Musíme vyzbrojit Ukrajinu protiraketovými systémy, vyzývá Šedivý

24 minut
Události, komentáře: Pondělní ruské bombardování ukrajinských měst
Zdroj: ČT24

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Pondělní ruské útoky na ukrajinská města, které cílily na civilní objekty a místa kritické infrastruktury, mají na svědomí mrtvé i zraněné. Politici hovoří o tom, že mělo jít o ruskou odvetu za sobotní útok na Krymský most. Potvrzuje to také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, který nazval raketové útoky z ruské strany za akt terorismu. 

„Z hlediska vojenského nemá útok na Krymský most tak zásadní význam pro situaci na bojišti, přestože jde samozřejmě o poškození infrastruktury. Má ale zásadní symbolický a morální rozměr. Rusové dostali jasný vzkaz, že není žádné území, které by Ukrajinci nebyli schopni zasáhnout. Nepředpokládali, že by si to Ukrajinci dovolili, a je to pro ně ponížení,“ uvedl Šedivý s tím, že v dalších týdnech očekává další zintenzivnění konfliktu.

Pro ochranu napadené země je podle něj nutné podpořit další dodávky zbraní na Ukrajinu. „Putin a skupina kolem něj udělali něco, co ukazuje, že neznají jiné řešení než využít to, v čem jsou v převaze. Je proto potřeba vybavit Ukrajinu prostředky protileteckými a protiraketovými, které budou schopny chránit nejen bojiště, ale i teritorium Ukrajiny,“ myslí si armádní generál ve výslužbě. 

O další úrovni války a nutném vyrovnání sil ve vzdušném prostoru mluví také bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. „Někteří politici v tomto duchu hovořili, a když to budu interpretovat po svém, tak si myslím, že spirála napětí a brutality ze strany Ruska se stále ještě roztáčí,“ uvedl. S Šedivým se shodl na nutnosti posílení dodávek protiraketových systémů a debatě o přísunu raket, které budou schopné vést palbu až na 300 kilometrů. 

Urychlené dodání prvního z přislíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM po ruských úderech už potvrdila Kyjevu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Podle Marka Ženíška je v podpoře dodávek další munice v Česku shoda. „Je spíše třeba přesvědčit země, které ty zbraně mají, že to je jediná cesta, jak Putina odradit nebo ho zastavit,“ doplnil s odkazem na Německo. 

Šedivý se v této souvislosti obává toho, že Putin bude chtít ještě eskalovat konflikt pomocí stále ničivějších zbraní. „Mluví se o využití taktických jaderných zbraní. Rusové mají ale ještě další možnost, a to jsou termobarické bomby, které jsou na hraně jaderných účinků. Obávám se, že se to stane, pokud budou Rusové dále prohrávat na hlavních operačních směrech,“ míní.

Rusko jako teroristický stát?

Násilnou ruskou reakci na ukrajinský postup odsuzují politici po celé Evropě. Například estonští poslanci budou projednávat označení Ruska za teroristický stát. Podobnou iniciativu ve sněmovně prosazuje šéf zahraničního výboru Ženíšek. Zároveň ale upozorňuje na případné dopady v případě takového prohlášení. 

„Debata se nevede o tom, zda je Rusko teroristický stát, samo to totiž svými kroky potvrzuje. Spíše mluvíme o tom, co by takové označení Ruska znamenalo pro Českou republiku a jak v tom případě více zajistit bezpečnost země a jaké to má další konsekvence, které jsou pro mě až na druhém místě,“ naznačil témata dalších debat ve sněmovně. 

Potvrdil rovněž, že podobné usnesení by měly schválit zahraniční a bezpečnostní výbory obou komor parlamentu. K plánovanému kroku se neutrálně vyjářil Metnar, podle nějž nejsou podobná memoranda prioritou. „Nejsem si jistý, že to je teď to nejdůležitější, čím se zabývat. Tím je, aby válka skončila. Žádná válka neskončila bez mírových jednání. Ukrajina ale musí mít své bojové síly takové, aby své jednání a vyjednaný mír si byla schopna udržet a byly dostatečným symbolem před případnou agresí,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 48 mminutami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 1 hhodinou

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 3 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 4 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 6 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 9 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 18 hhodinami
Načítání...