Podle zdravotnických statistiků hrozí koncem října naplnění kapacit nemocnic, některá zdravotnická zařízení navíc upozorňují na nedostatek personálu. Vláda a Ústřední krizový štáb daly ve čtvrtek najevo, že připravují posilovou lůžkovou kapacitu. Ambulantní lékaři zase chtějí řešit s ministrem zdravotnictví svoji případnou výpomoc v nemocnicích. V Česku zatím přibývá lidí nakažených novým typem koronaviru. Ve středu testy ukázaly na 9544 nových případů. Po pěti dnech tak znovu padl „rekord“. Čtvrteční přírůstek dosáhl 5560 nově nakažených.
Ve středu přibylo 9544 nakažených, ve čtvrtek dalších 5560. Vláda shání lůžka, nemocnice lékaře
On-line přenos
Šíření koronaviru - říjen
- 22:48
Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.
- 21:40
Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.
- 20:14
Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.
V Česku platí druhým týdnem nouzový stav a od středy přísná opatření, která vláda zdůvodnila snahou zpomalit šíření koronaviru a charakterizovala je jako poslední možnost, jak odvrátit plošnou karanténu neboli lockdown. Počet nových případů však toho dne poprvé od začátku pandemie překročil devět tisíc.
„Prognóza není dobrá, čísla jsou velice katastrofální,“ připustil premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno před odletem na evropský summit.
Ve čtvrtek večer pak přibylo dalších 5560 nový případů. Zvýšil se i počet hospitalizovaných, a to o 242 na 2920, ve vážném stavu je 543 z nich, o 25 víc než o den dřív. Úmrtí přibylo 46 na 1218.
18 minut
Česko plánuje zvýšit kapacitu lůžek
Nejrychleji se nemoc nadále šíří na Uherskohradišťsku, kde bylo za posledních sedm dní zaznamenáno přibližně 695 nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Následuje severní Plzeňsko a Příbramsko shodně s 632 případy na 100 tisíc obyvatel za poslední týden. Pod 200 má tento údaj aktuálně jen Mostecko, Chebsko, Jičínsko, Břeclavsko a Karlovarsko.
Právě na Uherskohradišťsku by chtěl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) vyzkoušet plošné testování, které by se pak mělo rozšířit na celou republiku. „Proběhne pilotní projekt, který proběhne v lokalitě, která je v tuto chvíli velmi postižená, a to je Uherské Hradiště,“ uvedl Prymula.
Na Zlínsku přitom už volné testovací kapacity nejsou. Před zlínskou nemocnicí kvůli stovkám lidí čekajících na test kolabuje denně doprava. Uherskohradišťské nemocnici by zase chyběl zdravotnický personál. „Naše nemocnice by se do toho nemohla zapojit, všechny zdravotníky máme vytížené u covidových lůžek,“ řekl ředitel Nemocnice Uherské Hradiště Petr Sládek.
O možném testování navíc nemá žádné informace ani starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS). „Obyvatelé okresu Uherské Hradiště nejsou žádní pokusní králíci, aby čelili takto do detailu nepromyšleným informacím,“ řekl. Na informaci, koho ministerstvo zdravotnictví testováním pověří, ve Zlínském kraji zatím marně čekají, v úvahu přichází například armáda.
Z ordinací do nemocnic? Lékaři nevědí
V souvislosti s rychle se šířící nákazou se hovoří o hrozícím nedostatku zdravotnických kapacit, jednak z pohledu lůžek v nemocnicích, jednak z pohledu personálního. Zejména nemocnice ve Zlínském kraji, ale i v Ústeckém kraji nebo na Náchodsku již žádaly o posily kvůli velkému množství nemocných zaměstnanců.
„Už teď nám v provozu chybí asi 300 až 350 lidí, kteří jsou s různými diagnózami v pracovní neschopnosti nebo na ošetřovném,“ uvedl mluvčí zlínských krajských nemocnic Egon Havrlant. Přímo v souvislosti s covidem chybí asi stovka lidí. Problém hlásí i Karlovarská krajská nemocnice, která ve čtvrtek rozhodla o zastavení plánovaných operací. Důvodem je zvyšující se počet pacientů s covidem a zároveň nedostatek personálu.
