Končící vláda Andreje Babiše (ANO) dala souhlasné stanovisko k návrhu poslanců opoziční SPD, aby platy ústavních činitelů byly zmrazeny do konce roku 2025, řekla po jednání kabinetu vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Vláda v demisi také schválila změnu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by měla umožnit očkování proti covidu v ordinacích zubních lékařů nebo lékárnách. Negativně se zato ministři postavili k senátnímu návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí.
Vláda v demisi podpořila zmrazení platů politiků. Chce také umožnit očkování u zubaře či v lékárně
Brífink po jednání vlády v demisi z 13. prosince (zdroj: ČT24)
Návrh SPD na zmrazení platů ústavních činitelů ve svých parametrech odpovídá předloze, kterou už dříve prosazoval Babiš, zmrazení platů ale plánuje o rok kratší. Návrh podle ministerstev neobsahuje pojistku proti skokovému nárůstu platů představitelů státní moci po rozmrazení v roce 2026.
SPD s návrhem přišla poté, co právě kvůli hrozbě skokového nárůstu platů Babišovu novelu odmítl Senát. Novelu senátoři označovali za populistické předvolební gesto. SPD chce, aby se sněmovna návrhem zabývala zrychleně už v prvním kole, aby jej bylo možné projednat do konce roku.
Očkování proti covidu chce vláda umožnit v zubních ordinacích a lékárnách
Vláda v demisi také schválila změnu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by měla umožnit očkování proti covidu-19 v ordinacích zubních lékařů nebo lékárnách. Schválit ji teď musí parlament, budeme požadovat projednání ve zrychleném režimu, řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO).
Podle něj novela upravuje zmocnění, kdo bude moci proti covidu-19 očkovat a nastavuje základní pravidla. „Podmínky by měly být co nejjednodušší, aby to bylo možné realizovat prakticky v jakékoliv lékárně,“ řekl Vojtěch. Podle něj nebude nutná samostatná místnost, ale stačit bude oddělený prostor. Česko podle něj vychází z nové německé legislativy, která vešla v sousední zemi v platnost minulý týden. Podobně už je umožněno očkování v lékárnách také v Polsku nebo ve Francii.
Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs České televizi řekl, že rozhodnutí vítá: „Když jsme si dělali průzkum mezi lékárníky, tak by jich mohlo být – troufnu si říct – mezi čtvrtinou až třetinou, což je více než dva tisíce dalších zdravotníků.“ Podle odhadu šéfa lékárníků by se do očkování mohli zapojit na začátku jara.
Další změna, která prošla vládou, se týká zjednodušení systému vystavování žádanek o potvrzovací PCR test po pozitivním antigenním testu. Žádanky na PCR test po pozitivním testu ve škole budou testovaným dětem ve školách a lidem v zaměstnání vystavovat hygienici, a to od 3. ledna. Dosud musel žádost vypisovat praktický lékař.
Brífink premiéra a ministra průmyslu v demisi k vysokým cenám energií (zdroj: ČT24)
Lidé s chronickými bolestmi bederní páteře budou mít nárok na odškodnění
Vláda v demisi také na své zřejmě poslední schůzi rozhodla, že chronické potíže s bederní páteří budou od roku 2023 patřit mezi nemoci z povolání. Pracovník s nemocí z povolání má nárok na finanční odškodnění a náhradu za ztrátu výdělku, bolest, ztížení uplatnění i náklady za léčbu. Často také končívá v invalidním důchodu.
Bederní páteř se přetěžuje při těžké manuální práci a při zvedání břemen. Důvodem přetížení může být i dlouhé sezení. Kritéria pro posuzování nové nemoci z povolání vznikla už před lety v grantovém projektu ministerstva zdravotnictví. Podkladem by měl být i výsledek neurologického vyšetření a magnetické rezonance. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že by se ročně mohla nemoc páteře z povolání potvrdit asi u pětadvaceti osob.
Babišova vláda v demisi schválila i mírné navýšení takzvaných normativních nákladů pro výpočet dávek na bydlení. Zvednou se od ledna zhruba o dvě až tři procenta. Schillerová k tomu na tiskové konferenci vlády podotkla, že nové částky ale nezahrnují současné prudké zdražování energií. Podle zákonných pravidel ho totiž není možné započítat. Dopady růstu cen má řešit až novela o sociální podpoře. Také tu kabinet schválil a poslal ji k projednání sněmovně.
