Od 1. července se zvýší maximální počet účastníků na kulturních akcích na 5000 venku, částečně i na stání, uvnitř budou moci být akce pro 2000 lidí, rozhodla v pondělí vláda. Kapacitní omezení se od července uvolní i v dalších oblastech, mimo jiné v prodejnách. Kabinet se zabýval i nošením roušek ve školách, při výuce nyní povinnost plošně zrušil. Z necovidové agendy vláda projednávala také poslanecký návrh na zmrazení platů ústavních činitelů v příštím roce. K tomu zaujala negativní stanovisko.
Kapacita vnitřní kulturní akce bude moci být při navýšených počtech od července naplněna maximálně ze 75 procent, dodal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Od července bude také možné například konzumovat v kinech. V muzeích a galeriích bude moci být jeden návštěvník na deset metrů čtverečních. Skupiny budou moci navštěvovat hrady a zámky bez omezení, pokud budou mít negativní testy na koronavirus nebo budou očkováni proti covidu-19, dodal Zaorálek.
Aktuálně platí, že na kulturních akcích může být 1000 lidí uvnitř a 2000 venku. Podmínky testování se v kultuře sjednotily s restauracemi a na kulturních akcích je možné konzumovat občerstvení formou bufetu nebo bufetu s obsluhou s výjimkou konzumace v hledišti. Možné je naplnit jen polovinu hlediště uvnitř, venku je kapacita od pondělí bez omezení.
Na začátku července bude moci v maloobchodu být jedna osoba na deset metrů čtverečních, zruší se také zákaz propagačních akcí. U služeb, jako jsou kadeřnictví, kosmetika, manikúra či masáže, se zruší podmínka, že budou moci být poskytovány pouze jednomu zákazníkovi. Zruší se také povinnost evidence zákazníků.
Od stejného data bude taktéž v restauracích a klubech umožněna živá hudba, nikoliv tanec. V bazénech a wellness centrech se zvýší maximální možné zaplnění na 75 procent kapacity.
Nově bude povinná karanténa po setkání s nakaženým koronavirem i pro lidi, kteří jsou očkovaní jednou dávkou. Důvodem je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) riziko mutací. Pro plně očkované v současné době podle mimořádného opatření platí, že do karantény nemusí.
„Ukazuje se, že například indická mutace je zejména po první dávce rezistentní,“ dodal Vojtěch. Jedna dávka vakcíny, od které uplyne 21 dní, přitom stačí pro prokázání bezinfekčnosti na některé hromadné akce či využívání služeb. Alternativou je negativní test nebo prodělání nemoci.
Konec roušek při výuce
Žáci a učitelé mohou odložit roušky při výuce už i ve Zlínském, Jihočeském a Libereckém kraji, kde dosud byly povinné. V pondělí odpoledne o tom rozhodla vláda, informoval na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). V ostatních krajích bylo zakrývání dýchacích cest při vyučování zrušeno už minulý týden.
„I zde platí, že povinnost nošení roušek zůstává o přestávkách a ve společných prostorách,“ upozornil Plaga. Zlínský, Jihočeský a Liberecký kraj byly posledními kraji, kde bylo minulý týden takzvané incidenční číslo, tedy počet nakažených za uplynulý týden na 100 tisíc obyvatel, nad hodnotou 30. Epidemická situace se tam ale zlepšila.
„Bojím se, ten rok a půl byl plný překvapení, na druhou stranu jsme teď v úplně jiné situaci díky očkování, situace je velmi pozitivní v tom smyslu, že nejsou nakažení,“ hodnotí situaci ohledně covidové epidemie hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Uvádí, že v domovech pro seniory v jeho kraji nejsou nyní žádné nákazy.
„Za Jihočeský kraj můžu říct, že tu proočkovanost nad 55 let máme opravdu poměrně vysokou, ta skupina, pokud bude ochráněna, tak je to v pořádku,“ myslí si hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Musíme podle něj nyní sledovat, aby nedocházelo k vyššímu nárůstu epidemie a abychom nevytvářeli prostor pro mutace.
Možnost volit v karanténě
V říjnových sněmovních volbách by pro lidi v karanténě či izolaci kvůli koronaviru mohly být připraveny přenosné volební schránky a volební stanoviště pro hlasování z auta. Návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v pondělí schválila vláda, sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Zákon o zvláštních hlasováních se po dohodě se sněmovními stranami změnil tak, že se zvláštní způsoby hlasování využijí jen tehdy, když bude v polovině září kvůli covidu-19 v Česku vyhlášen pandemický či nouzový stav.
Tři navrhované způsoby se podle ministerstva vnitra už osvědčily při loňských krajských a senátních volbách. Vedle přenosných schránek a drive-in hlasování je další možností hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení.
Navrhovaná úprava umožňuje hlasovat i voličům, kteří se do karantény dostanou až ve čtvrtek 7. října, tedy den před zahájením rozhodování o budoucím složení Poslanecké sněmovny v Česku.
„Přestože je epidemická situace každým dnem lepší a věřím, že do října uděláme za koronavirem definitivní tečku, může se stát, že bude ještě tou dobou určitá skupina voličů v karanténě. Tímto zákonem umožníme, že i oni budou moci hlasovat,“ uvedl Hamáček v tiskové zprávě.
Jednání s hejtmany
Před svým řádným programem absolvovali ministři společné zasedání s Asociací krajů, na kterém měli jednat o dotacích z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví či o budoucnosti očkování proti covidu-19.
Vláda zatím nevypíše další kolo dotační výzvy z unijního programu REACT-EU. Informoval o tom liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) potvrdila, že nové výzvy se budou týkat jen specializovaných oborů, například onkologie, a nabídnou dvě miliardy.
Kraje žádají o proplacení dotací z 98. výzvy programu za 5,5 miliardy korun všem žadatelům, kteří splňují náležitosti. Vláda jim vyhoví, pokud žádosti splní formální podmínky programu. Podle kritiků rozhodovala při podávání žádosti o dotace při minulé výzvě rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší.
„Shodli jsme se na tom, že klikání nemá být hodnoticím prvkem při podávání evropských žádostí, a další výzvy se tak v úterý neuskuteční. Vláda také slíbila navýšit financování již uskutečněné výzvy pro všechny žádosti, které splní formální podmínky programu,“ uvedl Půta.
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) upozornil, že to není tak jednoduché. „Je pravda, že vláda se snaží najít co nejvíc peněz na to, aby uspokojili všechny projekty. Nikdo neví, v jakém objemu ty peníze budou, protože se musí přehodnotit projekty, které na ty peníze nedosáhnou z formálního důvodu,“ řekl. Podle něj se až někdy v půlce července uvidí, kolik peněz se musí najít.
Problém vidí Grolich také v tom, že vláda chce vzít peníze z další výzvy, která je určená pro následnou péči v krajích, jako jsou léčebny pro dlouhodobě nemocné a další zařízení. „A tam pokud se ty peníze také nepošlou, tak to velice pocítíme. Je kolem toho spousta otazníků,“ dodal.
Podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj z minulého týdne vyhovět všem úspěšným žádostem o dotace z unijního programu REACT-EU na posílení zdravotnictví je možné, ale další dotační výzva by byla zrušena. Dostálová dodala, že pokud bude málo žádostí v oblasti sociální infrastruktury, jak se dosud zdá, bude vláda s Bruselem jednat o převodu peněz tak, aby se daly použít na projekty posílení následné péče.
Poptávka předložených projektů totiž podle MMR převyšuje možný rozpočet dotací REACT-EU. Způsob rozdělování peněz na rozvoj zdravotnictví z REACT-EU kritizovala před časem část hejtmanů i sněmovní opozice. Podle nich rozhodovala v systému rychlost podání projektu. Liberecký kraj kvůli tomu v polovině května podal na MMR předžalobní výzvu.
Peníze na opravy silnic
Ministerstvo financí uvolnilo z letošního rozpočtu krajům čtyři miliardy korun na opravy silnic druhých a třetích tříd. Další dvě miliardy kraje dostanou z evropských peněz. Po pondělním jednání vlády to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Šest miliard korun kraje na silnice dostaly i loni, dodala Schillerová.
Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun. Ke konci května činil schodek rozpočtu 255 miliard korun.
Kraje mají ve správě 49 tisíc kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Ministerstvo dopravy spravuje dálnice a silnice první třídy, těch je asi sedm tisíc kilometrů. Krajům nepatří jen silnice, ale i mosty. Ty jsou mnohdy ve velmi špatném technickém stavu a jejich opravy jsou nákladné. Ze zhruba 15 tisíc mostů v Česku jich kraje spravují 12 tisíc.
Zmrazení platů ústavních činitelů
Neutrální stanovisko zaujala vláda k poslaneckému návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit v příštím roce platy ústavních činitelů. Sociální demokraté před zasedáním podpořili myšlenku, aby odměny nestouply, kritizují ale snahu o změnu způsobu výpočtu platů.
Kvůli tomu, že se týká soudců, narazil návrh na nesouhlas části justice. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance je v části týkající se platů soudců neústavní. Před možnými neústavními následky varuje i Nejvyšší soud.
Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér v návrhu označil za nepřijatelný.
Podobný názor má i ministryně financí. „Platy v národním hospodářství porostou minimálně, pokud vůbec porostou, tak aby ústavním činitelům rostly platy o téměř šest procent v roce 2022, považuji prostě za nemožné,“ uvádí Alena Schillerová (za ANO).
Návrh počítal i s novým způsobem výpočtu platů. „Není to tak dlouho, co ve sněmovně došlo ke schválení docela širokým konsensem formy nebo výpočtu, která je naprosto jasná a počítá to z průměrné mzdy,“ říká předseda ČSSD Jan Hamáček.
I přes výhrady, které k návrhu zaznívají, zamíří návrh z vlády do sněmovny. Jestli se jím bude nakonec dolní komora zabývat, ale není vůbec jisté. Bodů, které musí projednat, jsou stovky a mandát se poslancům krátí, skončí na konci října.
„Ve chvíli, kdy je stát v takovém schodku, jako je, tak je na místě hledat úspory napříč sektory, určitě platy ústavních činitelů jsou dost vysoké na to, aby zrovna tam se šetřit dalo,“ míní místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
„Těsně před volbami přichází hnutí ANO se stejným návrhem, jako předložilo SPD před třemi lety a proti kterému hnutí ANO tehdy hlasovalo,“ míní předseda SPD Tomio Okamura. Pokud návrh stihne před říjnovými volbami projednat sněmovna, bude ho posuzovat ještě Senát.
„Zaregistroval jsem už čtyři návrhy v Poslanecké sněmovně na zmrazení platů ústavních činitelů, my si počkáme na ten návrh, který přijde,“ avizuje předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
