Realitní trh v Česku se mění. Zájem kupujících o malé i energeticky úsporné bydlení znovu roste, poptávka po ostatních bytech ale stagnuje nebo klesá. Developeři hlavně ve velkých městech proto začínají nabízet i mikrobyty. Některé z nich jsou velké jen kolem deseti metrů čtverečních.
Roste zájem o energeticky úsporné a malé bydlení. Developeři tak začali nabízet mikrobyty
7 minut
Události: Bydlení v Česku
Zájem o malé byty roste zejména ve velkých městech. A jejich plocha se stále zmenšuje. Například v jednom domě na pražském Proseku mají i jednotku s výměrou devět metrů čtverečních. Její pořizovací cena byla téměř dva miliony korun. „Celkově je tu 46 ubytovacích jednotek. Průměrná plocha je kolem čtrnácti až devatenácti metrů čtverečních,“ přiblížila spolumajitelka domu Katarina Tochtarová.
Ještě před dvaceti lety měla nová průměrná garsoniera sedmadvacet metrů, nyní je to dvaadvacet. „Jednotka 22 metrů se skládá z jednoho pokoje. Inspirovali jsme se v Paříži, kde se takový byt dá vybavit za padesát tisíc korun,“ doplnila Tochtarová. Nedostatek místa v bytech kompenzuje v domě společná prádelna a sušárna.
Lidé, kteří shánějí byt, se v posledních pěti letech rozdělili zhruba na dvě skupiny. Ta první chce malometrážní bydlení, druhá hledá větší plochu, ale má i vyšší požadavky – například na úsporné technologie. To je třeba případ prvního pasivního domu v Hradci Králové. Všech 48 jednotek se prodalo prakticky ihned.
„Měli jsme určitě štěstí na dobu, když jsme projekt začali prodávat. To bylo před dvěma lety, ještě před válkou na Ukrajině. Tím, že je dům prošpikovaný technologiemi, tak to oslovovalo především mladou cílovou skupinu,“ okomentoval developer Tomáš Vrbický.
Roli hraje i lokalita
Na realitním trhu se nyní zvyšuje rozdíl mezi cenami energeticky úspornějších bytů a těch starších bez rekonstrukce či ve špatné lokalitě. „Na jedné straně vidíme nemovitosti, jejichž cena nadále klesá a klesat pravděpodobně bude. Na druhé straně už je skupina nemovitostí, které naopak velmi rychle zdražují a tempo zdražování se bude ještě zrychlovat,“ uvedl mluvčí Bezrealitky František Brož.
Lokalita je důležitá i při nabídce parcel. Třeba pozemky v obci Suchá u Havlíčkova Brodu nabízelo město místním s cenou 2200 korun za metr. Zájem ale nebyl, z deseti se prodal pouze jeden.
„Chápu situaci dneška, kdy máte vysoké úroky na hypotéce. Postavit dům není zas tak jednoduché, ani nám nepřejí ceny stavebních materiálů,“ vyjádřila se místostarostka Havlíčkova Brodu Marie Rothbauerová (ODS).
O parcely v šest kilometrů vzdáleném sídlišti v severní části Havlíčkova Brodu je přitom zájem už nyní, přestože město jejich prodej teprve chystá.
Dražší je také pronájem
Stále dražší je v Česku také pronájem. Jeho průměrná cena ve druhém čtvrtletí ve srovnání s prvním stoupla téměř o jedno a půl procenta. Mezičtvrtletně nájmy nejvýrazněji zdražily v Liberci, a to o tři a půl procenta.
Naopak ve Zlíně šly ceny o necelá tři a půl procenta dolů. Stále přitom platí, že nejlevnější je pronájem bytu v Ústí nad Labem, nejvyšší částky lidé platí v Praze.
V některých lokalitách poptávka po nájmech výrazně převyšuje nabídku. Právě v Praze na jeden byt čekají i desítky zájemců. Stojí za tím vysoké úrokové sazby hypoték, ale i zvýšená poptávka po bytech ze strany studentů či cizinců, kteří v Česku dlouhodobě pracují.
„Čím menší byty, tím více zájemců, protože ti lidé volí v dnešní době levnější bydlení. Zájem o větší rodinné byty jsme zaregistrovali za posledních x měsíců vzhledem k tomu, že rodiny nechtějí koupit nebo na to nedosáhnou,“ popsala realitní makléřka z RE/MAX G8 Reality Tereza Vrzáková. Analytici nepředpokládají, že by v nejbližší době měly nájmy výrazně zlevnit.
Zahájených staveb ubývá
Co se staveb týče, v prvních sedmi měsících mírně přibylo dokončených bytů. V závěru července jich stavaři předali skoro jednadvacet tisíc, meziročně o tři procenta více.
Zahájených staveb ale naopak ubývá, ve srovnání se stejným obdobím před rokem jich je méně skoro o pětinu. V dalším období to nebude lepší. Klesl totiž i počet vydaných stavebních povolení, v prvním pololetí o více než desetinu.
Důvodem je zdražování, ale ve velkých městech také nedostatek stavebních parcel. Třeba v Praze tak vznikají byty i v zátopových územích.
