Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.
V Česku přibývá vážných případů rakoviny plic. Lékaři začali využívat nový screening
3 minuty
Události: Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic
Rakovina plic patří k těm nejzávažnějším. Ročně onemocní přes šest a půl tisíce nových pacienů. Zhruba pět a půl tisíce lidí umírá. Specialisté napříč obory proto ve čtvrtek společně debatovali o včasné prevenci.
Až osmdesát procent pacientů přijde pozdě, zásadní příznaky totiž nemají. I proto se od ledna zavádí screening na prevenci rakoviny plic. Vyšetření je určeno hlavně kuřákům od pětapadesáti do pětasedmdesáti let. Na vyšetření je doporučí buď praktický lékař, nebo pneumolog.
„Je to určené pro kuřáky i pro bývalé kuřáky. I když před deseti lety přestali s kouřením, ale vykouřili dvacet let krabičku a více denně, tak i pro ně je určený ten screening,“ upřesnila pneumoonkoložka Fakultní nemocnice Bulovka Jana Krejčí.
Závislost na kouření ohrožuje i děti
Navíc většina dnešních pacientů začala s cigaretami už v mládí. I proto adiktolog Adam Kulhánek kouření řeší s dětmi a jejich rodiči. Z průzkumů totiž vyplývá, že poprvé děti vyzkouší cigaretu už ve dvanácti letech. Aspoň jednou kouřil každý druhý patnáctiletý.
Jenže právě závislost vzniká nejčastěji mezi patnáctým a devatenáctým rokem. A na tuto skupinu se teď chtějí odborníci více zaměřit. „Stačí, aby si dítě zapálilo jednou za týden a kouřilo šest týdnů, a už se začínají projevovat první znaky fyzické závislosti na nikotinu. Je to proto, že dětský mozek se stále vyvíjí, do pětadvaceti let,“ vysvětlil adiktolog Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Adam Kulhánek.
