Senát schválil on-line finanční úřad i ústavní právo na obranu se zbraní

Nahrávám video

Právo na obranu se zbraní by se mohlo rozšířit. Senát schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné. Horní komora také řešila daňové úlevy podnikatelům kvůli pandemii koronaviru. Vládní předlohu chtějí senátoři doplnit o návrh, aby obce dostaly 1200 korun na obyvatele jako kompenzaci za snížení daňových příjmů. Senátoři také schválili novelu daňového řádu, která umožní vznik portálu MOJE daně. Zpátky do sněmovny poputuje kvůli lékárnám norma o kompenzacích.

Kvůli odpuštění sociálních odvodů lékárnám vrátil Senát sněmovně zákon, díky kterému by měla zdravotnická zařízení dostat finanční náhradu za výpadky příjmů během pandemie koronaviru. Senátoři ve středu v jiné normě doporučili to, aby byly odvody odpuštěny za červen až srpen lékárnám do 25 zaměstnanců. Kvůli tomu ve čtvrtek z kompenzačního zákona navrhli odstranit pasáž, podle níž by se odpuštění odvodů týkalo jen lékáren do 15 zaměstnanců.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se senátním řešením souhlasil. Úleva lékárnám v kompenzačním zákoně by podle kritiků byla nepřípustnou nepřímou novelou.

Kompenzační zákon má umožnit, že zdravotnická zařízení dostanou od státu zhruba 30,5 miliardy korun za výpadek příjmů, o které přišly během pandemie. Ministerstvo zdravotnictví vydá kompenzační vyhlášku, podle níž se budou peníze proplácet.

Senát chce dát obcím 1200 korun na obyvatele

Použití peněz, které by stát obcím vyplatil z rozpočtu, nemá být omezeno konkrétním účelem. Senát svůj návrh vložil do vládního protikrizového daňového balíčku, který se tak vrací zpět do sněmovny. O návrhu tak možná už příští týden rozhodnou poslanci.

Vláda však do sněmovny předložila svůj návrh kompenzace obcím, který počítá se stejnou částkou. Kabinet navrhuje, aby ho poslanci schválili ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Senátoři ale argumentují tím, že jejich návrh přinese peníze obcím dřív. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zaujala k návrhu neutrální postoj, vyjádřila ale obavu z toho, že jde o takzvaný přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona.

Vládní daňový balíček, do kterého Senát vložil svůj návrh, má daňovým poplatníkům umožnit například zpětné uplatnění daňové ztráty. Snižuje některé sazby silniční daně nebo přeřazuje položky do nejnižší sazby daně z přidané hodnoty.

Byl umožněn vznik on-line finančního úřadu

Senátoři v pozdním odpoledni také schválili novelu daňového řádu, která umožní vznik portálu MOJE daně. Projekt on-line finančního úřadu má umožnit hlavně občanům, aby mohli spravovat své daňové záležitosti z domova nebo kanceláře. Novela přináší i další změny, má například zjednodušit kontrolní postupy. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Ministryně financí Schillerová ocenila, že novela měla širokou podporu. Zapracovány do ní byly i senátní úpravy, které sněmovna původně odmítla.

Portál MOJE daně, tedy MOderní a JEdnoduché daně, umožní on-line vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé by měli mít lepší přehled o svých daňových povinnostech.

Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům. O jeden měsíc se má prodloužit lhůta pro podání daňového přiznání, pokud ho poplatník podá elektronicky.

Předloha také snižuje veškeré sankce o šest procentních bodů. Nyní sankce vycházejí na 16 procent, nově by měly být deset procent. Současně se zvyšuje částka, od níž vzniká sankční úrok, na tisíc korun. Zavádí se možnost invdividuálně prominout pokutu za opožděné podání daňového přiznání nebo zúčtování. Úrok z nesprávně stanovené daně se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je nesprávně stanovená daň vymáhána v exekučním řízení.

Senát chce, aby se Češi mohli bránit se zbraní

Senát chce dále ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. O dalším osudu předlohy, kterou podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů, bude rozhodovat sněmovna.

Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU. Podle kritiků je ale navrhovaná ústavní novela nadbytečná.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) uvedl, že je správné symbolicky povýšit právo na obranu života a zdraví na ústavní úroveň. V duchu toho by pak byly omezovány „případné legislativní excesy směřující k zásadnímu omezení, nabývání a držení zbraní“. Podle senátora STAN Zdeňka Hraby je novela „ústavněprávní vozovou hradbou“ proti odzbrojovacím tendencím v EU.

Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Předloha je podle něj „agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci“. Marek Hilšer z klubu STAN řekl, že Senát nemá přijímat zákony, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Obává se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.

Navrhované doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 tisíc lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice myslivců a dalších majitelů zbraní reagovala na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností podnikat kroky proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně získané zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Vstupenky by mohly mít nižší DPH

Vládní daňový balík má mimo jiné umožnit podnikatelům zpětné uplatnění daňové ztráty. Podle současného zákona ji mohou uplatňovat jen v následujících pěti letech. Daň z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo u vstupenek na kulturní a sportovní akce se má snížit z 15 na deset procent. Podnikatelům se sníží silniční daň na nákladní vozidla i autobusy. Obcím se rozšíří možnosti osvobodit vybrané nemovitosti od daně.

Doplnění návrhu o kompenzaci obcím odpovídá podle senátorů návrhu, na kterém se vláda shodla v pondělí. Podle senátorů ale přednostní projednání umožní, aby obce dostaly peníze rychleji než podle vládního návrhu, který by musel absolvovat celý schvalovací proces.

Chystá se slyšení o poště, pandemii i světelném znečištění

Červnová schůze horní komory skončila schválením několika slyšení. Počátkem září chce Senát uspořádat slyšení o budoucí podobě služeb České pošty. Důvodem je mimo jiné klesající počet listovních zásilek a nárůst počtu doručovaných balíků. Chce také řešit síť poštovních poboček. Slyšení se uskuteční 3. září.

„Tradiční poštovní služby nahrazuje často elektronická forma komunikace,“ uvedl za iniciátory slyšení senátor Jiří Carbol (KDU-ČSL). Podle něj je třeba vyjasnit, zda je nutné držet nejhustší síť poštovních poboček v Evropě a popsat, jaké jsou zkušenosti s partnerskými pobočkami, které provozují soukromníci. Řešit se má i role České pošty při elektronizaci státní správy.

Na slyšení budou pozváni vicepremiéři Karel Havlíček (za ANO) a Jan Hamáček (ČSSD), generální ředitel České pošty Roman Knap, představitelé obcí a krajů nebo vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

Senát schválil také uspořádání veřejného slyšení na téma pandemie v kontextu bezpečnosti osobních údajů a informačních systémů. Má se uskutečnit 23. června a týkat se má takzvané chytré karantény v případě výskytu koronaviru. Na toto slyšení bude pozván ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který by měl promluvit o projektu chytré karantény a připravenosti Česka na případné další pandemie. O hrozbách pro ochranu osobních dat ve státně-soukromém sektoru by měl promluvit ředitel organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil a o ochraně soukromí v době pandemie šéfka Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů.

V polovině září horní komora uspořádá veřejné slyšení o světelném znečištění. Podle jeho iniciátora Jiřího Duška (za ANO) bude cílem zrekapitulovat dosavadní nedostatečná opatření, jak zabránit nárůstu světelného smogu, a navrhnout účinná řešení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 8 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 8 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 16 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 22 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.