo z ruské ambasády 18 špionů. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 českých diplomatů, což ambasádu v Moskvě ochromilo. Podle senátního zahraničního výboru by vláda měla postupovat stejně. Podobný krok doporučovali také poslanci.
Senátní zahraniční výbor, který se zabývá i bezpečností, vyzval vládní kabinet, aby vypověděl smlouvu mezi Českem a Ruskem o přátelských vztazích a spolupráci, zveřejnil všechny informace o útoku, které nepodléhají režimu utajení, či vyřadil ruské aktéry ze stavby jaderné elektrárny nebo jiné kritické infrastruktury.
Výbor pak vládě doporučil, aby navrhla projednání vrbětického útoku Radě bezpečnosti OSN a snížila počet pracovníků ruského zastupitelského úřadu v Praze na jednoho.
Vrbětický výbuch byl aktem terorismu proti celé EU, odhlasovali senátoři
S ohledem na doporučení senátního evropského výboru požádal senátor Raduan Nwelati o označení výbuchu ve Vrběticích „za akt státního terorismu vůči jednomu státu EU, a tím i za akt terorismu vůči celé EU“. Usnesení podpořilo 67 ze 72 přítomných senátorů.
Horní komora také doporučila vládě projednat kauzu v Radě bezpečnosti OSN a také orgánech NATO a EU a požádat členské země o podporu a pomoc. Vláda by podle Senátu měla využít „všech nástrojů a možností, které České republice členství v uvedených organizacích poskytuje“. Stejně tak se senátoři vyslovili i pro vypovězení smlouvy s Ruskem a ruských diplomatů z Prahy až na jednoho.
Senátoři se během zhruba čtyřhodinové debaty pozastavovali nad rolí členů vlády i nad mlčením prezidenta Miloše Zemana k celé kauze. „Trvale a systematicky poškozuje zájmy České republiky. Jestliže v této situaci nemá co říct, má abdikovat,“ uvedla na adresu hlavy státu bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Odvolán by podle Němcové měl být také vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Stejně jako premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dlouhodobě pracovali ve prospěch ruských zájmů a jejich současný postoj je vynucený tím, že by vrbětická kauza byla prozrazena, poznamenala. Senátor ČSSD Petr Vícha odmítl tvrzení, že Hamáček chtěl jet v pondělí do Moskvy kvůli tomu, aby se dohodl na společném postoji.
Senátoři se přeli o to, zda má horní komora vyzvat vládu k vypovězení česko-ruské dohody o přátelství a spolupráci. Proti byli Ladislav Václavec (za ANO) i Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle nichž by právě tato dohoda umožnila diplomatické řešení. Václav Láska (Senátor 21) namítl, že „nemůžete se přátelit s někým, kdo vám vyhazuje muničáky do vzduchu“.
Ošetřovné se zvýší
Senát ve středu také zrychleně schválil zvýšení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavřeným školám během koronavirové epidemie. Stoupne ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Krizové ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění po celou dobu uzavření škol nařízeného kvůli epidemii koronaviru. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let věku doma, může nyní pobírat 70 procent redukovaného výdělku.
Poslanecká novela dávku zvedá o deset procentních bodů na stejnou výši, jako byla loni v první vlně epidemie od dubna do konce minulého školního roku. Vyšší dávka by byla vyplácena zpětně od letošního 1. března.
Před rokem mohli rodiče pobírat ošetřovné na školáky do 13 let věku. Plošné zvýšení věkové hranice nynější předloha neobsahuje. Bez ohledu na věk by ale umožnila čerpat dávku i na děti se závažnými poruchami chování, se souběžným postižením více vadami a s autismem. Při dálkovém vzdělávání potřebují tyto děti podle předkladatelů mimořádnou péči bez ohledu na věk.
Školy kromě mateřských a speciálních se kvůli šíření covidu-19 uzavřely loni 14. října. Žáci prvních a druhých tříd se pak vrátili do lavic 18. listopadu. Od 1. března ale byly zavřené všechny školy včetně mateřských.
Postupné otevírání škol nastalo s ohledem na nyní slábnoucí epidemii od pondělí 12. dubna. Do tříd se vrátili ale pouze žáci prvního stupně základních škol k rotační výuce a do školek předškoláci a mladší děti rodičů například zdravotníků či učitelů. Praktická výuka ve středních školách a v posledních ročnících vysokých škol se má obnovit od pondělí 26. dubna.
Vláda podle senátorů při nákupu testů do škol nepostupovala podle zákona
Senát se také usnesl na tom, že zakázku na nákup antigenních testů pro žáky a studenty provedla vláda v rozporu s požadavky zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Vláda si podle senátorů objednala o jeden milion testů více, než kolik jich bude mezi žáky a studenty distribuováno, a nerespektovala doporučení odborníků pro dodávky neinvazivních testů. Omezila okruh oslovených výrobců a dodavatelů, což mohlo mít negativní dopad na cenu dodávky, uvedla komise. Kritizovala rovněž prominutí daně z přidané hodnoty u dovozu zboží.
„Pokud by uvedená neodůvodněná omezení neexistovala, mohlo dojít k úspoře více než 30 milionů korun,“ konstatovala komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků. Podle senátorky Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by informace měl prověřit spíše Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Senát na popud komise vyzval vládu, aby v budoucnu postupovala při pořizování obdobných dodávek v souladu se zákonem.
Kompenzační bonusy za emisní povolenky byly podle Senátu nehospodárné
Vláda má podle Senátu přehodnotit loňské nařízení o kompenzačních bonusech za emisní povolenky. Podpora byla loni vyplacena neúčelně, nehospodárně a neefektivně a nedosáhly na ni menší firmy, konstatovala horní komora na návrh své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků. Senátoři z komise upozornili na to, že cena elektřiny na trzích se v posledních letech neměnila, a tudíž nevznikla potřeba kompenzací za rok 2020.
V případě firem z holdingu Agrofert by byla případná podpora vyplacena „zjevně protiprávně“ s ohledem na zákon o střetu zájmů, uvedl předseda komise Lukáš Wagenknecht (za Piráty).
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) byl horní komorou vyzván, „aby neposkytoval podporu firmám ze svěřenského fondu ovládaného předsedou vlády Andrejem Babišem“. Vládní nařízení připravili Havlíček spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Premiér opakovaně odmítá tvrzení, že je kvůli svěřenskému fondu ve střetu zájmů.
„Maximální výše kompenzací, které budou propláceny za rok 2020, je odhadována na tři až 3,7 miliardy korun, respektive podle odhadu na základě dat spotřeby elektřiny 2,4 miliardy korun,“ citoval z důvodové zprávy k vládnímu nařízení server Neovlivní.cz. Podle něj na bonusy dosáhne asi jen sto firem, jejichž byznys spadá do dvaceti výslovně vyjmenovaných kategorií. Agrofert splňuje vládní kritéria například díky výrobě hnojiv, chemických látek, polypropylenu a jiných plastů a dalších produktů.