Ve středu přibylo v Česku 8763 potvrzených případů covidu, zhruba o čtvrtinu méně než před týdnem. Od začátku epidemie zemřelo s covidem 25 450 lidí, z toho zhruba osmnáct procent tento měsíc. Protikoronavirová opatření by měla podle vlády pokračovat, ale zatím se snaží získat podporu pro prodloužení nouzového stavu, středeční jednání s opozicí ji nepřineslo. Hlasovat pro budou ale zřejmě komunisté, místopředseda KSČM Petr Šimůnek ve čtvrtek uvedl, že výkonný výbor strany to doporučí.
Širší vedení KSČM doporučí svým poslancům hlasovat pro prodloužení nouzového stavu
On-line přenos
Koronavirus – březen
- 22:34
Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.
- 21:52
Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie.
- 21:51
Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.
Místopředseda KSČM Petr Šimůnek před 13. hodinou řekl, že z dvaceti hlasujících se už 13 členů výboru vyslovilo pro prodloužení nouzového stavu. „Už to nemůže dopadnout jinak, než že doporučujeme poslaneckému klubu být pro prodloužení,“ uvedl Šimůnek s tím, že až v pátek ale rozhodne klub.
Připomenul, že předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že poslanci budou respektovat doporučení výkonného výboru. Část z nich však už řekla, že prodlužovat nouzový stav nechce. „Poslanci budou respektovat doporučení výkonného výboru strany o podpoře prodloužení nouzového stavu, ale osobně jsem to nedoporučoval,“ uvedl Filip.
Členové širšího vedení strany se v hlasování vyjadřovali k prodloužení nouzového stavu obecně. „Podle stavu, který nastane ve sněmovně, klub bude navrhovat, jak dál,“ uvedl Šimůnek na dotaz, zda se komunisté přikloní ke 30 dnům, jak žádá menšinový kabinet ANO a ČSSD, nebo ke kratší lhůtě. Podle Šimůnka by mohlo jít o kompromis.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by Česko mělo v protikoronavirových opatřeních pokračovat minimálně do Velikonoc, aby se ulevilo nemocnicím a nepřišla další vlna. Pokud vše půjde jako dosud, vláda během velikonočních svátků navrhne první změny, které opatření zmírní, uvedl ve středu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Aktuálně zvláštní režim platí do 28. března. Předsedové opozičních stran s Babišem jednali ve středu dopoledne, následně vládu kritizovali za nekoncepční přístup a absenci plánu rozvolnění.
KDU-ČSL se o případné podpoře prodloužení nouzového stavu rozhodne až v pátek – a to mimo jiné na základě aktuálních dat ohledně koronaviru. A tento den jako rozhodující den zmiňovali i Piráti a STAN. Proti se pravděpodobně postaví většina koalice ODS a TOP 09 nebo SPD.
Celkový počet prokázaných případů nákazy novým koronavirem v Česku se blíží 1,5 milionu. Denní počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání klesají zhruba od prvního březnového víkendu.
Hodnota systému PES, kterým se dříve řídila protiepidemická opatření v Česku, je druhým dnem na 59 bodech. To odpovídá třetímu z pěti stupňů rizika. Ve středu se ve srovnání s předchozím dnem mírně zhoršilo reprodukční číslo, které stouplo o jednu setinu na 0,83. Pod zlomovou hodnotou jedna se drží od 9. března. Rychlost šíření epidemie tak už zhruba dva a půl týdne zpomaluje.
Momentálně se infekce nejvíc šíří na Českolipsku, kde za poslední týden přibylo 757 nově potvrzených případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Následují okresy Jindřichův Hradec a Mladá Boleslav. Tam testy v posledních sedmi dnech odhalily 718, respektive 693 nových případů nákazy na sto tisíc obyvatel.
V Česku se šíří také takzvaná jihoafrická varianta koronaviru. První případ potvrdili ve čtvrtek ve Zlínském kraji. Už v úterý měli dva nakažené v Brně. Celkem v Jihomoravském kraji registrují 12 nakažených. Ohnisko je také v Libereckém kraji s 24 případy a na Olomoucku, kde jich zaznamenali deset.
Události: Epidemie slábne, k očkování se registrují i chronicky nemocní (zdroj: ČT24)
Zátěž nemocnic je stále velká
Počet hospitalizovaných lidí s koronavirem klesl oproti předchozí středě o více než tisíc, v nemocnicích bylo ve středu 8123 lidí s covidem. Je to druhý nejnižší počet od začátku března. A ubylo i pacientů v těžkém stavu, a to o 165 na 1874. Méně lidí s covidem leželo v nemocnicích tento měsíc pouze jednou, a to 6. března, kdy jich bylo 8122. Skutečný počet pacientů ale může být ještě vyšší, protože statistiky ministerstva nezahrnují hospitalizované, kteří sice po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, nemocniční péči ale nadále potřebují.
Ačkoli v mezitýdenním srovnání klesají počty hospitalizovaných sedmý den v řadě, zdravotnická zařízení nadále čelí velkém tlaku na své kapacity. Například v Ústeckém kraji sice epidemie nepatrně ustupuje, zátěž na intenzivní péči v nemocnicích ale vzrostla, volných je pět procent kapacity lůžek na jednotkách intenzivní péče. „Zatížení intenzivní péče je nadále extrémní. Je to v důsledku toho, že jsme zhruba před dvěma týdny přijali velké množství pacientů na standardní péči a z nich se rekrutují lidé, kteří se neuzdravili a jejich stav se zhoršuje,“ řekl krajský koordinátor intenzivní péče Josef Škola.
Za poslední týden se ale letos poprvé nakazilo méně než tisíc zdravotníků. Od 16. března jich bylo pozitivně testováno 877, na začátku ledna to byly i tři tisíce za týden, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Premiér přislíbil vyšší odměny pro záchranáře, tvrdí odbory
Za práci v době pandemie premiér Babiš po jednání s odbory přislíbil navýšení odměn pro zdravotnickou záchrannou službu ze 75 na 120 tisíc korun. Po jednání to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
„Uznal náš argument, že zdravotničtí záchranáři nemají na rozdíl od nemocničních zdravotníků žádné další příplatky za práci s pacienty s covidem,“ uvedla. Podle ní 45 tisíc korun navíc kompenzuje tyto příplatky za práci v infekčním prostředí. Záchranáři podle ní také pracují v ochranných oblecích, nosí i celoobličejové masky nebo musí čistit sanitku po každém pacientovi.
„Záchranáři si stejně jako zdravotníci zaslouží odměny v rozsahu stejném jako za první vlny,“ uvedl Babiš. Loni v květnu schválila vláda na tyto odměny 1,12 miliardy korun, přímo na odměny zdravotníkům z nich je určeno 840 milionů, další peníze hradily provoz mobilních odběrových týmů pro testování. Pro každého ze 7000 záchranářů z krajských služeb šlo na jaře 40 tisíc korun.
Ministr zdravotnictví Blatný s navýšením nesouhlasí a chce, aby všichni zdravotníci měli odměny ve stejné výši. „Asi by se nám velmi těžko obhajovalo, že sestřička, která je 24 hodin na covidovém oddělení a pečuje jenom o covidové pacienty a původně je to třeba sestra z dětské rehabilitace, která dělá něco, na co byla původně školena, tak že by měla dostat méně peněz než záchranář,“ zdůvodnil.
Za tři měsíce má za sebou kompletní očkování čtyři sta tisíc Čechů
Zdravotníci ve středu aplikovali 38 840 dávek vakcíny, což je nejvíc od začátku týdne, ale o 7900 méně než předchozí středu. Lidí s oběma dávkami je aktulně čtyři sta tisíc, aspoň jednu dávku dostalo 1 033 273 lidí.
Přibližně polovina dávek vakcíny byla podána seniorům starším 70 let, pětina zdravotníkům. Učitelům se aplikovalo asi sedm procent všech dávek. Vyplývá to z dat o vývoji očkování, která ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.
K očkování proti covidu se také registrují už chroničtí pacienti, za první den se jich zapsalo přes 23 tisíc pod 70 let. Termín vakcinace už má zhruba 1450 z nich. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek odhaduje jejich aktuální počet na zhruba třicet tisíc, což je podle něho dobrý výsledek.
„Je potřeba si uvědomit, že i specialista, lékař, musí posoudit, projít si zdravotní dokumentaci pacienta a vybrat ty správné a na to je potřeba nějaký čas. A kontakt pacienta se specialisty není na každodenní bázi,“ uvedl pro ČT. Číslo tak určitě bude podle něho dále růst. „Je dobře, že jsme schopni přistoupit k očkování už bez ohledu na věk ohrožených z pohledu nemoci,“ dodal.
Vakcinolog Roman Chlíbek k aktuální epidemiologické situaci v Česku (zdroj: ČT24)
Seznam chronicky nemocných lidí, kteří se budou smět registrovat se podle něho bude dále ještě rozšiřovat. „V tuto chvíli je nastaven tak, aby řešil to nejhorší,“ uvedl s tím, že už teď se upřesňují pacienti s revmatickým onemocněním anebo s autoimunitním postižením, chronickým zánětem střev, jako je třeba Crohnova choroba. „A jsou to lidé, kteří mají závažný průběh a berou léky, které jim oslabují imunitu. A je jasné, že až bude přibývat více dodávek očkovacích látek, tak skupiny chronicky nemocných pacientů se budou neustále rozšiřovat,“ dodal.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zaznamenal za poslední týden také čtyři případy úmrtí, která nastala v době po očkování proti covidu-19. Celkem jich eviduje 25. Hlášení odeslal do evropské databáze nežádoucích účinků, kde se případy posuzují. K úternímu večeru lidé nahlásili 2288 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 365 více než před týdnem, vyplývá z informací, které ústav v pravidelném hlášení zveřejnil.
SÚKL uvádí, že všechna hlášení o úmrtích jsou v Česku důkladně hodnocena a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má Česko své zástupce. „Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ píše SÚKL. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna byla většina úmrtí vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. I v případě vakcíny AstraZeneca EMA uvedla, že nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, které některé země v ojedinělých případech zaznamenaly.