Senátní volby letos vyhrála ODS před KDU-ČSL a ANO. Občanští demokraté získali osm mandátů z 27, přičemž na Jihlavsku opět zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil. KDU-ČSL obhájila všech sedm mandátů, ANO získalo tři senátory a bude jich mít celkem pět. Může tak založit vlastní stranický klub v horní komoře.
V druhém kole senátních voleb uspěla koalice SPOLU, k urnám přišla necelá pětina voličů
Události: Češi si zvolili třetinu Senátu (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Druhé kolo senátních voleb
- 22:56
Vážení čtenáři, volební on-line končí. Děkujeme za pozornost.
- 19:31
Za pozitivní výzvu pro příští volby označil předseda SPD Tomio Okamura, že se hnutí podařilo poprvé dostat kandidáta do druhého kola senátních voleb. Sdělil, že s výsledkem v uplynulých komunálních a senátních volbách je spokojený.
- 19:29
Senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty zejména pro STAN a ČSSD. Nejvíce si polepší pokladna ODS. Strany a hnutí dostávají podle příslušného zákona od státu ročně 900 tisíc korun za zákonodárce. Příspěvky plynou seskupením, která úspěšné kandidáty navrhla. Případné politické přestupy senátorů nemají na směřování peněz vliv.
První výsledky letos ČSÚ zveřejnil ve 14:17, o sedm minut později než v předchozím senátním finále v roce 2016. Kolem patnácté hodiny byli jasní první vítězové. Nejdéle se čekalo na sečtení hlasů z obce Němčice v obvodu Blansko, a to do 16:15. K urnám ve druhém kole přišlo 19,44 procent voličů.
Nejsilnějším klubem bude frakce ODS a TOP 09, která by i díky úspěchu dvou finalistů TOP 09 Tomáše Czernina a Jana Pirka mohla mít nejméně 32 členů. Posílit by je mohl navíc nový táborský senátor Marek Slabý (za Tábor 2020), který kandidoval s podporou koalice SPOLU. Většinu v jednaosmdesátičlenném Senátu bude mít klub ODS a TOP 09 s klubem KDU-ČSL a nezávislí, který si udržel pozici třetí nejpočetnější frakce a bude mít nadále dvanáct senátorů.
„SPOLU jsme dnes porazili opoziční kandidáty, ale jsem si plně vědom, že vláda musí svoji práci i komunikaci zlepšit,“ okomentoval výsledky předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Poděkoval „všem, kteří volili zodpovědně a neskočili na špek prázdným frázím a nereálným slibům“.
Brífink SPOLU k výsledku senátních voleb (zdroj: ČT24)
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová považuje výsledek za jednoznačné vítězství. Ti, kteří chtěli vnímat volby jako referendum o vládě, nyní vidí, že vládní koalice ho vyhrála, poznamenala. „V tom je jednoznačná odpověď na to, že lidé se nenechají vystrašit různými hrozbami, ale naši voliči ani nepovažují Senát za zbytečný,“ prohlásila Pekarová Adamová. Zkritizovala také „lživou a manipulativní“ kampaň některých opozičních kandidátů.
Nejvíce senátorek
Druhou nejpočetnější frakcí zůstane přes neúspěch ve volbách klub Starostů a nezávislých. Z šesti mandátů, které obhajoval, jej znovu získal jen Michael Canov (SLK) na Liberecku. Klub bude mít i s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (navržen TOP 09) dvacet členů. Bude si ale muset najít nového předsedu místo Petra Holečka (STAN), který neuspěl už v prvním kole stejně jako místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) a Václav Chaloupek (OPAT).
V horní komoře po volbách zasedne devatenáct senátorek, což je nejvíce v historii. Letos lidé poslali do Senátu devět žen, což je spolu s rokem 1996 rovněž nejvyšší počet v rámci jedné obměny. Finálové duely výhradně s ženským zastoupením byly na Karlovarsku, Mělnicku, Kroměřížsku a Hodonínsku. Celkem do závěrečného kola postoupilo sedmnáct kandidátek.
Dosud rekordní počet senátorek byl v horní komoře po volbách v roce 2016, kdy jich bylo šestnáct. O dva roky později jejich počet klesl na třináct, po předloňských volbách jich bylo dvanáct.
Neúspěch, přiznali Babiš a Schillerová
Šéf ANO Andrej Babiš přiznal, že druhé kolo senátních voleb není úspěch pro jeho hnutí. Zklamáním je například v tom, že sedm kandidátů prohrálo těsně, například v Kroměříži nebo Novém Jičíně. „Je pravda, že druhé kolo senátních voleb vyhrála koalice SPOLU, my jim gratulujeme. Nic to nemění na tom, že komunální volby jsme vyhráli my,“ poznamenal Babiš.
Zdůraznil, že ANO stálo proti „polistopadovému kartelu“, který se zmobilizoval, a doplnil, že do budoucna by mělo ANO přemýšlet o tom, jak dokáže mobilizovat své voliče.
