Od středy platí drobné zpřísnění dosavadních „koronavirových“ opatření – rouška je nově povinná i venku, pokud se k sobě lidé přiblíží na méně než dva metry. Vláda se navíc chystá projednat ještě další změny. Čísla ukazující na vývoj epidemie se přitom nezlepšují, roste počet nakažených, hospitalizovaných i obětí. První z opatření vyhlášených na dva týdny se přitom oné čtrnáctidenní hranici blíží – uplyne v pátek.
Roušky i venku... a co dál? Hovoří se o lockdownu, v pátek začne pilotní studie k plošnému testování
UDÁLOSTI: Lidé se seznamují s novými opatřeními, vláda zatím připravuje další (zdroj: ČT24)
Středeční novinkou je, že musí mít roušku lidé, kteří se v zastavěné oblasti přiblíží na méně než dva metry ke komukoli, s kým nežijí v domácnosti. Jinými slovy ve větších městech budou roušky potřeba prakticky celou dobu venku.
Výjimkou jsou sportovní aktivity, roušky také nebudou potřeba mimo zastavěnou oblast, například v parcích. Další výjimka se týká snoubenců na svatbě, roušky nebudou potřebovat ani děti do dvou let, moderátoři a herci při natáčení. Naopak budou potřeba roušky v autě, když jím bude cestovat více lidí, kteří nejsou členy jedné domácnosti.
Lockdown? Lékaři po něm volají, politici neodmítají
Jde zatím o poslední zpřísnění opatření proti šíření nového typu koronaviru, o němž vláda rozhodla, ale nejspíše ne poslední. Další může přinést již středeční jednání vlády. Ta dosud ujišťovala, že se snaží nalézt způsob, jak se vyhnout takzvanému lockdownu.
„Přejeme si veškerými svými silami a kroky zabránit tomu, abychom znovu vypnuli ekonomiku nebo dokonce vypnuli společnost,“ nechala se slyšet místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová. Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že si možnost lockdownu dlouho nepřipouštěl. „Neuměl jsem si představit, že se ten vir vrátí v takovém rozsahu,“ poznamenal.
Přesto opakování jara, kdy se města vylidnila, neboť lidé směli jen do práce a na nákup, politici již nevylučují. Vláda zatím nespecifikovala, jak by případný lockdown mohl vypadat. Možností je přitom více. Na jaře v Česku vyhlásila vláda omezení volného pohybu osob s několika výjimkami, kromě cest do práce a na nákupy bylo možné jít také na vycházku do přírody.
Existují ale i jiné varianty. V Izraeli znamenal podzimní lockdown, že lidé nemohli chodit dále než kilometr od domova a podobné omezení začne ve středu platit v Irsku – bude možné jít z domova maximálně pět kilometrů s výjimkou cest do práce, do školy, případně na nákup. Ve Francii a Slovinsku momentálně platí noční zákaz vycházení.
Podle některých lékařů by byl nejvyšší čas některé takové omezení zavést i v Česku. „Není na co čekat. Situace je velmi vážná. V pátek jsme za jediný den měli diagnostikováno tolik případů jako za celé první pololetí,“ zdůraznil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Obdobně se vyjádřil ředitel Institutu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch. „Lockdown je jediné řešení situace,“ uvedl.
Vedoucí Krajské hygienické stanice v Plzni Přemysl Tomašuk řekl, že by například noční zákaz vycházení nebo i omezení pohybu do určité vzdálenosti od domova byl na místě. Čekat čtrnáct dní, zda se projeví dosavadní opatření, podle něj nejde. „Situace se dramaticky mění,“ podotkl. Upozornil, že se nákaza posouvá mezi starší pacienty – ze skupiny mezi 25 a 44 lety do skupiny 45 až 64 let.
V Česku přitom zatím zůstává leccos v provozu. Zavřená jsou divadla nebo muzea, restaurace mohou mít otevřené jen výdejové okénko, na druhé straně obchody, služby i nákupní centra mají otevřeno. Zavřené jsou školy s výjimkou několika základních, kam chodí děti zdravotníků, ale školky zatím zůstávají v provozu.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v úterý v Poslanecké sněmovně připustil, že zpřísnění by mohlo být nutné, kolem 11. listopadu podle něj vyvrcholí nápor na nemocnice. Podotkl, že je stále příliš mnoho kontaktů mezi lidmi, restrikce se přitom podle Prymuly vždy nedodržují.
