Poslanci v druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny v celkovém objemu 279 miliard korun. Schodek má být 320 miliard. Nejsou však zohledněny dopady právě projednávaného daňového balíčku. Pokud by byl přijat, sníží příjmy veřejných rozpočtů o dalších zhruba 130 miliard korun. Hostem Událostí komentářů byla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Vláda nemohla předpokládat druhou vlnu pandemie, říká Schillerová. Se schodkem rozpočtu je smířená
Události komentáře: Alena Schillerová o daňovém balíčku (zdroj: ČT24)
Jako ministryně financí je Alena Schillerová podepsaná pod velkými schodky státních rozpočtů. „Pravděpodobně vstoupím do historie s největšími schodky a umím s tím žít. Neuměla bych žít s tím, že jsme firmám a ekonomice nepomohli,“ míní Schillerová.
Ministryně přitom nejprve letošní schodek předpokládala okolo 500 miliard korun, následně se predikce snížila na 400 miliard. „Žijeme v tak nepřehledné době, že se těžko dá s něčím kalkulovat,“ popisuje ministryně. Rozpočet předkládala v červenci a dle svých slov si raději vytvořila rezervu. „Jsem ráda, že to bude méně a byla by mnohem horší situace, kdybychom potřebovali 500 a měli 400,“ komentuje Schillerová.
Někteří z kritiků návrhu rozpočtu z řad ekonomů mu vyčítají nezodpovědnost. „Patnáctého září jsme připravili predikci, která byla odložená, abychom měli co nejpřesnější čísla. V té době předpokládala, že nebude druhá vlna,“ říká Schillerová. Druhá vlna ale přišla. „Vláda nemůže předpokládat, že přijde druhá vlna pandemie, to málokdo odhadne,“ komentuje ministryně.
Další opatření proti šíření koronaviru podle ní na ekonomiku vliv mít budou, za rozpočtem si ale stojí. I světové ekonomické instituce dle ní hledí na české finance jako na zdravé především díky nízké míře zadlužení. Důležité je podle Schillerové dávat do ekonomiky peníze. „Pak je druhá forma, a to jsou restrikce, to jsme si zažili v letech 2008 a 2009, touto cestou vláda jít nechtěla,“ přibližuje.
Daňový balíček
Schodek státního rozpočtu nejspíše podle Národní rozpočtové rady prohloubí i změny daní. Balíček řešili i senátoři. Snížili by například nárůst daňové slevy na poplatníka. Kdyby zákonodárci schválili senátorský návrh balíčku, klesly by ztráty státního rozpočtu ze 130 na 110 miliard korun.
Prezident Miloš Zeman chce návrh daňového balíčku vetovat. „Jemu dlouhodobě vadí zvyšování slevy na poplatníka,“ říká Schillerová. Řada ekonomů ale zmiňuje, že lidé budou mít tendenci spíše šetřit i přes vyšší zisk prostředků díky slevě na dani. „Nízkopříjmové skupiny obyvatel peníze navíc zcela určitě utratí. Když jsme dali peníze do ekonomiky na jaře, tak jsme byli překvapení, že byl propad ekonomiky nízký,“ popisuje Schillerová. Nyní doufá v podobný efekt.
Peníze pro napumpování do ekonomiky chce získat díky levným půjčkám na finančních trzích. Úspory ve fungování státu by podle ní zdaleka nepokryly částky, které jsou nyní potřeba.
Podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové návrh rozpočtu není odpovědný, protože je sestaven na makroekonomické prognóze z 15. září. „Nevěděli jsme, že bude další lockdown, že budeme zavírat ekonomiku. Ten deficit 320 miliard zcela jistě není reálný s ohledem na to, jak se bude ekonomika vyvíjet,“ míní Nerudová. Nevíme totiž, jak se bude vyvíjet pandemie koronaviru.
„Veřejný dluh v poměru k HDP začíná mít negativní dopad na ekonomiku od úrovně 75 procent HDP. Tam nejsme a nebudeme podle Národní rozpočtové rady ani v roce 2025. Nechci bagatelizovat situaci, je závažná, ale o rozvrat veřejných financí nejde, podobně jsou na tom finance eurozóny,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.
Podle Danuše Nerudové je navýšení slevy na dani z příjmu na poplatníka prospěšné. „Zrušení superhrubé mzdy, tak jak je navrženo, bohužel ze dvou třetin tu úsporu nechává u vysokopříjmové skupiny obyvatel, ta peníze do české ekonomiky celé nevrátí,“ říká Nerudová.
Z jejího úhlu pohledu je potřeba modernizovat daňový systém a bylo by podle ní efektivnější zvýšit slevu na poplatníka. Kdyby se zrušila superhrubá mzda před dvěma lety v době konjunktury, tak by nic nenamítala.