Patnáct evropských zemí chce společně pořídit systémy protivzdušné obrany. Evropa si musí uvědomit, že nemá tolik času, upozornil v Interview ČT24 prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Čeští zbrojaři podle něj také naráží na limity výrobních kapacit – a to jak materiální, tak personální. Pomoci by podle něj mohli kvalifikovaní ukrajinští pracovníci.
Společný systém protivzdušné obrany Hynek považuje za velmi složitou a dlouhodobou operaci. „Mé zkušenosti s některými systémy, které byly na společné pořizování, jsou, že to opravdu trvá velmi dlouho. Jsou to roky vyjednávání, než se to spustí,“ upozornil s tím, že Evropa nemá na dlouhá vyjednávání tolik času. Podle něj by si měla uvědomit, že už nelze jen diskutovat, vyjednávat a docházet k politickým kompromisům. „Ale že je potřeba jednat,“ zdůraznil.
Problém vidí nejen v pořízení techniky, ale i zavedení jednotného evropského systému. „A to bude mnohem těžší, než si pořídit nějakou izolovanou techniku. Je to systém včasného varování, propojení informací a hlubší spolupráce,“ nastínil.
Dobu, kdy by mohl plánovaný deštník vzniknout tak, aby se některé systémy mohly přesunout na Ukrajinu, odhadl na několik let. „Nebude to do roka,“ míní.
Upozornil také, že český obranný průmysl nemá schopnost vyrábět prvky protivzdušné obrany. „V minulosti jsme měli dokonce projekty, které by byly pro Ukrajinu dnes velmi vhodné. Byla to modernizace raketových systémů. Od projektu se nakonec upustilo,“ podotkl s tím, že dnes Česko chrání zejména gripeny. „Raketové systémy protivzdušné obrany jsou trochu ve slabší kondici, než bychom potřebovali,“ dodal.
V ostatních evropských zemích podle něj systémy, které by byly využitelné, jsou. „Některé již jsou na Ukrajinu dodávány. Ale musíme si uvědomit, že když dodáme systém, který Ukrajinci neumí obsluhovat, musíme je to naučit,“ poznamenal. Doplnil, že systémy protivzdušné obrany jsou velmi komplikované a potřebují kvalitní výcvik.
Nové zakázky
Kyjev dle Hynkových informací ze čtvrtečního jednání s reprezentanty ukrajinské asociace obranného průmyslu nyní poptává munici, logistická či vyprošťovací vozidla, mobilní ošetřovny i stany pro polní nemocnice. „Vybrali jsme z toho, co umíme. Myslím, že jsme se domluvili a že najdeme nějakou cestu, jak obchod zrealizovat,“ uvedl s tím, že zakázky jsou řádově v milionech dolarů.
Většina dodávek na Ukrajinu podle něj pochází od soukromých dodavatelů. „Myslím, že armáda už dodala to, co mohla postrádat. Domnívám se, že další prostor nemá,“ řekl.
Limity výrobních kapacit
Zásoby, které původně nebyly určeny pro Ukrajinu, podle něj měli i soukromí dodavatelé. „Dnes už nemáme kam sáhnout do skladů. Vše se musí vyrábět. A musím říct, že narážíme na limity – ať už personální, nebo materiálové,“ sdělil.
Evropští lídři podle něj někdy ztrácí kontakt s realitou. „Je určitě dobré, že se mluví o tom, že je potřeba posílit výrobní kapacity v Evropě na výrobu munice. Na druhou stranu naprosto zodpovědně říkám, že od momentu politického rozhodnutí do vzniku první sériové výroby vám to bude trvat tři roky, dříve to prostě nejde,“ uvedl.
Jen rok totiž podle něj trvá naprojektování nové výrobní linky, další pak dodávky technologií, následně rok zaběhnutí výroby. „Nemluvím o tom, že zvýšíte výrobu o deset nebo dvacet procent, ale chcete-li dvojnásobně, musíte postavit nové technologie,“ upřesnil.
Informoval, že česká strana jedná s ukrajinskou o posílení montáží ukrajinskými pracovníky, kteří jsou kvalifikovaní a mají praxi. „Je to o dohodě na úrovni vlád, aby námi vytipovaní pracovníci mohli přijet do České republiky, a my garantujeme ukrajinské straně, že je budeme nasazovat na výrobu techniky pro Ukrajinu,“ přiblížil. Takovou dohodu se podle něj může podařit zajistit na jednání české vlády na Ukrajině.
Zbrojní průmysl i armáda podle něj budou muset reagovat na zkušenosti získané ve válce na Ukrajině. „My jako výrobci – jak vyrobit techniku, aby nebyla zničitelná, jakou techniku vyrábět, aby byla efektivnější. A armáda se bude muset podívat na to, jak by měl vypadat výcvik, taktika,“ řekl.