Plošné testování ještě není připraveno, pilotní studie začne v pátek
Prymula dal počátkem října najevo, že by chtěl zjistit skutečný počet infikovaných lidí v populaci, čehož chce dosáhnout plošným testováním. Původně hovořil o tom, že by mohlo začít koncem října, tak daleko ale přípravy nejsou. V pátek ale chce ministerstvo zdravotnictví zahájit první část pilotní studie, z níž má vzejít vhodná metoda vyhodnocování vzorků.
Proběhne v karvinské nemocnici, která má zkušenost s letním plošným testováním horníků z OKD. „Počítáme, že se odebere 1000 až 1200 vzorků. Statistické zpracování dat zabere nějakou dobu, takže výsledky by byly v průběhu příštího týdne,“ avizoval náměstek pro léčebnou péči karvinské nemocnice Miroslav Homza.
Další část pilotní studie má proběhnout na Uherskohradišťsku, které dlouho platilo za okres nejhůře zasažený pandemií covidu-19. To se sice již změnilo, v přepočtu na sto tisíc obyvatel je za poslední týden více nakažených na sousedním Zlínsku nebo na Plzeňsku, stále je ale v uherskohradišťském okrese v poměru k počtu obyvatel skoro o polovinu více infikovaných než v Praze.
Roman Prymula znovu ujistil, že testování na koronavirus nebude povinné, zároveň ale věří, že získá reprezentativní výsledek. „Bude to otázka dobrovolná, proto očekáváme, že se ho zúčastní méně než sto procent populace. Ale myslím si, že význam to má, že bychom měli vědět, jak situace vypadá,“ uvedl.
Trasování je pomalé, data stále chybějí
Plošné testování není první ambiciózní projekt, který měl státu vypomoci vypořádat se s pandemií. V létě měl opětovnému rozšíření nákazy zabránit systém trasování kontaktů infikovaných známý jako Chytrá karanténa. Nyní, když se počty nově nakažených zvýšily z desítek na tisíce za den, má trasování stále větší zpoždění.
Podle Michala Bláhy ze serveru Hlídač státu se o uplynulém víkendu podařilo hygienikům vytrasovat jen šestinu celkového počtu infikovaných. „Ani počty kontaktů s nakaženými se nedaří trasovat, jako to bylo v srpnu nebo začátkem září,“ dodal.
Nedošlo přitom dosud ani na zveřejnění dat, která očekává laická i odborná veřejnost – plánů, jak stát zareaguje na další vývoj epidemie, ale také podrobností o nemocnicích i pacientech. Podle Bláhy by přitom takové informace mohly výrazně napomoci, protože odborná veřejnost by s nimi mohla dále pracovat. „Může je zapracovat do svých vlastních modelů, jak se bude situace vyvíjet,“ poukázal. Tyto modely by potom mohla dostat i vláda.
Jak na léčbu? Těžko
Ministr Prymula ve svém projevu ve sněmovně avizoval, že očekává, že epidemie vyvrcholí v první polovině listopadu. Nemocnice se proto připravují na to, že jim ještě přibude práce. Lékař David Řezáč z infekčního oddělení Ústřední vojenské nemocnice připustil, že se dosud nepodařilo nalézt lék, který by proti covidu-19 jednoznačně pomáhal. Odmítl sice závěry studie, která zpochybnila účinnost přípravku remdesivir, ale i ten podle něj pomáhá jen části pacientů.
Za účinnou považují čeští lékaři rekonvalescenční plazmu odebranou lidem, kteří se z covidu-19 vyléčili, jenomže pro to nemají jednoznačné potvrzení. „Žádný jasný důkaz, že rekonvalescentní plazma zachraňuje životy, nemáme. Máme indicie z některých studií, které nejsou úplně dobře designované nebo mají malý počet pacientů v souboru,“ podotkl David Řezáč. Zdůraznil však, že nejde ani o výstřely naslepo. „Z jiných onemocnění, například SARS, víme, že toto je cesta. Není to utopie,“ poukázal.
Za příznivých okolností tráví podle něj pacienti, kteří nepotřebují umělou ventilaci, v nemocnici pět až šest dní.