Epidemie covidu-19 v Česku zesiluje. Přibylo 30 350 případů, což je zhruba o polovinu víc než před týdnem. Dalších 3195 tisíc lidí se zřejmě znovu nakazilo. Hospitalizovaných s koronavirem bylo k úternímu ránu téměř 1700, z toho 207 ve vážné stavu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Vlna nákaz dál roste. Pozitivních testů na covid-19 bylo přes 33 tisíc
Koronavirus - leden 2022
V pondělí laboratoře v Česku zaznamenaly nejvíce případů koronaviru za den od začátku epidemie – celkem 33 545 nakažených. Navzdory tomu pokračoval v pondělí mezitýdenní pokles počtu hospitalizovaných. V nemocnicích bylo 1695 lidí s covidem, o sedm procent méně než předešlé pondělí. Ještě výraznější bylo snížení množství vážně nemocných, a to skoro o třetinu na 207.
Podle Vladimíra Piskaly z vědecké redakce ČT24 nyní dochází ke stagnaci pacientů v nemocnicích s covidem. Upozornil ale, že začíná lehce přibývat nově hospitalizovaných. „Souvisí to s tím, že nákaza už se výrazně rychleji šíří i v rizikových skupinách nad šedesát let,“ vysvětlil.
Denní nárůsty počtu případů covidu-19 v Česku v závěru minulého roku po celý prosinec postupně klesaly, ale přibližně od začátku ledna opět rostou. Důvodem je šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron.
Kromě denních nárůstů množství nakažených se zvyšují i počty nových případů covidu-19 za sedm dní na každých sto tisíc obyvatel, tedy takzvané incidenční číslo. K úterku se z pondělních 1491 zvýšilo na 1585 případů. Nejvyšší je stále incidenční číslo v Praze s 2588 případy a nejnižší na Vysočině s počtem 958.
V pondělí mírně klesl počet testovaných na koronavirus. Provedeno bylo asi sto tisíc PCR testů a přes 49 tisíc antigenních, což bylo dohromady zhruba o čtyři tisíce méně než před týdnem. Vzhledem k vysokému nárůstu množství nově nakažených se ale dál zvyšovaly podíly potvrzených případů covidu-19 na počtu provedených testů.
U preventivních a plošných testů, kterých je prováděno nejvíce, podíl pozitivně testovaných vzrostl ze 7,19 procenta za předchozí pondělí na 13,13 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 16,99 procenta na 23,36 procenta. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 27,03 na 37,73 procenta.
Znovu naopak kleslo takzvané reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie. Z pondělní hodnoty 1,57 se podle tiskové zprávy na webu ministerstva k úterku snížilo na 1,46. Dokud se ale číslo drží nad hodnotou jedna, znamená to zrychlování šíření nákazy. Ukazatel značí, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný. Podle Piskaly je reprodukční číslo aktuálně vysoké ve všech okresech.
Podáno bylo za celou dobu očkování přes 16,8 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo asi 6,8 milionu lidí. V pondělí dostalo vakcínu 35 979 lidí, což bylo o třetinu méně než před týdnem. Většinu aplikací za den tvoří v současnosti již plně naočkovaní lidé, kteří dostávají posilující dávku. Dohromady ji obdrželo asi 3,6 milionu lidí, tedy více než polovina plně očkovaných.
Od pondělka se možnost posilující dávky otevřela lidem od 12 do 17 let. Za první den ji zdravotníci aplikovali asi devíti stům mladým v této věkové kategorii. K vakcinaci se do pondělního podvečera registrovalo asi 12 tisíc. Podle České televize se registrovalo téměř 16 tisíc osob v tomto věku. Lékaři mohli ze zdravotních důvodů dětem podat takzvaný booster i dříve. Celkově už bylo přeočkováno zhruba dva tisíce lidí v této skupině.
Sněmovna zatím novelu pandemického zákona neprojedná
Poslanci na úterním jednání nakonec neprojednají vládní novelu pandemického zákona, a to kvůli vetu SPD. Před zasedáním o tom informoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Sněmovní zdravotnický výbor na návrh předsedy Bohuslava Svobody (ODS) v úterý doporučil omezit časovou platnost části pandemického zákona o vydávání protikoronavirových mimořádných opatření do konce letošního listopadu.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s pozměňovacím návrhem souhlasil. Připomněl, že jeho resort původně navrhoval prodloužení této části zákona do konce srpna příštího roku. Vláda ale rozhodla, že ji časově omezovat nebude. Nynější znění předpokládá konec ustanovení 28. února.
Poslancům se ale podařilo schválit možnost vyhlásit kvůli koronaviru až deset dnů volna ve školách. Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné. Poslancům ANO se nepovedlo prosadit požadavek, aby tento nárok měli i rodiče dětí až do 13 let věku.