Provoz na D1 začala omezovat rekonstrukce Šmejkalky

Nahrávám video

Provoz na dálnici D1 na 24. kilometru u Senohrab v Praze-východ začala omezovat pokračující rekonstrukce mostu Šmejkalka. Dělníci dokončili základní práce pod mostem a přesunuli se nahoru na dálnici. Kvůli pokládce mikrokoberce dočasně svedli provoz na Brno do jednoho pruhu, což způsobilo několikakilometrovou kolonu. V dalších dnech by měli řidiči opět projíždět úsekem ve dvou jízdních pruzích v každém směru a rychlost bude omezena na 80 kilometrů v hodině.

Rekonstrukci nejstaršího dálničního mostu v Česku má na starosti sdružení firem Strabag a Pragoprojekt, most opravuje za 965 milionů korun bez DPH. Práce začaly v létě 2023, s uvedením do provozu se počítá v roce 2027. „Jsme na konci základních prací na spodní stavbě a musíme přicházet s pracemi, které se týkají nahoře mostovky. Od dnešního dne po následující dvě stavební sezony je třeba, aby řidiči na dálnici D1 kolem 24. kilometru počítali s dopravním omezením,“ konstatoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.

Následující čtyři měsíce budou dělníci rozšiřovat střední dělicí pás. Na podzim dopravu převedou na jednu polovinu dálnice a druhou tím uvolní pro demolici. Historický oblouk ale zůstane zachován. Po výstavbě nové poloviny dálnice dělníky čekají stejné práce na opačné straně.

Během celé rekonstrukce by se podle Rýdla mělo jezdit v každém směru dvěma pruhy maximálně osmdesátikilometrovou rychlostí. Ve výjimečných situacích, jako nastala ve středu, bude v jednom směru průjezdný pouze jeden pruh.

Před středečním polednem kvůli tomu auta popojížděla v koloně zhruba od 17. kilometru, podle Rýdla omezení začalo v 10:00 a odhaduje se, že potrvá do 15:00. „Je to kvůli technologii, protože tam musíme položit mikrokoberec, aby jedna polovina mostu mimořádnou dopravní zátěž vydržela,“ uvedl mluvčí.

Most se rekonstruuje samostatně

Most Šmejkalka nebyl součástí rekonstrukce D1, která skončila na podzim 2021. Zakázka na jeho opravu byla vypsána samostatně, metodou Design and Build, tedy navrhni a postav. ŘSD poskytlo zhotoviteli pozemky a stavební povolení, podrobné projektování bylo už v jeho kompetenci.

Stavbaři od loňského léta vyměňovali takzvané stojky, což jsou součásti z armovaného betonu mezi vrchní částí mostu a historickým obloukem. Vedle dosavadních stojek budovali nové, původní pak odstranili. Bylo zapotřebí jich vyměnit 32, po 16 na každé straně.

Most překlenuje ve výšce 46 metrů Hrusický potok a údolí mezi Senohraby a Turkovicemi. Je nejstarším objektem na dálnici D1, postaven byl v letech 1939 až 1949. Pravý oblouk pod jízdními pruhy ve směru na Brno byl vybetonován v roce 1941, levý o pět let později.

Délku stavby výrazně ovlivnila druhá světová válka, v jejíž době byly práce přerušeny. Stavbu nosné konstrukce dělníci dokončili po válce. V letech 1973 až 1977 pracovali na jejích úpravách. Následně byl most uveden do provozu při dokončení dálnice D1 z Prahy do Brna. V roce 1991 stavbaři most celkově opravili. Nynější rekonstrukce je největší za celou historii mostu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObstruovat se dá i nadále, říká Nacher. Rozdíl poznáme za tři roky, myslí si Havránek

V Poslanecké sněmovně platí nová pravidla jednacího řádu, která mají omezit obstrukce a zefektivnit jednání dolní komory. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) ale ani nová pravidla nemusí obstrukcím zcela zabránit. „Když nebude vůle, tak se samozřejmě dají najít cesty, jak se dá obstruovat i po změně jednacího řádu,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek míní, že skutečný dopad změn bude možné posoudit až ve chvíli, kdy se současní vládní představitelé vrátí do opozice. „Největší rozdíl poznáme samozřejmě až za tři roky,“ předpokládá. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
Právě teď

Poslanci proberou konec zdražování dálničních známek

Poslanci by ve středu měli schvalovat návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek. V závěrečném čtení je rovněž novela, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě. V úvodním kole by se zákonodárci mohli zabývat také změnami pravidel penzijního spoření či zvýšením důchodů starších penzistů.
04:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoHasiči se častěji potýkají s lesními požáry, pomoct jim mají průseky

Během letošních prázdnin museli hasiči řešit přes 1800 přírodních požárů. To je zhruba o pět set víc výjezdů než za stejné období loni. Nejčastější příčinou jejich vzniku je nedbalost lidí, situaci navíc zhoršuje dlouhodobé sucho. „Požáry v přírodním prostředí jsou náročné na síly a prostředky. Posíláme tam rovnou hodně hasičů, hodně techniky, abychom to chytili v zárodku,“ popsala mluvčí Generálního ředitelství HZS ČR Klára Ochmanová. Aby se hasičská technika k ohni snáz dostala, začali lesníci klestit v lesích průseky. Jejich přínos testují státní lesy na Vysočině, kde jich vznikají postupně desítky kilometrů v každém revíru.
před 1 hhodinou

Poslanci přerušili mimořádnou schůzi k řadě předloh, jednat budou dál ve středu

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zasahovala v sídle Akademie věd, má podezření na fiktivní dohody

Policie v úterý od rána zasahovala v sídle Akademie věd v centru Prahy. Podle Deníku N tam shromažďovala dokumenty a faktury kvůli podezření z uzavírání fiktivních dohod o provedení práce. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej pro ČT potvrdil, že kriminalisté v budově sbírali důkazy. Městské státní zastupitelství zatím nezahájilo žádné trestní stíhání.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 12 hhodinami

ČNB vydala pětitisícikorunu se speciálním přítiskem, vytvořily se na ni fronty

Pětitisícikorunu se speciálním přítiskem si na pobočkách České národní banky (ČNB) v Praze, v Brně, v Ostravě a v Hradci Králové během úterka pořídily tisíce lidí, uvedla mluvčí centrální banky Petra Vlčková. Bankovky budou k dispozici na pokladnách ČNB i ve středu opět od 7:30 do 16:00. Centrální banka je bude nabízet do vyčerpání zásob. Celková emise je 200 tisíc kusů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.