Události: Zřejmě naposledy zasedla odcházející vláda Andreje Babiše (zdroj: ČT24)
Prodloužení vojenské pomoci v boji s epidemií ano, korespondenční hlasování v zahraničí ne
Dosluhující kabinet ANO a ČSSD naopak nesouhlasí se zavedením obecného referenda podle návrhu poslanců SPD. Úprava by podle vládních legislativců přinesla rizika líbivých řešení. Končící vláda tak zákonodárcům pošle k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu záporné stanovisko.
Vláda v demisi odmítla také všech pět daňových návrhů (například zvýšit daňové slevy na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti nebo daňový bonus) stejně jako uzákonění minimálního důchodu, jak předložili poslanci SPD.
Negativní stanovisko zaujal končící kabinet rovněž ke dvěma návrhům na úpravy předpisů, které předložil Pardubický kraj. Hejtmanství chce odložit účinnost stavebního zákona a v novele zákona o rozpočtovém určení daní zavést rozdělování peněz mezi kraje podle počtu obyvatel a počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
„Bohužel návrh Pardubického kraje na stavební zákon se moc nepovedl,“ okomentovala pro ČT24 stanovisko vlády ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO). Neutrálně se vláda v demisi postavila k iniciativě hlavního města změnit živnostenský zákon kvůli službám typu Airbnb.
Vojáci budou moci pomáhat s koronavirovou epidemií v nemocnicích, sociálních zařízeních a při testování až do června příštího roku. Původně měla platnost vypršet na konci letošního roku. Nařízení umožňuje k pomocným pracím v nemocnicích a v sociálních zařízeních zatížených pandemií vyslat až 900 vojáků. Dalších 150 vojáků lze nasadit v souvislosti s testováním na koronavirus.
Z výsledků zasedání kabinetu také vyplývá, že Babišova končící vláda zaujala negativní stanovisko k zavedení možnosti, aby poslance a prezidenta mohli Češi žijící v zahraničí volit korespondenční formou. Z resortů, které se návrhem zabývaly, vyjádřilo s novelou souhlas jen ministerstvo zahraničí.
Babiš vyzval budoucí vládní koalici ke změně názoru ohledně snížení DPH u energií
Premiér v demisi Babiš předtím na dopolední tiskové konferenci k cenám energií uvedl, že snížení DPH je nejefektivnější způsob, jak lidem kompenzovat rostoucí ceny elektřiny a zemního plynu. Budoucí vláda má proto podle dosluhujícího premiéra změnit přístup k DPH u energií, kterou chce hnutí ANO snížit pro občany (ne pro firmy) v příštím roce z 21 procent na nulu.
Vláda v demisi chce na středečním mimořádném jednání Poslanecké sněmovny kromě snížení DPH u energií pro rok 2022 navrhnout také odpuštění plateb domácností i firem za takzvané podporované zdroje energie (POZE). Pokud projdou oba návrhy, domácnostem se sníží platba za energie asi o 35 procent.
Podle končícího vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou odpuštění DPH a poplatku za obnovitelné zdroje jediná plošná opatření, která je možné udělat. Česko dá ročně na obnovitelné zdroje zhruba 46 miliard korun, dvacet miliard z toho přispívají domácnosti a firmy. V roce 2022 by měl celou výši podpory uhradit stát. Příspěvek nyní činí 495 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu.
Česko chce vrátit do obchodování stažené emisní povolenky
Premiér v demisi Babiš také zopakoval, že je proti nekontrolovaným cenám emisních povolenek a vyzval Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou, aby revidovala a změnila směrnici MiFID. Stahování emisních povolenek má být podle Babiše zrušeno, neboť se domnívá, že na to nejvíc doplatí země průmyslově rozvinuté, zejména státy bývalého východního bloku.
Česko zároveň chce, aby se do obchodování vrátilo asi 400 milionů emisních povolenek, o jejichž stažení do rezervy rozhodla Evropská komise. Pokud by Evropská komise uvolnila povolenky zpět na trh, zastavil by se podle Havlíčka růst jejich cen.
Havlíček také dodal, že na vysoké ceny elektřiny mají vliv mimo jiné právě trh s emisními povolenkami, dále spekulace na trhu s plynem, útlum těžby uhlí, případně jádra a v neposlední řadě faktor počasí, kdy je chladněji a méně větrno, což se odráží na produkci větrných elektráren. Podle Havlíčka se tedy předpokládá, že ceny energií dál porostou.