Návrh na mimořádné odpuštění úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud lidé splatí původní dlužnou částku, je ve sněmovně před schvalováním. V úterním druhém čtení poslanci podali několik pozměňovacích návrhů, které upravují některé parametry zákona. Úřady lidem podle vládní předlohy navíc odpustí drobné daňové nedoplatky. Sněmovna bude schvalovat návrh zákona na další řádné schůzi, která začne za dva týdny.
Sněmovna posunula do závěrečného čtení návrh na odpuštění úroků za uhrazené daňové dluhy
Sněmovnu bude čekat také hlasování o obdobné předloze o úlevě pro dluhy na sociálních odvodech, kterou by mohla vztáhnout i na dluhy na veřejném zdravotním pojištění.
Na mimořádné odpuštění příslušenství daně dosáhnou podle návrhu zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než pět tisíc korun by bylo možné rozložení úhrady do čtyř splátek. První by museli lidé zaplatit podle vládní předlohy do konce letošního listopadu a následující tři v příštím roce.
Splátky by mohly být zkráceny na měsíční
Rozložení splátek zřejmě sněmovna upraví ze čtvrtletních na měsíční. S pozměňovacím návrhem přišla skupina poslanců kolem Patrika Nachera (za ANO). Úprava také umožní snazší vyrovnání daňových dluhů s možností splátek i lidem, vůči kterým už byla k 30. září 2022 zahájena takzvaná daňová exekuce.
Vládní předloha zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí příslušnou vyhlášku. Podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců kolem Marka Výborného (KDU-ČSL) na to budou mít čas do konce září místo do konce června.
Návrh zákona také umožní odpuštění bagatelních daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou bude daň z nemovitých věcí, u níž bude hraniční výše dluhu 30 korun. Celková výše nedoplatků pak nebude smět přesáhnout 1000 korun. Dluh zanikne podle předlohy k červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Stát tím sleduje i snížení nákladů na administrativu těchto malých dluhů.
Přeshraniční platby za on-line nákupy se zřejmě budou evidovat
Poskytovatelé platebních služeb asi budou muset od příštího roku poskytovat Finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Předpokládá to novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH. Předlohu nyní projedná sněmovní rozpočtový výbor, dostal na to měsíc.
Podle navrhované změny zákona budou muset poskytovatelé platebních služeb vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Zaznamenávat budou údaje o příchozích platbách z jiných členských států a odchozích platbách do třetích zemí. Povinnost vznikne při překročení limitu 25 přeshraničních plateb jedné osoby za čtvrtletí.
Informace o platbách budou poskytovatelé platebních služeb předávat Finanční správě ČR vždy do konce měsíce po skončení čtvrtletí. Podle předkládací zprávy přinese administrativa spojená s novou povinností státu náklady 14 milionů korun, které ministerstvo financí pokryje ze svého schváleného rozpočtu.
Opoziční ANO a SPD oddálily případ odvolání Köppla
Opoziční obstrukce v úterý souvisely se záměrem koalice dokončit jednání o odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), což poslanci ANO a SPD už dvakrát oddálili.
Köpplovo odvolání doporučil sněmovní mediální výbor kvůli střetu zájmů. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Proti případnému odvolání se hodlá bránit u soudu.
Návrh na Köpplovo odvolání upozorňuje nejen na televizní vystoupení, v nichž byl označen jako člen Babišova marketingového týmu, ale také na platbu, kterou dostal loni z transparentního účtu hnutí ANO. V dokumentu se píše rovněž o smlouvách, které s Köpplem uzavřela loni sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).
Schillerová kritizovala rozpočet
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neúspěšně navrhovala, aby se sněmovna nejprve zabývala „Potěmkinovými vesnicemi ve státním rozpočtu“, tedy jeho nezajištěnými příjmy pro letošní rok. „Tento rozpočet není reálný, stojí na plytkých základech,“ uvedla Schillerová.
Vyčetla vládě například špatně připravenou daň z mimořádných zisků a poukazovala na to, že se na ní vybere mnohem méně peněz, než vláda počítala. Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO) chtěla projednat podporu nájemního bydlení, místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček chtěl řešit ceny energií.
Předseda SPD Tomio Okamura nezískal dostatečnou podporu pro požadavek přednostně projednat zvýšení příspěvků na péči o zdravotně postižené a zvýšení rodičovského příspěvku a jeho automatickou valorizaci novelou o státní sociální podpoře, kterou jeho opoziční hnutí předložilo. Neprosadil ani diskusi o tom, že vláda Petra Fialy (ODS) chystá zvýšení daní, způsobila nečinností a nekompetentností rekordní schodek rozpočtu, schválila smlouvu o vojenské přítomnosti USA v Česku a o zvýšení počtu nelegálních migrantů v Česku.
Předseda poslanců SPD Radim Fiala chtěl řešit ekologické závazky EU, které podle něj zvýší ceny pohonných hmot nejméně o tři koruny na litr. Hubert Lang (ANO) žádal debatu o víkendových „skandálních“ výrocích premiéra Petra Fialy (ODS), podle nichž jeho vláda stojí proti populismu a extremismu. Poslanec tyto výroky označil za „zcela od reality“. K už tradičním opozičním tématům patřil také dovoz obilí z Ukrajiny.
