Cleveland – Po delší nemoci zemřel ve Spojených státech Ctirad Mašín, jeden z odbojářů, kteří v 50. letech vedli v Československu ozbrojený odpor proti komunistickému režimu. Starší z bratrů Mašínů zemřel podle dokumentaristy Martina Vadase v rodinném kruhu v Clevelandu dva dny po svých 81. narozeninách. Mašínům se společně s Milanem Paumerem, který zemřel v létě 2010, podařilo probít do západního Německa, další členové skupiny byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři.
Případ skupiny kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti rozepře, protože při jejich činnosti zemřelo několik lidí. Někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní odbojáře označují za vrahy. Na jaře 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) bratry Mašíny i Paumera ocenil plaketou předsedy vlády.
Bratr Ctirada Josef Mašín pro Radiožurnál potvrdil, že bude Ctirad pohřben v Americe, zatím prý neví, kdo z Česka se obřadu zúčastní: „Jeho vůle byla být pohřben v Americe, na vojenském hřbitově. To rozhodnutí, kdo se tady má objevit, kdo chce přijít, to záleží na těch lidech, kteří sem chtějí přijít. A já myslím, že to bylo takové jako spontánní, co udělali členové vlády při pohřbu našeho přítele Milana Paumera, to bylo jejich rozhodnutí. A jak se rozhodnou, na to my nemáme vliv,“ podotkl Josef Mašín.
Po útěku na Západ sloužil Ctirad Mašín pět let v americké armádě, poté podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, nakonec se osamostatnil a postupně měl firmy v několika státech USA. Do své domovské vlasti se nechtěl vrátit dřív, než se zdejší společnost důsledně nevypořádá se svou komunistickou minulostí i přítomností. Za svého života se toho nedočkal. Zda sem jednou vrátí alespoň jeho ostatky, je zřejmě stále otevřené.
Případ skupiny lidí kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává kontroverze. Odbojáři, k nimž patřil i Milan Paumer a další, se pokusili navázat na činnost generála in memoriam Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později i tři východoněmečtí policisté.
Mašínovým a Paumerovi se na podzim 1953 podařilo probít do západního Německa, další členové skupiny byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a 13 lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení.
V Československu nebyli Mašínové ani Paumer nikdy odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo.
Premiér Petr Nečas: „Byl to odvážný člověk a právě pro jeho odvahu jsem si jej velmi vážil. Své hrdinství prokázal svým odporem proti totalitní diktatuře, která uvrhla naši zemi do desítek let nesvobody,“ uvedl Nečas v sms zprávě. „Osobní statečnost prokázal i přesto, že čelil vážnému nebezpečí. Jeho osud patří k těm, které bychom si pro vyrovnání s naší vlastní historií měli připomínat.“
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: „Je mi to moc líto, odcházejí pamětníci komunistického teroru, a tím odchází i historická paměť.“
Bývalý senátor za ODS Josef Pavlata: „Je to strašně smutná zpráva. Měl jsem možnost se s oběma bratry sejít v Kanadě, když byli oceněni krajanským sdružením. S Josefem jsem se pak sešel ještě, když byl na návštěvě Bratislavy. Spojoval nás společný pohled na minulý režim.“
Autor televizního dokumentu o Mašínech Martin Vadas: „Je to tragédie pro tuto zem, že tito lidé odcházejí. Naše společnost si jich neváží a neprojevuje o ně zájem.“
