Ústavní soud (ÚS) dal naději na odškodnění pacientovi s melanomem, jenž si původně od kožního lékaře vyslechl mylnou diagnózu nezhoubného útvaru. Léčbu podstoupil později, o to pak byla náročnější a invazivnější. Od lékaře žádal odškodnění 563 105 korun, u soudů ale neuspěl. A to zejména kvůli tomu, že ordinace vedla jen strohou dokumentaci. Ve zprávě byla v podstatě jediná věta.
Ústavní soud dal pacientovi šanci na odškodnění za nerozpoznaný zhoubný melanom
3 minuty
Události: Pacient s melanomem má šanci na odškodné
Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy byl pisatel stížnosti v „procesně slepé uličce“. Kvůli nedbale vedené dokumentaci nebylo možné objektivně posoudit, zda lékař postupoval lege artis, tedy v souladu s nejnovějšími medicínskými poznatky a doporučeními.
„Stěžovatel se ocitl bez jakéhokoliv svého zavinění v situaci, která je pro něj procesně patová. Soudy se měly zabývat myšlenkou, zda takzvaně neobrátit důkazní břemeno a nechtít po lékaři, aby on prokazoval, že jeho postup byl v pořádku,“ řekl Jirsa.
Místo keratomu melanom
Pacient přišel k lékaři v srpnu 2016 s podezřelým kožním útvarem na čele, přičemž dermatolog diagnostikoval nezhoubný keratom, ale jak se později ukázalo, šlo ve skutečnosti o nádorové onemocnění maligním melanomem, které si vyžádalo rozsáhlou a invazivní léčbu, popsal situaci ve svém nálezu Ústavní soud. Stěžovatel upozornil na absenci histopatologického vyšetření, které mohlo vést k časnějšímu odhalení vážné nemoci.
S žalobou pacient neuspěl u Okresního soudu v Nymburce, Krajského soudu v Praze ani před Nejvyšším soudem. Nymburský soud ustanovil soudní znalkyni-dermatoložku, která však měla k dispozici jen minimum podkladů. Soud tak nakonec žalobu zamítl s vysvětlením, že pacient neunesl důkazní břemeno, tedy nebyl schopen prokázat, že lékař chyboval. Nyní musí nymburský soud rozhodovat znovu.
