Musíme vyzbrojit Ukrajinu protiraketovými systémy, vyzývá Šedivý

24 minut
Události, komentáře: Pondělní ruské bombardování ukrajinských měst
Zdroj: ČT24

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Pondělní ruské útoky na ukrajinská města, které cílily na civilní objekty a místa kritické infrastruktury, mají na svědomí mrtvé i zraněné. Politici hovoří o tom, že mělo jít o ruskou odvetu za sobotní útok na Krymský most. Potvrzuje to také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, který nazval raketové útoky z ruské strany za akt terorismu. 

„Z hlediska vojenského nemá útok na Krymský most tak zásadní význam pro situaci na bojišti, přestože jde samozřejmě o poškození infrastruktury. Má ale zásadní symbolický a morální rozměr. Rusové dostali jasný vzkaz, že není žádné území, které by Ukrajinci nebyli schopni zasáhnout. Nepředpokládali, že by si to Ukrajinci dovolili, a je to pro ně ponížení,“ uvedl Šedivý s tím, že v dalších týdnech očekává další zintenzivnění konfliktu.

Pro ochranu napadené země je podle něj nutné podpořit další dodávky zbraní na Ukrajinu. „Putin a skupina kolem něj udělali něco, co ukazuje, že neznají jiné řešení než využít to, v čem jsou v převaze. Je proto potřeba vybavit Ukrajinu prostředky protileteckými a protiraketovými, které budou schopny chránit nejen bojiště, ale i teritorium Ukrajiny,“ myslí si armádní generál ve výslužbě. 

O další úrovni války a nutném vyrovnání sil ve vzdušném prostoru mluví také bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. „Někteří politici v tomto duchu hovořili, a když to budu interpretovat po svém, tak si myslím, že spirála napětí a brutality ze strany Ruska se stále ještě roztáčí,“ uvedl. S Šedivým se shodl na nutnosti posílení dodávek protiraketových systémů a debatě o přísunu raket, které budou schopné vést palbu až na 300 kilometrů. 

Urychlené dodání prvního z přislíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM po ruských úderech už potvrdila Kyjevu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Podle Marka Ženíška je v podpoře dodávek další munice v Česku shoda. „Je spíše třeba přesvědčit země, které ty zbraně mají, že to je jediná cesta, jak Putina odradit nebo ho zastavit,“ doplnil s odkazem na Německo. 

Šedivý se v této souvislosti obává toho, že Putin bude chtít ještě eskalovat konflikt pomocí stále ničivějších zbraní. „Mluví se o využití taktických jaderných zbraní. Rusové mají ale ještě další možnost, a to jsou termobarické bomby, které jsou na hraně jaderných účinků. Obávám se, že se to stane, pokud budou Rusové dále prohrávat na hlavních operačních směrech,“ míní.

Rusko jako teroristický stát?

Násilnou ruskou reakci na ukrajinský postup odsuzují politici po celé Evropě. Například estonští poslanci budou projednávat označení Ruska za teroristický stát. Podobnou iniciativu ve sněmovně prosazuje šéf zahraničního výboru Ženíšek. Zároveň ale upozorňuje na případné dopady v případě takového prohlášení. 

„Debata se nevede o tom, zda je Rusko teroristický stát, samo to totiž svými kroky potvrzuje. Spíše mluvíme o tom, co by takové označení Ruska znamenalo pro Českou republiku a jak v tom případě více zajistit bezpečnost země a jaké to má další konsekvence, které jsou pro mě až na druhém místě,“ naznačil témata dalších debat ve sněmovně. 

Potvrdil rovněž, že podobné usnesení by měly schválit zahraniční a bezpečnostní výbory obou komor parlamentu. K plánovanému kroku se neutrálně vyjářil Metnar, podle nějž nejsou podobná memoranda prioritou. „Nejsem si jistý, že to je teď to nejdůležitější, čím se zabývat. Tím je, aby válka skončila. Žádná válka neskončila bez mírových jednání. Ukrajina ale musí mít své bojové síly takové, aby své jednání a vyjednaný mír si byla schopna udržet a byly dostatečným symbolem před případnou agresí,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 3 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 44 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...