Brífink Andreje Babiše (ANO) k výsledkům senátních voleb (zdroj: ČT24)
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová očekávala, že opoziční hnutí získá víc senátorských mandátů, přesto vnímá výsledek pozitivně. „Musíme si uvědomit, že jsme bojovali proti pěti stranám. To je realita,“ prohlásila.
„Získali jsme tři mandáty a vzhledem k tomu, že nám druhá kola senátních voleb dlouhodobě nejdou, se na to dívám pozitivně. Nejlepší výsledek mělo hnutí ANO v roce 2014, kdy jsme získali čtyři mandáty. Určitě jsme ale chtěli lepší výsledek, osobně jsem čekala, že mandátů by mohlo být víc,“ poznamenala.
ČSSD, která měla před dvanácti lety v Senátu nadpoloviční většinu, letos pokračovala v ústupu z parlamentních pozic. Po loňském odchodu ze sněmovny nezískala letos v senátních volbách žádný mandát a zůstane jí jediný senátor, bohumínský Petr Vícha. Je místopředsedou klubu ProRegion, v němž jsou i zástupci ANO. Klub by měl dohromady šest senátorů, o tři méně než nyní.
Stejný počet členů bude mít klub Senátor 21 a Piráti díky vítězství historika Martina Krska (za hnutí Senátor 21) nad ústeckým primátorem Petrem Nedvědickým (ANO). Nyní má klub sedm členů.
Sledované Jihlavsko
V nejsledovanějším duelu na Jihlavsku vyhrál Miloš Vystrčil (ODS) nad Janou Nagyovou (ANO) a bude moci obhajovat post předsedy Senátu i pro další dva roky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) znamená Vystrčilův výsledek velkou pravděpodobnost, že zůstane v čele horní komory. „To je dobrá zpráva nejen pro ODS a koalici SPOLU, ale pro celou Českou republiku,“ věří Fiala, který výsledek voleb označil za „vítězství demokratického Česka“.
Zastoupení v horní komoře nebude nadále mít SPD, jediná finalistka Eva Chromcová prohrála závěrečný duel s kandidátkou ANO Věrou Procházkovou. Předseda SPD Tomio Okamura je ale spokojený. „SPD je nejmladší politickou stranou v parlamentu a získali jsme více než trojnásobný počet zastupitelů, než jsme měli doposud. Podařilo se nám splnit i druhý cíl a tím bylo, aby se poprvé v historii SPD alespoň nějaký náš kandidát dostal do druhého kola senátní volby,“ vysvětlil Okamura.
Nejmladším senátorem bude jednačtyřicetiletý mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST), jehož hnutí se poprvé dostalo z komunální na parlamentní úroveň. Nejstarším letos zvoleným senátorem je čtyřiasedmdesátiletý Pirk.
V prvním kole senátních voleb uspělo ANO, které mělo své finalisty v 17 obvodech. ODS mělo kandidáty v devíti, KDU-ČSL v šesti, TOP 09 ve třech stejně jako senátoři z klubu Starostů, SPD mělo jednu finalistku. I díky ní je jisté, že opoziční strany kvůli vzájemným duelům obsadí v druhém kole nejméně dvě senátorská křesla, vládní koalice pak nejméně jedno. Bez ohledu na výsledek letošních voleb je jisté, že současná vládní koalice si v horní komoře udrží většinu.
V prvním kole díky znovuzvolení získal mandát pro opozici Ladislav Václavec (ANO), zatímco vládní tábor obdobně posílili Jiří Růžička (navržen TOP 09) z klubu Starostů a Petr Fiala (navržen KDU-ČSL) z uskupení Společně pro kraj.
Nový Senát se sejde v listopadu
Oficiální podobu výsledky druhého kola voleb získají po pondělním projednání Státní volební komisí. Ve Sbírce zákonů budou vyhlášeny pravděpodobně v úterý 4. října. Od 5. do 14. října začne desetidenní lhůta, v níž se voliči či kandidující strany mohou obrátit s případnými stížnostmi na průběh a výsledky voleb na Nejvyšší správní soud.
V Senátu mezitím začne vyjednávání na základě povolebního rozložení sil a rozřazení do frakcí. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele, šéfy výborů a komisí. Na dohodu mají kluby čas do prvního listopadového týdne, kdy by se obměněná horní komora mohla sejít k ustavující schůzi. Na ní letos zvolení senátoři složí slib a ujmou se tak naplno svého mandátu.
V předvolebním složení se senátoři naposledy sejdou ke schůzi ve středu 12. října. Členům horní komory, kteří o znovuzvolení neusilovali nebo nevyhráli, šestiletý mandát z voleb z roku 2016 skončí 15. října. Jednaosmdesátičlenná horní komora poté v případě potřeby bude moci zasedat i ve dvoutřetinovém složení.