Počet nakažených v tuzemsku dál stoupá. Vláda proto v pondělí přijala nová opatření, která mají zamezit šíření nákazy, a to včetně zákazu nočního vycházení. České republice také kvůli nepříznivému vývoji pomohou zahraniční armádní zdravotníci. V pořadu České televize Události, komentáře o tématu debatovali ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), místopředseda SPD Radim Fiala a předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Mezi opatřeními přijatými v pondělí nejvíce rezonuje zákaz nočního vycházení. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že se toto omezení „drtivé většiny obyvatel zásadně nedotkne“.
I přesto mají podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) smysl, lidé se podle něj shromažďovali i v noci, například před zavřenými restauracemi. Šéf Pirátů Ivan Bartoš řekl, že se vláda při přijímání omezení řídila příklady jižních států, „kde je životní cyklus lidí výrazně jiný“ a města ožívají zejména večer. Pro Česko však takové chování typické není.
Křivku však podle Zaorálka nesníží jeden zákaz, ale celá sada opatření. Záležet bude zejména na dalších dnech. Nejdůležitější budou údaje ve čtvrtek a pátek, pokud počet nově nakažených nepřekročí 18 nebo 19 tisíc, „tak to znamená, že pomalu brzdíme,“ řekl Zaorálek. Pokud by však nárůst přesáhl 25 tisíc, bude zřejmé, že opatření nezabrala.
Podle místopředsedy SPD Radima Fialy jsou zase omezení „nahodilá“, vláda jimi jen reaguje na aktuální čísla nakažených a nepředstavila jasný plán. „Lidé neví, co bude zítra, co bude pozítří,“ poznamenal. S tím však Zaorálek nesouhlasil. „Je tady určitá představa vývoje, máme modely, a na číslech budeme pozorovat to, jak se modely naplňují,“ kontroval.
Bartoš uvedl, že těmto modelům ale chybí plánování. „Chceme vědět, co bude za 14 dní, abychom nešli do třetí vlny. Aby to nebylo nekoncepční rozvolnění, kdy se počítalo jen s množstvím lidí v prostoru, ale aby to byla chytrá řešení,“ řekl předseda Pirátů.
Jakým směrem ještě případně přitvrzovat?
Podle Zaorálka byli ministři za sociální demokracii při nástupu Prymuly do úřadu připraveni přijmout tvrdší opatření. Nyní lze přitvrdit „jenom v tom, že lidi ani nebudou chodit do parku, nebudou ani moci chodit do lesa,“ řekl. „Není moc kam dále jít v uzavírání společnosti,“ dodal. Pokud ale bude česká společnost v příštích několika týdnech současná opatření dodržovat, „budeme mít bilanci, která bude znamenat snižování nakažených,“ prohlásil ministr kultury.
Fiala uvedl, že by v případě přijímání přísnějších opatření měli kromě epidemiologů dostat slovo i ekonomové a řešení by měli navrhnout společně. „Jestli je ekonomicky lepší zplošťovat křivku a dělat opatření pomalu, nebo jestli je lepší udělat úplný lockdown, zastavit to na 14 dní,“ řekl Fiala. Rozhodnutí by pak mělo být postavené na jasných číslech a datech.
Sněmovna schválila pobyt vojenských zdravotníků ze států Evropské unie a NATO
Podle plánu vlády by mohlo na pomoc s epidemií nového typu koronaviru přicestovat až 300 zahraničních armádních zdravotníků, a to maximálně na tři měsíce. Návrh nepodpořili poslanci SPD a část zákonodárců z KSČM. Komunisté chtěli, aby v Česku mohli působit zdravotníci ze všech států OSN.
Místopředseda SPD kritizoval, že do Česka nepřijedou působit civilní, ale vojenští zdravotníci. Jejich pomoci si cení, vyslovil se však proti tomu, že poslanci mají hlasovat o „pobytu cizích vojsk na území České republiky“. Řešení vidí spíš v uzavření mezinárodních smluv.
V procesu schválení sněmovnou nespatřuje žádný problém Bartoš. „Akce je přesně definovaná,“ řekl. Ohradil se proti „politice mocenského boje bývalý východní blok a Západ“.
Zaorálek upozornil, že v Texasu a Nebrasce, odkud mají být američtí zdravotníci vysláni, jsou největší české komunity. Když tam v roce 2013 došlo k explozi chemičky, Česká republika v místě pomáhala řešit následky výbuchu. „Mezi Čechy v Texasu a Nebrasce existují partnerské vztahy, armáda tam má vztahy k národní gardě,“ připomněl Zaorálek. Pomoc tak vnímá jako pokračování spolupráce, jako symbolické vnímá i to, že zdravotníci do Česka přijedou 28. října.
