Sněmovna ani druhý den nedokončila první čtení vládního konsolidačního balíčku

Poslanci pokračovali v jednání o vládním úsporném balíčku, debata zatím trvá zhruba 22 hodin. Do rozpravy se v úvodním kole hlásili hlavně zástupci opozice, kteří vládní předlohu kritizují. Jednání o návrhu zákona, který má podle vlády zlepšit stav veřejných financí, skončilo těsně před půlnocí ze čtvrtka na pátek. Mimořádná schůze byla přerušena do pátečních devíti hodin ráno.

V podvečer vystoupil ve sněmovně s projevem premiér Petr Fiala (ODS). Premiérovu reakci vyvolalo vystoupení Aleše Juchelky (ANO), jenž vzhledem k různým možným avizovaným změnám balíčku mluvil o chaosu. Juchelka také uvedl, že jediný člen vlády, který vzal vážně úspory, je ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Každý důchodce totiž díky němu dal do státního rozpočtu sedm tisíc korun průměrně, když se změnily navzdory legitimnímu očekávání u všech seniorů valorizace, což bude řešit Ústavní soud,“ prohlásil Juchelka.

„Když někdo, pane poslanče Juchelko, čte záložky knih a nečte ty knihy, tak sice může vypadat velmi vzdělaně a zasvěceně, ale o těch knihách, o té literatuře neví nic,“ prohlásil předseda vlády. „Žádnou změnu jsme v něm (balíčku) neudělali a žádnou změnu jsme ani dosud neohlásili,“ zdůraznil Fiala. Předseda vlády připustil, že ve sněmovním druhém čtení by mohla koalice navrhnout opravu věcí, „které se třeba nepodařily“. „Žádný zmatek tu není, celá koalice stojí za konsolidačním balíčkem,“ ujistil.

Nahrávám video

V odpolední debatě opoziční poslanci a poslankyně obsáhle řešili například zdanění zájmových včelařů, vysokou cenu dálničních známek či to, do jaké daňové sazby by měly patřit ženské hygienické pomůcky.

Poslankyně KDU-ČSL Romana Bělohlávková v reakci na vystoupení Ivany Mádlové (ANO) v této souvislosti oznámila, že lidovci chtějí v konsolidačním balíčku přeřadit kojeneckou vodu, dětské pleny a právě ženské hygienické potřeby do snížené sazby DPH. „Pevně věříme tomu, že v rámci jednání K15 (jednoho z formátů koaličních schůzek) najdeme pochopení a podporu všech našich koaličních partnerů,“ nechala se slyšet Bělohlávková.

Projednávání balíčku sněmovna přerušila o půlnoci na čtvrtek po zhruba deseti hodinách od zahájení jednání o předloze. V noci se do debaty hlásilo ještě 36 poslanců z původních pěti desítek, do rána jeden přibyl. 

Premiér Fiala ve čtvrtek novinářům řekl, že debata může být ještě velmi dlouhá, ale koalice s tím počítá. „Jsme připraveni vytrvale argumentovat a vládní většina je připravena prosadit ozdravný balíček, protože je to nutné. Není jiná cesta,“ uvedl. Zopakoval, že kabinet připouští v balíčku opravy chyb a záležitostí, které by mohly mít jiný než zamýšlený dopad. „Ale nikdo nečekejte, že ustoupíme tlaku zájmových či profesních skupin a uděláme zásadní změny,“ varoval předseda vlády.

Fiala: Příští roky rozhodnou o naší budoucnosti

Fiala dopoledne předstoupil před poslance, mimo jiné řekl, že právě schvalovaný balík je „teprve začátek“. „Příští roky rozhodnou o naší budoucnosti,“ zdůraznil. Vládní plán podle něj obsahuje vyvážená opatření, která sice logicky nejsou populární, ale nikoho existenčně neohrozí. Ozdravení veřejných financí je nutnou podmínkou pro cestu k prosperitě, jinak by byla ohrožena, zmínil premiér, který zároveň jejich stav označil za katastrofální.

Jeho vystoupení vyvolalo smršť reakcí opozičních poslanců, jeho slova kritizoval například exministr Karel Havlíček (ANO). Někteří zákonodárci Fialovi vyčetli, že se snad neúčastnil středečního jednání, jinak by nemohl s podobným projevem vůbec vystoupit. Místopředseda klubu SPD Radek Rozvoral pro změnu řekl, že kabinet by měl začít šetřit u sebe. „Vláda jde balíčkem proti lidem,“ prohlásil. Kolem poledne měl dlouhý projev i předseda poslanců SPD Radim Fiala, který se nechal slyšet, že vládní balíček nebude mít pozitivní, ale negativní vliv.

Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová už dříve během jednacího dne novinářům řekla, že na odpoledním jednání grémia navrhne s ohledem na zaměstnance sněmovny a dodržování zákoníku práce právě jednání maximálně do půlnoci, jako tomu bylo ve středu.

Opozice balíček kritizuje opakovaně a už také navrhla, aby ho sněmovna zamítla již v nynějším prvním čtení. Poslanci budou hlasovat i o návrhu na vrácení návrhu zákona vládě k dopracování, což se obecně pokládá za mírnější formu zamítnutí. Vzhledem ke koaliční většině se očekává, že dolní komora pošle balíček k projednání do výborů.

Zástupci opozičních ANO a SPD tvrdí, že vláda balíčkem pouze zvyšuje daně lidem, firmám a podnikatelům. Na vystoupení opozičních řečníků, zejména pokud se týkají konkrétních bodů obsažených v předloze, často reagují představitelé vládního tábora formou faktických poznámek.

Soubor opatření navrhovaných kabinetem má zlepšit stav státního rozpočtu v příštím roce celkem o 97,7 miliardy korun a v příštích dvou letech dohromady o 150,7 miliardy korun. Předpokládá se ale, že balíček dozná ve sněmovně některých změn, jak se na nich dohodne koalice.

Při středeční debatě nejprve vystupovali řečníci s přednostním právem. Jednání provázely také slovní půtky mezi opozicí a koalicí i vzájemná kritika za hospodaření státu. První řádně přihlášený poslanec se dostal k řečništi po asi sedmi hodinách od začátku debaty, tedy až večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 mminutou

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 56 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled