Senátní výbory se neshodly v podpoře kandidatury Aleše Gerlocha na ústavního soudce. Ústavně-právní výbor doporučil horní komoře nominaci schválit, výbor pro lidská práva ji odmítl. Senát o tom, zda se Gerloch stane členem Ústavního soudu, rozhodne 20. března.
Ústavně-právní výbor doporučil v tajné volbě nominaci schválit poměrem 7:3. Výbor pro lidská práva ji odmítl v poměru 3:2, řekl jeho předseda Jiří Drahoš (za STAN).
Proti Gerlochově nominaci se už dříve vyslovili lidovci, TOP 09 nebo představitelé hnutí STAN. Vytýkali mu mimo jiné to, že vystupoval jako advokát prezidenta Miloše Zemana, který ho na ústavního soudce navrhl. Zeman k námitkám uvedl, že jsou ubohé, ctí Gerlochovu odbornost a považuje ho za uznávanou právní autoritu.
Kandidátovy právnické kvality vyzdvihl také předseda ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD), poukázal na Gerlochovy akademické funkce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a jeho publikační činnost. Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21) v této souvislosti uvedl, že Gerlocha nepodpoří, neboť mu vadí kumulace funkcí.
Gerloch uvedl, že ústavní soudci mohou působit v akademické sféře. Slíbil, že v případě zvolení se vzdá funkcí prorektora Karlovy univerzity i místopředsedy Legislativní rady vlády. Vedoucím kateder teorie práva a ústavního práva by mohl zůstal do konce září, protože tyto posty zastává bezplatně.
Popsal své názory na ústavu i referendum
Gerloch senátory seznámil také se svým pohledem na ústavu a její možné změny. Zmínil se mimo jiné i o možnostech ústavního zákona o referendu, jehož přijetí senátoři nejsou nakloněni. Referenda by podle Gerlocha mohla být jak obecná, tak také jednorázová pro konkrétní případy nebo ratifikační, tedy potvrzující závazky přijaté parlamentem.
Gerloch obhajoval i podmínky pro podání ústavní žaloby na prezidenta, kterou musí schválit Senát i Poslanecká sněmovna ústavní většinou. Zdůvodnil je tím, že přímo volený prezident se může častěji dostat do sporu s parlamentem. Podle právníka by bylo třeba co nejlépe vyjasnit hrubé porušení ústavního pořádku, pro které by mohl být prezident žalován, nebo stanovit povinnost jmenovat členy vlády, což by ale posílilo pozici premiéra.
Ve výboru pro lidská práva Gerloch mimo jiné obhajoval své návrhy na ústavní zakotvení českého národa a češtiny nebo důvody, proč považoval vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA za nezákonné.
Gerloch působí na pražských právech
Třiašedesátiletý ústavní právník Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace. V letech 2006 až 2014 byl děkanem Právnické fakulty UK, na fakultě nyní vede katedry teorie práva a ústavního práva.
Tři desítky let působí v advokacii, jako advokát vystupoval i u Ústavního soudu ve zhruba dvou desítkách případů. Je místopředsedou Legislativní rady vlády ČR. Loni neúspěšně kandidoval jako nezávislý do Senátu za obvod Praha 12.
Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů. S Gerlochem jako svým nástupcem souhlasil.
