Pravidla u příspěvku na bydlení se nejspíš zjednoduší. Poslanci schválili normu, podle které už zájemci nemusí dokládat příjmy a výdaje každé čtvrtletí, ale pouze jednou za půl roku. Dávku by měly úřady také přiznávat na dobu neurčitou a lidé by o ni nemuseli žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Vládní předloha zároveň zavádí změny v dávce mimořádné pomoci a v čerpání rodičovského příspěvku.
Vládní předloha dále předpokládá, že rodiče s nízkými výdělky by si mohli zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš deseti tisíc korun na až třináct tisíc korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.
Hnutí ANO navrhlo růst základní celkové částky rodičovského příspěvku z tří set tisíc na čtyři sta tisíc korun, hnutí SPD na 360 tisíc korun. Opozice však s pozměňovacími návrhy neuspěla. Obě úpravy obsahovaly také odlišná pravidla automatické valorizace rodičovské.
Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu, sejde se k ní pravděpodobně příští týden. Většina změn by měla platit podle předlohy už od července.
Výměna názorů mezi Jurečkou a Okamurou
Do slovní přestřelky se v debatě dostali předseda SPD Tomio Okamura a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Okamura zjednodušení obsažené v novele sice podpořil, označil je však za „mizernou záplatu“, protože je podle něho potřeba řešit inflaci a drahotu. „Vláda má zájem starat se jen o migranty,“ řekl.
Jurečka pak o Okamurovi prohlásil, že je buď „ubohý lhář“, nebo „hloupý poslanec“, který neví, o čem hlasuje. Podle ministra dostává podporu od úřadů práce každý měsíc 1,4 milionu českých občanů a celkem jde asi o 9,3 miliardy korun měsíčně. „Váš populismus je naprosto nehorázný,“ zhodnotil Okamurovo vystoupení předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Poslankyně Jana Pastuchová hájila za klub ANO zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Míní, že pokud by byl Jurečka v opozici, sám by ho prosazoval. „Až budete psát svůj program, tak si do něj nedávejte podporu rodin s dětmi,“ komentovala Pastuchová nynější postoj kabinetu.
Možnosti příspěvku na bydlení
Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen energií, nájmů a dalších nákladů. Podle novely by mohla započítat také v následujících letech i odhadovaný růst pro další rok. Doklady k dávce by lidé mohli předkládat i v kopiích bez ověření. Úřad práce by si v případě pochyb ale mohl vyžádat originály.
Běžné kopie by lidé mohli podle návrhu dokládat i k žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi podpory v hmotné nouzi. Dostat ji mohou lidé bez příjmu a majetku, kteří nezvládnou situaci řešit sami. Jednorázovou podporu ve výši až patnáctinásobku životního minima mohou získat oběti tornáda, povodní, požárů či havárií. Nyní je to 63 750 korun. Nově by ji mohli pobírat i lidé, jimž by kvůli nedostatku peněz hrozila ztráta bydlení nebo by zůstali bez základních potřeb. Celková částka v jednom roce podle novely nepřekročí dvacetinásobek životního minima, teď tedy 85 tisíc korun.
U jednorázové dávky by se také posuzoval příjem žadatele a jeho blízkých nejen za daný měsíc, ale i za předchozí tři měsíce. Opatření má podle ministerstva práce zabránit spekulování, kdy lidé před podáním žádosti kvůli získání podpory vybírali peníze z účtů. Penzistům by se při hodnocení nároku do příjmu neměl zahrnovat celý důchod, ale 70 procent. Dávku si lidé budou moci vyřídit v místě, kde skutečně bydlí.
Sněmovna na návrh Lucie Šafránkové (SPD) a s Jurečkovým souhlasem vyzvala v doprovodném usnesení vládu k přehodnocení všech formulářů, jejich prostřednictvím lidé žádají o dávky státní sociální podpory s cílem jejich zjednodušení.
