Vláda předložila kvůli agresi vůči Ukrajině dva návrhy, které počítají s možností vlastního sankčního seznamu nebo odstřižení lidí napojených na Kreml od českých státních zakázek. Oba materiály jsou teď v připomínkovém řízení. Na limity legislativy při uplatňování sankcí už dřív upozornil premiér Petr Fiala (ODS).
„Firmy, majitele firem, kteří jsou napojeni na Putinův režim nebo ho podporují, chceme odříznout od veřejných zdrojů, tedy veřejných zakázek, dotací, investičních pobídek,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Další normu předkládá ministerstvo zahraničí. Dává mu možnost navrhovat zařazení subjektů na evropské sankční seznamy a případně vytvořit vlastní. „Pokud nenajdeme evropskou shodu, je tam možnost udělat i sankci na národní úrovni. Je to navázané na evropské předpisy, které detailně definují důvod, pro který má být subjekt sankcionován,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Opozice není proti
Návrhy by posuzovala ještě celá vláda. K oběma normám by se kabinet mohl dostat během června. U obou předloh se navrhuje, aby je sněmovna projednala zrychleně a schválila je už v prvním čtení. Takový postup ale může znemožnit námitka dvou klubů nebo padesát poslanců.
Opozice pevně rozhodnutá není. Zákony chce ještě podrobněji analyzovat. V tuto chvíli jde ale podle ní o návrhy, které jdou správným směrem. „První čtení, pokud bychom vetovali, tak jedině z důvodu, že bychom chtěli dát pozměňovací návrh, který by tu úpravu vylepšil. Pak bychom souhlasili se zkrácením lhůt,“ upřesnila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Budeme to muset prostudovat, posoudit v klubu. Zatím můj první pohled je, že to je norma, která doplňuje mezery v našich zákonech,“ sdělil člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD).
Ministr zahraničí také vytvořil pracovní skupinu, která se zabývá nemovitostmi užívanými Ruskem. U některých budov má prý rezort pochybnosti o tom, zda stále slouží k diplomatické činnosti.