Sdružení ambulantních specialistů dalo najevo, že lékaře překvapila nedávná slova ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), podle kterých by mohli nastoupit na výpomoc do nemocnic. Specialisté upozornili, že by o záměrech ministerstva zdravotnictví potřebovali vědět víc.
„Jsme si vědomi, že je situace vážná, nicméně se přiznáme, že jsme překvapeni, že se o nás hovoří ve zprávách bez toho, že by nás předem kdokoliv s tímto problémem kontaktoval,“ uvedlo sdružení v dopise ministrovi. Poukázalo v něm, že třetina specialistů je důchodového věku, chce mimo jiné vědět, zda bude nástup do nemocnic dobrovolný, nebo povinný.
K posílení českých nemocnic vyzval prezident České lékařské komory Milan Kubek také lékaře, kteří pracují v zahraničí. Zdůraznil, že nedostatek kvalifikovaných lékařů a sester se stává „větším nebezpečím než chybějící nemocniční lůžka“. Podle Kubka jsou nejvíce potřeba anesteziologové, lékaři intenzivní péče a sestry.
Lékařská komora vede statistiku nakažených zdravotníků, jejich počet rychle stoupá a ČLK se obává, že se bude dále násobit. „Pokud je dnes nemocných zdravotníků 5500, za deset dní jich bude 11 000, za dvacet dní možná 22 000 a za měsíc by jich mohlo být 44 000. A to by byla katastrofa, které se musíme snažit zabránit doslova za každou cenu,“ zdůraznil prezident komory.
„Situace je opravdu vážná, a proto se jako prezident České lékařské komory tímto obracím na všechny lékaře a lékařky, kteří v uplynulých letech odešli pracovat do zahraničí a mají potřebnou kvalifikaci i zkušenosti, aby se, pokud to jejich pracovní a rodinná situace dovolí, alespoň na čas vrátili domů a pomohli svým bývalým kolegům v našich nemocnicích,“ uvedl Kubek.
Kubek zároveň vyzval veřejnost k dodržování opatření, aby se zdravotnický systém nezhroutil. Nošení roušek považuje za minimum, důležité podle něj je, aby lidé zůstávali doma, pokud nemusí ven. „Nečekejme na to, až vláda zavede zákaz vycházení, uložme si lockdown sami. Omezme veškeré aktivity, které jsou rizikové, které omezit můžeme,“ řekl.
Babiš: O víkendu se začnou zvyšovat kapacity nemocnic
Lůžková kapacita nemocnic ale začíná být také problém. Podle výpočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky naplní české nemocnice do konce října své kapacity, a to i v případě, že vyjde optimistický scénář. Podle národního koordinátora péče je v Česku třeba o 5 tisíc lůžek více a o 700 více s ventilátory.
Zatím není situace kritická, přinejmenším ne ve všech nemocnicích. Vedení pražské Nemocnice Na Bulovce ujistilo, že v zařízení je ještě dostatek volných lůžek, navíc postupně mění pracoviště na lůžka pro pacienty s covidem-19. Podle ředitele Bulovky Jana Kvačka je JIP obsazena z třinácti procent, standardní lůžka z patnácti procent. Kvaček ujistil, že je nemocnice schopna poskytovat péči i pro pacienty s jinými onemocněními než covid-19.
Vláda však ujistila, že dělá vše pro to, aby byla volná lůžka k dispozici i v příštích týdnech. Premiér Babiš uvedl, že je kabinet v kontaktu s firmou Linet, která připravuje nabídku na „tři tisíce covidových postelí a tisíc covidových postelí v jipce, tedy s těžkým stavem“.
Ředitel společnosti Tomáš Kolář však upozornil, že musí lůžka teprve vyrobit. Dodána by měla být v listopadu. „Musíme zmobilizovat naše dodavatele,“ podotkl.
Stát sám má ale ve svých rezervách 2500 lůžek, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr ujistil, že jsou připravena k rychlému vyskladnění a dovozu na místo určení. „Ústřední krizový štáb ví, že tato dispozice u správy hmotných rezerv je, a jakmile nastane ta správná chvíle a bude-li požadavek příslušného ministerstva, předpokládám ministerstva zdravotnictví, tak my budeme samozřejmě připraveni,“ uvedl.
