Sněmovna schválila pobyt lékařů z USA nebo misi českých vojáků v Mali

Poslanecká sněmovna schválila souhlas s pobytem vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku. Pomáhat by měli s epidemií koronaviru. Poslanci také posvětili účast českých vojáků na protiteroristické misi v Mali pod vedením Francie.

Američtí vojenští lékaři pomáhají v nemocnici při epidemii koronaviru
Zdroj: Reuters Autor: Nathan Hammack

Poslanci schválili, aby mohlo do Česka přicestovat na pomoc s epidemií covidu-19 až 300 vojenských zdravotníků ze spojeneckých zemí až na 90 dnů. Návrh musí ale podpořit obě parlamentní komory. Senát ho posoudí ve čtvrtek. Vládní návrh nepodpořili poslanci SPD a část zákonodárců KSČM.

Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů. „Předpokládá se, že by se jednalo celkem o čtyři týmy po zhruba sedmi členech, které by vedl lékař. Americké týmy již mají zkušenost se zvládáním pandemie z USA a měly by vlastní vybavení,“ uvedla vláda.

Dorazit by měli koncem týdne. Pomoc by lidem měli poskytovat pod dohledem českých zdravotníků a beze zbraně. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) poslancům řekl, že se nyní vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem.

Dále poslanci schválili na návrh Metnara vyslání českých vojáků do afrického Mali, Nigeru a Čadu. Pod francouzským velením by se tam zapojili do boje proti islámským radikálům. Senát návrh podpořil už v srpnu.

V zemi zároveň působí české úkolové uskupení více než 70 vojáků, kteří mají na starosti ochranu velitelství a výcvikové základny. Součástí týmu jsou i instruktoři, kteří se podílí na výcviku malijských vojáků.

Poslanci se zabývali nebezpečím terorismu ještě jednou. Označili celé hnutí Hizballáh jako teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to podle nich měla prosadit i v Evropské unii. Ta za teroristy považuje pouze ozbrojené křídlo hnutí.

Další ekonomické návrhy

Kromě schvalování pobytu amerických lékařů a vojenských misí se sněmovna zabývala i ekonomickými tématy. Návrh daňových změn předpokládá zejména zavedení stravenkového peněžitého paušálu a vyšší zdanění cigaret. Rozpočtový výbor chce do předlohy zařadit také například snížení spotřební daně z nafty.

Další návrh, který směřuje ke snížení daně z příjmu většiny zaměstnanců na 15 procent spolu s avizovaným zrušením superhrubé mzdy, podal premiér Andrej Babiš (ANO). Žádá rovněž další rozvolnění rozpočtových pravidel.

Kritizuje ho za to ale Národní rozpočtová rada. Postup premiéra podle ní představuje závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu. Návrh by měl projít standardním legislativním procesem, a ne být měněn poslanci. Zásadním způsobem by také podle radních prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Vládní balík daňových změn po úterním jednání zamíří ve sněmovně k závěrečnému schvalování.

Poslanci v úterý vládě také stanovili nový termín, dokdy jim má předložit koncepci konsolidace veřejných rozpočtu pro období let 2021 až 2027. Vláda měla původně materiál sněmovně předložit do konce září, ale podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) tak neučinila. Sněmovna dala vládě nový termín 9. listopadu.

Do příští schůze sněmovna také odložila projednávání změn v exekucích. Ústavně-právní výbor odmítl návrhy na zavedení místní příslušnosti exekutorů a nechce uzákonit ani slučování exekucí na jednoho dlužníka u jednoho exekutora. Sněmovna by mohla ve finále schválit zejména zálohy věřitelů na náklady vymáhání dluhu, zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí bez souhlasu věřitelů a vyřešení některých dluhů z minulosti.