Úspěch obrany Ukrajiny nyní plně záleží na tom, zda ji demokratické státy nadále budou podporovat dodávkami zbraní a zejména munice, řekl v Interview ČT24 náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Současnou fázi války na Ukrajině označil jako vysoce intenzivní konflikt, který je primárně závislý na palebné síle dělostřelectva. A počáteční velká převaha Ruska se zde už výrazně snížila, dodal.
Pro obranu Ukrajiny jsou nyní zvlášť důležité dodávky munice, uvedl náčelník Vojenské policie Foltýn
V některých dnech používalo Rusko 50 až 60 tisíc (dělostřeleckých) granátů, uvedl Foltýn. Oproti tomu Ukrajina si na počátku války mohla dovolit střílet pět až šest tisíc granátů denně.
Počáteční převaha Rusů v poměru 12 : 1 se však už snížila na současných 6 : 1, někde už jen 4 : 1. „Je to tedy pořád obrovská přesila, ale už ne tak markantní jako byla na počátku.“
Ukrajinci se rychle učí zacházet s nejsložitějšími zbraněmi
Obecně platí, že uspěje ten, kdo dokáže kombinovat palebnou sílu s logistickým řetězcem zásobováním vojáků v poli. V tom Rusové několikrát selhali, dodal Foltýn. Na Ukrajincích ocenil jejich schopnost skvělé improvizace.
„V minulosti byly pochybnosti, zda ukrajinští vojáci dokážou dostatečně rychle zvládnout sofistikovanou západní techniku. To už je dávno vyvráceno,“ zdůraznil s tím, že schopnost Ukrajinců se vycvičit je velmi dobrá. „To, co nyní rozhoduje, jsou sofistikované zbraně a dělostřelecká munice. Plus protivzdušná obrana, abychom udrželi funkční ukrajinskou infrastrukturu.“
Není to prostý návrat do druhé světové války
Náčelník Vojenské police v pořadu také uvedl, že válka na Ukrajině působí na první pohled tak, jako bychom se vrátili do druhé světové války. Tedy do časů, kdy rozhodovala kvantita (vojenských jednotek) a masivní dělostřelecká podpora. „Aktuálně na bojišti ano, ale zároveň vidíte nástup moderních technologií,“ dodal. Tedy například bezpilotních prostředků či softwaru pro plánování dopravy, pro zásobování až po navádění palby. Stále větší roli bude také hrát moderní satelitní průzkum.
K tomu Foltýn dodal, že pokud by tento konflikt vedlo NATO, tak by ruská armáda byla proti jeho vyspělým západním technologiím „úplně bez šance“. „NATO je už dávno někde jinde,“ podtrhl.
Jak potrestat viníky
V pořadu se také hovořilo o tom, zda a jak bude možné po válce potrestat iniciátory konfliktu a viníky válečných zločinů. Tedy například, zda zřídit speciální vojenský tribunál, jak požadují europoslanci, nebo využít již existující mezinárodní soudní tribunál. Svou roli sehraje také rozsah těchto činů – nyní se hovoří o 53 tisících válečných zločinech, což je „tak vysoké číslo, které se dokonale forenzně vyšetřit nedá“.
Vyšetřování by se mělo zaměřit nejen na viníky konkrétních zločinů, ale i na velitelskou odpovědnost, která sahá až k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. „Jsem si jistý, že pakliže Putina neodsoudí lidé, tak ho odsoudí peklo,“ řekl náčelník české Vojenské policie Otakar Foltýn.