Již o víkendu by podle Babiše měla armáda začít stavět nouzové kapacity. Kromě nich by měl ústřední krizový štáb ve spolupráci s kraji vybrat další prostory, které by bylo možné v nouzi využít. Předseda ústředního krizového štábu, vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) upřesnil, že se v záložní lůžkové zařízení promění letňanské výstaviště. O víkendech v jeho areálu rozmístí vojáci 500 lůžek.
Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) by podobná provizorní nemocnice mohla vzniknout i na brněnském výstavišti. Lůžek v ní má být 300.
Otázkou však je, kde se k těmto lůžkům vezme personál. „Naše kapacity nejsou bezbřehé,“ řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle kterého mají provizorní nemocnici doplnit civilní zdravotníci. Ze slov premiéra Babiše vyplynulo, že by mělo jít o pracovníky ze stávajících nemocnic. Nad tím se podivil šéf Bulovky Jan Kvaček. Zatím o plánech vlády neví, proto také zatím nemohl říct, zda a kolik lidí by mohla jeho nemocnice vyčlenit. Zásadní je podle něj i to, o jaká lůžka by mělo jít.
„Bude záležet na tom, jaký to bude typ lůžek. Pokud to bude pro pacienty s lehkým průběhem na úrovni následné péče, tak podle pravidel stačí na 40 lůžek jeden lékař. Pokud to budou akutní lůžka, tak mnohem víc. A pokud by to měla být lůžka ventilovaná, tak na jedno lůžko je naopak několik lidí,“ řekl Kvaček.
Některé další nemocnice potom daly najevo, že personál k lůžkům na výstavištích poskytnout nemohou, protože ho samy mají málo.
Kromě posilových kapacit v Česku by se případně mohly úřady obrátit s prosbou o pomoc i za hranice. Příprava na to již také začala. „Včera jsem (ve středu) komunikoval s bavorskou stranou,“ poznamenal předseda vlády. Během čtvrtka přišla také nabídka ze Saska, které nabídlo, že by mohlo převzít pacienty z Ústeckého kraje.
O mezinárodní pomoci začali jednat i hasiči, kteří podle vicepremiéra Hamáčka požádali v evropském mechanismu civilní ochrany o pomoc s lůžky ze zahraničí.
V roušce se bude na MHD čekat déle
Druhým dnem platí v Česku přísná omezení, jejichž cílem je dostat pandemii pod kontrolu. Setkávat se může nanejvýš šest lidí, zavřené jsou restaurace, které mohou provozovat pouze výdejní okénka. Zavřená jsou také divadla, kina, muzea a další kulturní instituce. Na distanční výuku přešly do 2. listopadu i téměř všechny základní školy včetně prvního stupně. Zastavily se také veškeré sportovní soutěže, rekreačně lze sportovat pouze venku a v šesti lidech. Zakázáno je také pití alkoholu na veřejných místech.
Již od pátku jsou uzavřené zoologické zahrady, plavecké bazény či posilovny a počet lidí, kteří mohou jít společně nakupovat, se snížil na dva. Jsou také povinné roušky na zastávkách veřejné dopravy.
Cestující na zastávce v rouškách
Na zastávkách přitom v příštích týdnech stráví cestující delší dobu, protože ubude spojů. I když vláda nezavedla zákaz vycházení, cestujících podle dopravců výrazně ubylo. Ve městech i mezi nimi proto ubude spojů. Praha omezí večerní provoz MHD – nepojedou některé linky – od soboty, Ostrava již provoz autobusů omezila a podobný krok chystá i Moravskoslezský kraj.
České dráhy v minulých dnech oznámily škrty v regionální dopravě, nyní připojily i omezení v dopravě dálkové. Pojede méně pendolin, v okrajových časech ubudou i spoje mezi Prahou a Brnem, zanikne přímé spojení Prahy s Opavou i Českým Krumlovem a pojede také méně rychlíků například na linkách Praha – Hradec Králové, Praha–Děčín nebo Brno–Plzeň.
